Tohle nemusíte číst XXIII

tnc1Tak jsem si nedávno říkal, že před Broučky se asi nedá nikde schovat, ale není vlastně ani důvod proč se před nimi schovávat. Jsou to inteligentní hoši, jako ostatně celá čeleď hmyzu. Naše lidská namyšlenost jim musí připadat trapná, ale nedávají nám to taktně najevo. Pomáhají nám kde mohou; třeba takové včely, nedávno dokonce jistý legion hmyzu na základě nějakých předvolebních průzkumů, založil Alternativu pro … (zde si doplňte, co máte nejraději).
Broučci tak podchytili všechny nespokojené a dosud neozbrojené zvířecí i lidské menty, a dali se do nekompromisního boje proti všem dementům. Budou prosazovat svobodu a s demokracií zatočí.
Konečně na to někdo přišel, a opět se staneme svědky toho, že pravda a láska zase nad něčím zvítězí…

„Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat.“

Dost se proto divím, že od časů Benjamina Franklina na to ještě nikdo nepřišel …?

tnc15_1Vzal jsem si proto kameru a diktafon a šel se podívat, jak jsou Broučci se svými plány daleko.
Broučci ale tentokrát byli nějak zatuhlí, sluníčko nesvítilo, vlastně svítilo, ale byly pod ním mraky. Měli nějakou „blbou náladu“, jak o tom kdysi psal Venca Lahváč. Abych nemusel zjišťovat někde za horama u Děda Vševěda proč je tomu tak, obrátil jsem se na mandelinku Hillary, která si opodál promazávala hlasivky Fernetem.
„Ale to víš, generále, to předvolební hulákání mi dalo trochu zabrat, ale vydržím, ani druhé místo není k zahození…“
Nicméně Jim Pütlick se už probral a zapojil se do interview: „Všechno jde podle plánu, jen ještě budeme muset podplatit „konstruktivní opozici“ a pak ukážeme všem vykonavatelům dobra zač je toho loket. Jen je tu jeden malý problém.“

„Problémy jsou na to, aby nás posouvaly vpřed“, pomáhám si osvědčenou frází.

„Nejhorší jsou trpaslíci, ti vám vlezou všude…“, vysvětloval Johnny Broke. „Co s tím máme dělat, generále ?“

„Keine Angst, jak říkají hoši od sousedů – pomohou nám, ostatně jako vždy – velikáni ducha. Co by s tím udělal Jára Cimrman ?“
Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filozofem za posledních sto let byl český velikán Jára Cimrman! Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme udělat…

Pro odpověď si proto zajdeme, jako vždy, do bezedné studnice Cimrmanova díla, a to tentokrát do jednoho z jeho propadáků:

Divadelní hra „O Dlouhém, Širokém a Krátkozrakém“, kde s lehkostí sobě vlastní popisuje Děd Vševěd, jak si s trpaslíky poradil…

 

°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°

Na veřejnost přichází pravidelně vycházející MINT v nové verzi 18, a to je v linuxovém světě vždy událost. Nicméně všechny novinky a vylepšení jsou svým způsobem něčím, co třeba prověřit dlouhodobějším provozem. Stávající MINT 17.x s nejnovějším jádrem oceňují zejména uživatelé, kteří potřebují stabilitu a všechno jim funguje. Případné povýšení je lépe udělat s odstupem času, jak to ostatně doporučuji pokaždé…

Jak jsem již ve svých článcích několikrát konstatoval, nebudeme kvůli novému zahazovat staré, zvláště pokud se jedná o osvědčené a fungující postupy a aplikace. Proto si dovolím dnes připomenout jednu zajímavost, která bude užitečná především těm, kteří už mají na svém disku nejen dualboot, ale pestrou směs nejrůznějších verzí Mintu. Protože velikost disku již v dnešní době nehraje tak velkou roli jako jeho „malost“ v minulosti, může si uživatel dovolit mít na disku třeba všechny Mintí verze z posledních několika let.
Prostě si je instaluje jednu vedle druhé a tím pádem si může „odskočit“ i do starší verze. Nemá to mnoho výhod, snad jen u některých aplikací, které nejsou podporované v novější verzi a fungují jen v té starší.

Aniž bych se doslova opakoval, vybral jsem dnes něco ze svého článku, který vyšel asi před třemi lety. Pro čtenáře to znamená, že se nemusí prohrabávat archivem, aby si něco našel, ale se mu to naservíruje znovu. V restauraci si klidně dáte vepřo-knedlo-zelo, když vám chutná, i když jste ho měli před deseti dny… I pro mě má tento postup svou výhodu: S odstupem času zjišťuji, že jsem se v původním článku nevyjádřil docela přesně nebo dost jadrně. Nejde o věcnou chybu, jen o způsob vyjádření, který se mi třeba v daném čase nepovedl. Tak se to stále pokouším napravit, nebo alespoň dát tomu nový kabát…

tnc22_1Dnes si jen zopakujeme, jak si v souborovém manažeru správně zobrazit Název diskového oddílu.

Proto pokud ještě nemáte ve svých Aplikacích Disk Utility (Diskový nástroj nebo Disky), tak si ho nainstalujte:

Jděte do Menu > Správce softwaru (Software Manager)
Napište gnome-disk-utility do vyhledávacího okénka
Označte gnome-disk-utility, klikněte na tlačítko „Instalovat“

Spusťte > Aplikace > Příslušenství > Disky (Disk Utility)
Po spuštění označte položku Pevný Disk xxxGB
V sekci Svazky (Volumes) klikněte na diskový oddíl (particii), kterou chcete označit v grafickém zobrazovacím pruhu.
Klikněte „Upravit návěští souborového systému“ (Edit Filesystem Label)
Do štítkového okénka napište (nové) jméno (třeba MINT 13_HOME) a potvrďte Apply – OK.
Štítek je zapsán.

Souborový manažer vám nyní bude ukazovat nový štítek diskového oddílu, jako MINT 13_HOME a už nejen Svazek xx GB.

Podle potřeby výše uvedenou akci zopakujte na dalších diskových oddílech.

 

tnc22_2

 

Pokud se nabídka „Upravit návěští souborového systému“ nezobrazí, klikněte předtím na tlačítko „Odpojit oddíl – Unmount Volume“. V případě, že se diskový oddíl nedá odpojit, zkuste Souborový manažer, aby ho odpojil. Mějte na mysli, že souborový systém, na kterém právě pracujete, nedovolí, abyste ho odpojili, protože nemůže odpojit od systému sám sebe. Příslušné manipulace je možné dělat pouze s oddíly, které nejsou právě připojené a to v reálném čase pouze s jedním z nich.

Můžete použít i vyspělé praktiky jako formátování, editaci či mazání oddílů s varováním, že si tak můžete vymazat všechna data na vašem disku. Nicméně uvedené manipulace se dají dělat i v programu gparted, pokud ho máte nainstalován.

V popisu může být uvedené anglické i české názvosloví, u českých jsou dvě varianty, nedejte se tím mýlit… Na zobrazovacím pásu je symbol ozubených koleček, tím se dostanete do menu.

Tento článek je určen, jako ostatně většina mých příspěvků, především pro začínající Minťáky. Některým čtenářům se proto může zdát, že přistupuji k instalaci Mintu trochu s despektem. Ovšem ti, kteří si už svoje začátky s Linuxem „přeskákali“, mají určitě jasno v tom, že důkladná teoretická příprava a pečlivý postup při práci přinášejí svoje ovoce. Pak nastává dlouhé období prosperity a klidu, PC může být dlouhodobě využíván na každodenní práci bez toho, aby se nám při každém spouštění nesvíral zadek s obavou, „jestli to naběhne“. Nicméně k tomu, aby „to nenaběhlo“ si uživatel často pomůže sám. O přispění her ke kolapsu systému je škoda psát – každý snad s tím už svoji zkušenost má. Tak se výjimečně někdy přihodí, že nějaká jiná, už i vypnutá dynamická hra stále „běží“ a trvale zaměstnává jedno jádro procesoru na 100%. Když ani „střelba“ z Terminálu ani odhlášení nic nevyřeší, zůstává pouze restart. Ale odhlášení zpravidla stačí.

 

°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°

 

 

Štítky , , , .Záložka pro permanentní odkaz.

2 reakce na Tohle nemusíte číst XXIII

  1. vxmery říká:

    Ako vždy Bobby, sladkohorké ako dobré pivo. Škoda, že to nečítajú tí, čo by to potrebovali 😉

  2. Divínek říká:

    Ahoj. Máš pravdu, tohle se číst nemusí, ale může… (máme svobodu).
    Až po přechodu (tedy z Win na LM), jsem si prakticky ověřil, „co to ta svoboda je zač“. Nemyslím tím nyní tu možnost, že třeba zítra můžu jet do Vídně (i když „předtím“ to pro mne bylo zcela nepředstavitelné a Vídeň se mi zdále stejně vzdálená, jako třeba Honolulu). Myslím tím ten chaos, který svoboda nutně generuje. Je to přesně tak, jak píšeš. Mám velké disky a v euforii jsem si nainstaloval všechny dostupné verze LM (Mate, Cinnamon, KDE, Xfce a k tomu ještě pár verzí Ubuntu). K ničemu to prakticky není, ale můžu si to dovolit (máme přece svobodu). A teď přijde ta pointa – nemůžu se rozhodnout, která verze je pro mne ta nejlepší…
    .. a ještě poznámka „k věci“. V aplikaci Disk-utility (Disky) se dají měnit názvy partícií i připojených jednotek (na rozdíl např. od GParted).