Jaký je smysl složek v adresářové struktuře Linux Mintu

soubsys2V dnešním článku se zaměříme na uživatele, kteří nedávno přešli (případně se chystají přejít) ze systému Windows na ten náš – Linux Mint. Určitě první, co je po přechodu zaujalo, je naprosto odlišný systém souborů, který se vám může jevit jako naprosto cizí. Disk C:\ ba i písmena diskových jednotek jsou pryč a byly nahrazeny lomítkem / a navíc, adresáře mají děsivě vypadající názvy, převážně sestávající ze tří písmen. Jedná se o tzv. Filesystem Hierarchy Standard (FHS), který definuje strukturu souborového systému v Linuxu a jiných, na Unixu založených operačních systémech. Stává se ale, že linuxový souborový systém obsahuje i několik adresářů, které dosud nebyly v této normě definovány.

 

soubsys1

 

Nyní si tedy objasníme, jaký význam mají a k čemu slouží jednotlivé adresáře v Linux Mintu.

/ – kořenový adresář (root)
Vše v systému Linux se nachází v adresáři /, známém také jako kořenový adresář. Mohlo by se zdát, že adresář / je něco jako C:\ v systému Windows, avšak není tomu tak, protože Linux nemá žádná písmena v názvech jednotlivých jednotek. Např. jednotka D:\ v systému Windows, se v Linuxu objeví v jiné složce v adresáři /.

/bin – základní uživatelské binární soubory
Adresář /bin obsahuje nezbytné uživatelské binární soubory (programy), které pracují, je-li systém spuštěn v režimu jednoho uživatele. Aplikace, jako je např. Firefox, jsou uloženy v adresáři /usr/bin a nejdůležitější systémové programy a nástroje, jako je např. bash-console jsou uloženy v adresáři /bin. Umístění těchto souborů v adresáři /bin odděluje pro systém důležité nástroje, i když není připojen k jiným souborovým systémům. Adresář /sbin je podobný: obsahuje potřebné binárky pro správu systému.

/boot – statické soubory zavaděče
Adresář /boot obsahuje soubory potřebné pro spuštění systému – například soubory zavaděče GRUB a je zde uložen i váš Linuxový kernel. Neobsahuje ale žádné konfigurační soubory, ty se nachází v adresáři /etc, společně s dalšími konfiguračními soubory. Může fungovat jako samostatný oddíl. Toto se ale obecně používá pouze v případě, že zavaděče nejsou schopny číst hlavní souborový systém.

 /cdrom – přípojný bod pro disky CD-ROM
Adresář /cdrom není součástí výše uvedeného standardu FHS, ale stále jej najete v Linux Mintu, Ubuntu i v jiných distribucích. Jedná se o dočasné úložiště CD-ROM disků, připojených k systému. Avšak standardní umístění pro dočasně připojená mediální zařízení je adresář /media.

/dev – soubory zařízení
Linux vidí zařízení jako soubory a adresář /dev obsahuje speciální soubory, které tato zařízení představují. Nejsou to však běžné soubory, na jaké jste zvyklí, ale jedná se o „reprezentování“ zařízení jako souboru – například soubor /dev/sda představujeje první SATA disk ve vašem systému. Chcete-li provést změnu, musíte otevřít soubor v editoru a upravit /dev/sda.
Tento adresář obsahuje také „pseudozařízení“, která představují jakási virtuální zařízení, nijak nesouvisející s fyzickými zařízeními. Například soubor /dev/random generuje náhodná čísla a /dev/null je speciální soubor, který neprodukuje žádná výstupní data a automaticky odstraňuje všechna vstupní data.

/etc – konfigurační soubory
Adresář /etc obsahuje konfigurační soubory, které lze ručně upravit pomocí textového editoru. Všimněte si zejména faktu, že adresář /etc obsahuje důležité systémové soubory, avšak konfigurační soubory pro jednotlivé uživatele jsou uloženy v adresáři /home.

/home – domovský adresář uživatelů
Adresář /home obsahuje domovské adresáře všech uživatelů systému. Například, pokud vaše uživatelské jméno je Hroch, pak je váš domovský adresář v /home /hroch. Tato složka obsahuje uživatelské soubory a data, vztahující se k danému uživateli. Každý uživatel má přístup pro zápis pouze do svého domovského adresáře a pro úpravu ostatních souborů v systému je třeba superuživatelských oprávnění.

/lib – důležité sdílené knihovny
Adresář /lib obsahuje knihovny, potřebné pro binárními soubory, které jsou umístěny v adresářích /bin a /sbin. Knihovny potřebné pro binární složky adresáře /usr/bin jsou v adresáři /usr/lib.

/lost+found – obnova souborů
Každý souborový systém v Linuxu projde adresářem /lost+found. Pokud dojde k havárii systému, tak se při dalším bootu bude kontrolovat souborový systém. Všechny nalezené poškozené soubory jsou pak umístěny v adresáři /lost+found, takže se následně můžete pokusit o obnovu co největšího množství dat.

/media – vyměnitelná zařízení a média
Adresář /media obsahuje podadresáře, do kterých jsou namountována mediální zařízení, připojená k počítači. Například, pokud vložíte jednotku USB do vašeho systému Linux, v adresáři /media se pro ní automaticky vytvoří složka. Vy tak můžete přistupovat k obsahu USB vstupem do tohoto adresáře.

/mnt – dočasný přípojný bod
Například, pokud chcete připojit oddíl s Windows pro obnovu souborů, můžete jej připojit do adresáře /mnt/windows. Můžete ale připojit i další oddíly kdekoliv.

/opt – volitelné balíčky
Adresář /opt obsahuje podadresáře pro další balíčky. Je často využíván proprietárním softwarem, který není v souladu se standardní hierarchií souborového systému – například soubory proprietárního softwaru můžete najít v /opt/application, když je hledáte po nainstalování.

/proc – soubory jádra a procesy
Adresář /proc je podobný adresáři /dev, protože neobsahuje žádný standardní soubor. Obsahuje speciální soubory, které představují systémem zpracovávané informace.

/root – domovský adresář superuživatele
Adresář /root – domovský adresář uživatele root. Namísto uložení v / home/root, je umístěn v adresáři /root, protože je třeba tento adresář odlišit od adresářů ostatních uživatelů. Proto je umístěn přímo v kořenovém adresáři.

/run – neměnné soubory aplikací
Adresář /run je poměrně nový a poskytuje standardním aplikacím místo pro uložení přechodných souborů, například ID procesu a sockety. Nemohou být uloženy v adresáři /tmp, protože soubory v něm mohou být smazány.

/sbin – binární soubory pro správu systému
Adresář /sbin je podobný adresáři /bin. Obsahuje nutné binární soubory, které jsou s užívány uživatelem root pro správu systému.

/srv – datové služby
Adresář /srv obsahuje data služeb, poskytovaných systémem. Pokud používáte např. Apache HTTP server pro práci s webovými stránkami, je pravděpodobné, že soubory vašich webových stránek budou v adresáři /srv.

/tmp – dočasná data
Aplikace ukládají své dočasné soubory v adresáři /tmp. Obvykle jsou tyto soubory odstraněny při restartu systému, avšak mohou být odstraněny kdykoliv pomocí takových utilit, jakou je např. tmpwatch.

/usr – uživatelské binární soubory a data pouze pro čtení
Adresář /usr obsahuje aplikace a soubory, používané samotnými uživateli. Například aplikace, které nejsou nutné pro provoz systému jsou uloženy v adresáři /usr/bin, namísto adresáře /bin  a binární soubory, nikoli nezbytné pro správu systému, jsou uloženy v adresáři /usr/sbin namísto v /sbin. Knihovny pro každou aplikaci jsou uloženy v adresáři  /usr/lib.  Adresář /usr obsahuje i další složky – například na architektuře nezávislé soubory, jako jsou obrázky, jsou uloženy v adresáři /usr/share.
V adresáři /usr/local jsou obvykle umístěny později nainstalované aplikace – aby „nezavšivovali“ zbytek systému.

/var – data proměnných
Adresář /var je zapisovatelnou variantou adresáře /usr, kde jsou soubory pouze pro čtení. Log soubory a vše ostatní, co by mělo být zapsáno do adresáře /usr při běžném provozu, je zaznamenáno v adresáři /var. Například zde najdete soubory protokolu v adresáři /var/log.

Tak to by bylo pro začátek vše. Doufám, že našim novým uživatelům bude tento příspěvek užitečný a napomůže jim v počáteční nejistotě při práci nejen se systémovými soubory v Linux Mintu.

Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

2 reakce na Jaký je smysl složek v adresářové struktuře Linux Mintu

  1. Tomáš Moravec říká:

    Pokud používáte např. Apache HTTP server pro práci s webovými stránkami, je pravděpodobné, že soubory vašich webových stránek budou v adresáři /srv.

    Ve výchozím nastavení Apache jsou webové stránky v /var/www/html 😉

  2. Dejmon říká:

    Musím pochválit autora, dobrý článek podporující migraci z widlí na Unix/Linux. Jen tak dále, ať je těch Linuxáků více a widláci zkrachují …… 🙂