Linux ve škole – Zrod myšlenky – 1. díl

Všichni víme, jak je na tom české školství. A také víme, jak je na tom s penězi. Také mnozí z nás, kdo poznali Linux, zjistili, že produkty společnosti Microsoft nepatří k nejdokonalejším. A tak se v hlavě nejednoho správce školní sítě zrodilo několik klíčových slov: škola, bez-peněz, Microsoft, problémy, Linux, řešení. Když tato slova spojíme společným jmenovatelem, dostaneme něco, co lze považovat za zrod myšlenky: „Proč nepřejít na Linux?“, hned jsem si zároveň položil otázku „Proč přejít na Linux?“ A tak se to rozjelo.

První nápad? Hm, dobrý, ale…

Další otázkou, která následuje hned po přijetí možnosti překopat celou budovu je „Co nám v tom brání?“ a na tu se reálné odpovědi už, pravda, nehrnuli takovým kvapem.

Aplikace a jejich podpora v Linuxu

První problém byly aplikace. Bude v Linuxu podpora např. interaktivní tabule SmartBoard? Zavoláme hlavnímu dodavateli těchto tabulí do ČR. Odpověď: „Nikoli, pro Linux nejsou ovladače, na Linuxu to nefunguje.“ Už nevím, který z nás tří na to zareagoval slovy „Blbost, je to jen obří touchpad, pojďme to zkusit.“ Pravda, byly to dvě hodiny práce, ale povedlo se (podrobný popis bude v některém z dalších dílů); nakonec jsme totiž ty neexistující ovladače našli. Pravda, nebyli sice určeny pro náš typ, ale opravdu je to jen obří touchpad na který svítí projektor. Všechny aplikace jsme se rozhodli nějak nahradit dříve, než jsme začali uvažovat o jejich rozběhání pod Wine, PlayOnLinux, apod. Většinou jsme našli co jsme potřebovali.

Který Linux?

Krátce po vyslovení věty „Chceme sem Linux“ jsme začali přemýšlet nad tím jaký. Ve správě IT jsme tři, tak padly tři návrhy: Ubuntu (a jeho varianty jako Kubuntu, Lubuntu, Xubuntu), Zorin OS a samozřejmě Mint.

Začnu u Zorin OS. Jde o Linux pro lidi přecházející z Windows. Bylo by moc hezké, kdyby učitelé „nepoznali“, že už nejsou na Windowsech, ale to by bylo příliš růžové. Zorin se zdál perfektní. Nejblíže této myšlence avšak při bližším průzkumu zjistíte, že je to jakýsi obleček pro Ubuntu. Tím s sebou nese veškerá pozitiva i negativa, která nás potkala u Ubuntu. Například byť jsme instalátoru řekli, že má instalovat českou verzi, nainstaloval anglickou (ano, lokalizace je jen detail, ale proč si přidělávat práci) a takových „drobností“ (např. namapováním klávesových zkratek z Windows se také nikdo moc netrápil) tam bylo dost – tedy více než např. u Minut). Pomyslnou třešničkou na dortu zavržení pak byla nabídka Zorinu v několika „edicích“, které jsou, byť minimálně, ale přesto placené, tudíž komerční. Tím se prostě odepsal.

Ubuntu vs. Mint – přestaňte uvažovat jako ajťáci

První myšlenky provázející nasazení Linuxu byly jasné: Náklady, viry, stabilita, správa, vzdálený přístup (mám na myslí zejména SSH), možnost využití starších strojů, ovladače (vše, co je založené na Ubuntu mě prostě fascinuje objemem ovladačů, které si instalátor stáhne a spustí již v době instalace), bez otravných restartů při každé aktualizaci nevýznamné pro běžného uživatele, po instalaci je počítač téměř hotový (prohlížeče, Office, grafické programy, atd.), podpora komunity.

Nikdo se ale neptal na to, co chtějí uživatelé, kteří to budou obsluhovat. Sám jsem přecházel z Windows na Mint i na Ubuntu zároveň a v Mintu se mi pracovalo prostě líp. Je intuitivnější a tak nějak počítá s Windowsáckým uživatelem (např. už jen v základní instalaci WinKey otevírá hlavní nabídku). Vyhrál tedy Linux Mint 18 Sarah s prostředím Cinnamon. V něm jsme se dále zaměřili zejména na úpravy, které co nejméně znepříjemní Microsofťácky uvažujícímu uživateli život v ráji, pardon, v Linuxu. O tom v dalších dílech.

Příště se zaměříme na první kroky při instalaci a po ní.

Linux ve škole – První kroky – 2. díl >>
Štítky , , , .Záložka pro permanentní odkaz.

7 reakcí na Linux ve škole – Zrod myšlenky – 1. díl

  1. vxmery říká:

    Vďaka za článok, teším sa na ďalší diel 😉

  2. kamowski říká:

    áno áno áno 🙂
    chodí sem niekoľko „nadšencov“, ktorí riešili/riešia podobný problém
    a keď už nenapíšu vlastný článok, bolo by super, ak by sa zapojili do diskusie pod týmto a prispeli svojimi skúsenosťami

    lepiť odkazy na tento článok je to najmenej, čím môžeme prispieť

    • Wochozka říká:

      Díky, to je přesně ten účel, který to má mít. Také nám začíná školní rok, tak se uvidí, co se nám rozjede 🙂

  3. pepe-flash říká:

    Ja som v práci zmenil na 25 ks PC win XP za Linux Mint MATE a MS office za Libre Office. Až na malé problémy z HP tlačiarňami (riešenie sa našlo) , všetko funguje bezproblémovo. Hlavne sa jednalo o ušetrenie peňazí. A ako plus je , že bezpečnosť je určite vyššia ako u MS Win a užívatelia nepracujú pod admin kontom.

  4. dtj říká:

    Řešili jste nějak Bakaláře? To je u nás největší problém, údajně to někdo rozchodil pod Wine, ale mně se to nepovedlo. navíc bych měl trochu obavy, zda by to nějak nedomrvilo data na serveru (ten je na Windows).

    • Wochozka říká:

      Zajímavá myšlenka. Používáme ŠkolaOnline, takže ne, ale spravuji síť ještě na jiné škole, která je striktně Windowsová (bohužel to nejde jinak). Zkusím tam v dohledné době nainstalovat někde LM 18 a rozchodit tam klientskou instalaci Bakalářů. Podle náročnosti klientské aplikace nevidím důvod, proč by to ve Wine chodit nemělo, ale třeba ho uvidím až to spustím.
      Nicméně modul Bakaweb (samostatně zpoplatněný) poskytuje přístup k datům přes webové rozhraní a plní čím dál více funkcí (s každou aktualizací to roste). V případě nouze by to šlo i přes VirtualBox a Windows tam (ale ano, musí se řešit licence) nebo se píchnout VNCčkem přímo na Server a spravovat to přímo (což je možné pouze pokud ten člověk ví co dělá a je jeden – já osobně bych to nemohl nikomu doporučit – nikoho bych si na server nepustil).
      Až bude po experimentu, zařadím do do nějakého dílu a odkaz hodím i sem.