Základní programy v Mintu (pro uživatele Win XP)

progwin1
Jak jsem slíbil v minulém příspěvku, tak plním. Přihodím ještě pár argumentů, abych se pokusil přesvědčit alespoň několik stávajících uživatelů nepodporovaných Win XP k přechodu na naše distro. Dnes se budeme věnovat programům, které lze v Mintu úspěšně používat nebo jimi nahradit windowsovké aplikace.

Ano, řadu z vašich současných programů, které používáte ve Windows XP nebudete mít k dispozici v Linux Mintu, avšak řadu z nich můžete nahradit Linuxovými programy, které udělají stejně dobrou, ba i lepší práci než starý software ve Win XP.

Největší výzvou pro stávající uživatele Windows XP, přecházející na Linux Mint, je nutnost měnit programy, které znají a používají po celá léta. Naštěstí, některé programy jsou multiplatformní (použitelné v Linuxu i  ve Windows). Mimo nich existují i Linuxové programy, které jsou plnohodnotnými náhradami vašich oblíbených programů ve Windows.

Nebudu vám tady nalhávat a říkat vám, že všechny vámi používané programy jsou k dispozici nativně i v Linuxu. Ne, nejsou.

 

progwin2

 Programy, které používám: Thunderbird, Chrome, GIMP, LibreOffice Calc….

 

Existují však způsoby, jak lze spouštět aplikace Windows v Linuxu. Rovněž můžete spustit i samotný systém Windows v Linuxu. Ale tyto metody popíši v příštím povídání o přechodu z XP na Mint. Pro dnešek se soustředím na nativní Linuxové programy, založené na webu, které můžete použít náhradu softwaru pro systém Windows XP.

E-Mail:
Nikdy jsem neměl rád Outlook, ale pokud jste na něj zvyklí, můžete jej nahradit svobodným klientem Evolution. Ten je v linuxovém světě velmi oblíbený a ano, můžete jej použít i s Exchange.

Pokud používáte Thunderbird, tak nemusíte nic měnit. Je k dispozici pro obě platformy, v Mintu je dokonce jako výchozí emailový klient ihned po instalaci. Dále existuje i řada lehkých emailových klientů, namátkou Claws Mail, Geary, Trojitá atd.

Samozřejmě můžete v Linuxu použít i kterýkoli web-mailový klient.

Hraní her:
Téměř žádná z vašich her ​​nepoběží nativně v Linuxu. Opět existují způsoby a prostředky, jak je rozběhat pod Linuxem, ale to je opět příběh pro další kapitolu. Nicméně, asi jste už slyšeli o softwaru Valve Steam, kde všechny hry běží na Linuxu. Poukazuji zde i na fakt, že i generální ředitel společnosti Valve Gabe Newell si myslí, že právě Linux, nikoliv Windows, je budoucnost hraní her na PC.

Chcete-li však spustit hry na Steam v Mintu, potřebujete poměrně silný hardware (což je však nutnost i ve Windows u moderních her). To představuje 64-bitový procesor, 4GB RAM a grafickou kartu AMD, Intel nebo NVIDIA. Pokud takový hardware máte, budete muset v Mintu nainstalovat Steam-Launcher pomocí Správce softwaru. Po té už postupujte podle pokynů Steam klienta a záhy si zahrajete svou oblíbenou hru.

Linux má také poměrně málo původních her. Dobrý výběr naleznete na webu LinuxGames. Mnohé z nich jsou k dispozici i prostřednictvím Správce softwaru.

Finance:
Ekvivalentem aplikace Quicken je v Linuxu GnuCash, což je velmi dobrá, svobodná alternativa. Je zdarma a na rozdíl od Quicken nebudete muset platit každé tři roky za aktualizace.

Grafika:
Linux má velký svobodný fotoeditor s názvem GIMP. To je dobrá zpráva. Špatná zpráva je, že zde nefunguje něco jako Adobe Photoshop. Ovšem ten je určen spíše profesionálům a Gimp na běžnou práci s obrázky bohatě stačí.

Pokud jste ochotni se naučit pracovat s programem GIMP, rozhodně to stojí za námahu. Pokud si však hodláte postavit své živobytí na Photoshopu, což mimo jiné vyžaduje minimálně půl tuctu různých jeho dalších rozšíření, budete muset spustit XP a Photoshop v nich na virtuálním stroji. Vše popíši v některé další kapitole.

Instant Messaging/VoIP:
Pro zasílání rychlých zpráv (IM) používám Gajim. S ním se mohu připojit k většině IM služeb, včetně AIM, Google Talk a MSN. Podobnou službu vám obstará i aplikace Pidgin.

Pro Voice-over-Internet Protocol (VoIP) můžete použít i Skype. Ano, je to oficiální program od Microsoftu Skype pro Linux, který já osobně nemám rád a ani ho nepoužívám. Ale má řadu příznivců a uživatelů, tudíž je korektní sr o něm zde zmínit. Také můžete použít Google Voice pro VoIP.

Pokud jde o video volání a videokonference, tak na jakékoliv platformě lze použít Google+ Hangout.

Kancelářský balík:
Na linuxovém desktopu nelze nativně spustit aplikaci Microsoft Office. Namísto ní však můžete použít kancelářský balík LibreOffice. Ten se oddělil od podobného projektu s názvem OpenOffice a funguje velmi podobně jako Microsoft Office. Umí otevírat, upravovat i ukládat formáty MS Office, takže si rozdílu mezi nimi téměř nevšimnete. Pokud tedy umíte používat Microsoft Office, tak umíte používat i LibreOffice. Navíc je tento balík k dispozici ihned po instalaci systému. Jediná moje námitka proti je, že pokud vaše práce zahrnuje vytvoření vysoce propracovaných tabulek, tak bohužel nebudete spokojeni s tabulkovým procesorem LibreOffice Calc. Místo toho budete muset použít jednu z možností, kterou popíši později a spustit si aplikaci Excel v Linux Mintu.

Webový prohlížeč:
Mint má ve výchozím nastavení jako webový prohlížeč Firefox, já však nejsem jeho příznivec a používám Chrome.

Chcete-li si Chrome v Linux Mint nainstalovat, pak si stačí stáhnout 32-bit Debian/Ubuntu verzi, používáte-li 32-bitový systém. Máte-li 64-bitovou architekturu , tak si přirozeně stáhněte 64-bitovou verzi Debian/Ubuntu. Po stažení poklepejte na stažený soubor a tím jej otevřete. Poté je vše, co musíte udělat, jen kliknout na Instalovat balíček a za méně než minutu budete mít v systému prohlížeč Chrome.

K dispozici je samozřejmě i prohlížeč Opera a ještě celá řada dalších, pro vás asi méně známých prohlížečů (Qupzilla, Maxthon, Doble, Konqueror, Midori atd.). Troufám si tvrdit, že každý z nich je rozhodně lepší než IE.

Když si to všechno dáte dohromady, tak vidíte, že můžete v podstatě dělat všechno, co jste kdy dělali na PC s Win XP i na počítači s Linux Mintem. Nebude to úplně stejné, ale myslím, že časem zjistíte, že nižší náklady, vyšší rychlost, legálnost a lepší zabezpečení je dobrý krok a že to stálo za to.

Štítky , .Záložka pro permanentní odkaz.

11 reakcí na Základní programy v Mintu (pro uživatele Win XP)

  1. jastrab říká:

    Zdravím, máš tam pár nejasností:

    Gajim – je čisto XMPP / Jabber klient, kde Pidgin je multi-protokolový klient
    Valve Steam – niektoré hry sú portované pre linux (určite nie všetky)
    Dobrý výběr naleznete na webu LinuxGames – tu máš asi zlý odkaz

  2. Henry říká:

    „budete muset spustit XP a Photoshop v nich na virtuálním stroji.“

    Vtipné. Představil jsem si profesionálního grafika, který si koupí Wokna a Photoshop, a nainstaluje si to do VirtualBoxu v Linuxu. Nejspíše proto, aby ho při práci nelákalo hrát hry.

    Pokud mluvíme o základních programech, tak si myslím, že, více se dnes editují videa než fotky, takže možná chybí zmínka o editorech videa (OpenShot).
    Přechodem k linuxu bude muset BFU řešit také nový SW pro komunikaci s perifériemi. Např. nahrávání fotek z foťáku, obsluhu tiskáren nebo skenerů.

    A co si budeme povídat, stále jsou asi největší „cílovkou“ pro linux převážně ajťáci, tak je asi chybou nezmínit nějaké to IDE (NetBeans).

    • petrun říká:

      Pro mně jsou momentálně největší cílovou skupinou lidé používající nepodporované XP v kombinaci se starým hardware. Díky demagogii kterou šíří média jsou vyděšení z virů a osmičky kupovat nechtějí nebo nemohou, protože je na starém železe nerozjedou. Jsou pak velice překvapeni, že ten pekelný Linux funguje a dokonce je znatelně svižnější než systém o němž se domnívali, že je jediný ve vesmíru. Většina z nich k životu potřebuje pouze internetový prohlížeč, kancelářský balík a přehrávač médií.

    • Satapouch říká:

      Ještě se mi nestalo (a Na Linuxu jsem už velmi dlouho), že bych musel řešit nějaký zapeklitý problém s periferiemi. Pokud nemám vyloženě nějaký starý nebo exotický HW, tak si myslím, že nebude problém. Foťáky rovněž bez problémů.
      Pochybuji, že na starším HW, na kterém běžely XP, bude někdo editovat video… to by se načekal.
      A ajťák Linux zná a ví co umí a neumí. Tomu ho nemusím představovat.

      • petru říká:

        Já jsem na HW s XP zkusil sestříhat 4 GB video. Na 4 hodiny byl stroj zaneprázdněn 😀

      • Henry říká:

        Nešlo mi ani tak o HW podporu, jako o používaný SW. Vím, že např. u Epson skeneru používané GUI není v Linuxu ani podobné tomu ve Windows. Přitom dodavatel SW je stejný (Epson).
        Video jsem editoval myslím už na W95.

  3. Daniel Čermák říká:

    Neměl ten odkaz na LinuxGames vést trošku jinam než na článek na zdnet? 🙂

  4. Dodo říká:

    S koncom podpory XP som si spravil prehľad používaného SW. Na moje prekvapenie som nepoužíval nič čo nemé Linuxovú verziu. Potom už bolo potrebné len vybrať distribúciu, ktorá bude v základe mať čo najviac z môjho zoznamu. Áno správne, LM to vyhral. PC používam hlavne na prácu, takže prechod som pripravoval nejaký čas. Na moje prekvapenie mnou používaný HW som rozbehal v podstate bez problémov. Rovnako príjemné je že LibreOffice je v LM výrazne svižnejší ako pod XP. Ale je toho viac, možno to zhrniem do malého článku.

  5. Ronoath říká:

    Chválím za přehledný a užitečný článek. Dobře že jsi napsal i komplikace, které člověk bude muset řešit u LibreOffice. U jakékoli úpravy složitějších tabulek pěním, a alespoň vidím, že v tom nejsem sám:-)

    Možná mi jen trochu chybí popis nějakého správce fotek, neboť mnoho obyčejných uživatelů si své fotky rádo prohlíží a třídí. Takže bych doplnil pár slov o XnView coby náhradu za FastStone , ACDSee a Irfan…

  6. pikatchu říká:

    Zajímavé, že se nezmiňuje browser spojený s poštou – SEAMONKEY. Musí se doinstalovat, přitom je to to nejlepší, co existuje v této kombinaci. Používám to od doby jeho předchůdce NETSCAPE ve win3.11