Psaní a editace textů, klávesové zkratky obecně

kzo1Úvodem

Tento manuál jsem psal kdysi před lety pro jednoho kamaráda se kterým jsem chodil do školy, a který dostal od dětí NB s nainstalovanou Vistou. Protože začít s učením práce na PC, pokud má někdo víc než 40 let a právě s Vistou, představuje ve všeobecnosti problém, tak jsem mu dělal na dálku „Helpdesk“. Myslel jsem si totiž, že člověk, který měl na střední škole nejhorší známku 2, má předpoklady k tomu, aby si v životě s nějakou abstrakcí nebo technickou záležitostí, poradil levou zadní…

Jak jsem se v podobném uvažování mýlil, o tom jsem už v jednom svém příspěvku psal. Nicméně mohl jsem brát do úvahy i osobní zkušenosti s některými inženýry, kteří ukončili své studium s červeným diplomem. Bylo jich u nás několik a protože je nikde nechtěli, tak je zkušebně dali na oddělení, ve kterém jsem pracoval a kde byl též kvalifikační předpoklad VŠ. Jenže složitou práci, kde bylo třeba rychle se rozhodovat a dělat nestandardní pracovní postupy, to žádný z nich neměl „nastudováno“ a tak jako nepoužitelní museli být nahrazeni středoškoláky s praxí a flexibilním myšlením.

 

kzo2

 

* Můj kamarád nějak záhadně ustrnul ve svém vzdělávání a i když v tom, co věděl, byl „chodící encyklopedie“. „Udělal“ si i univerzitu 3. věku z historie, ale v dalších letech už jen „žil z podstaty“, a už se nic nového neučil. Proto moje snaha nepřinesla žádané ovoce…

Je dnes dost důchodců, kteří mají to „štěstí“ a pracují dál, motivace je různá;  nejlepší je dělat to, co člověka baví. Problém snad nastává ve chvíli, kdy přijde řeč na to, kolik by měl dostat za práci zaplaceno. S tím máme všichni nějakou zkušenost, zvláště poté, co zjistíme, že ten, který „nic nedělal“, dostal dvakrát tolik jako já a ještě mimořádnou odměnu. Nicméně nějaký stabilní příjem je vhodné mít zajištěn a pokud je to v činnosti, která není v rozporu s mou náturou, tak budiž.

Zajímavější jsou pak aktivity, za které kromě uznání a dobrého pocitu nedostanu plat a ještě si je převážně financuji sám. Tam je potom možné rozvinout svůj myšlenkový a tvůrčí potenciál; současně si uchovat schopnost se vzdělávat a tím pádem bránit předčasnému kornatění cév, zakrnění mozku nebo demenci.

Lidé v mladším a středním věku se s pojmem demence setkávají nejčastěji ve vtipech o senilních stařících a stařenkách a mnohým ani na um nepřijde, že v ohrožení je každý z nich. Jak je možné se v odborné literatuře dočíst, jedná se o nevratné poškození mozku a tam není cesty zpět!  Nicméně celá záležitost je složitější a máme stále víc postižených než neurologů, kteří se živí tím, že se snaží odstraňovat následky, nikoliv příčiny.

Podle dostupných studií a zdokumentovaných případů je tato původně „stařecká demence“ posunutá v současné době už i mezi děti a dospívající mládež. Příčina je už známá: Když nechávali rodiče tříleté děti „civět“ na televizi několik hodin denně, došlo k (zřejmě nevratnému) „vygumování“ mozkových buněk, zodpovědných za kognitivní funkce. Navíc se projevila ADHD, neschopnost soustředění a nízká úroveň kreativity. Hodně dětí „dělá“ s tablety, iPady, Windows 8 a Skype, ale nedokáží souvisle číst, protože nečtou knihy a jen těkají po internetu. Nad žádnou zprávou, kterou „přečtou“ se nezamyslí; umí si najít „cheaty a cracky“ pro svoje hry, kamarády na FB a tím to zpravidla pro ně končí. Nechtěl bych být učitelem na odborné střední škole, s 20-30 téměř imbecilními žáky ve třídě, ze kterých nesmí nechat žádného propadnout! Darmo si jejich rodiče stěžují na „slabou úroveň výuky“ – všechno je to zřejmě jinak …

kzo3* Pak jsem svého geniálního kamaráda po málo úspěšných instrukcích ve Vistě zkusil „navést na Linux“, tenkrát to byl Mint 7 Gloria. Byla to z mé strany kanonáda instrukčních materiálů, pracovních postupů a fint, psaná stylem jako pro absolventa Zvláštní školy. Celá sbírka by se vešla na menší paperback, jenže dnes už máme Mint 17 a tak nějakou informační hodnotu mají už jen některé články. Jeden z nich jsem při úklidu archivu objevil a po potřebné úpravě jej předkládám BFU veřejnosti. Zkušení Linuxáci a ti, co čtou moje příspěvky jen do první poloviny, mohou následující odstavce přeskočit – je to fakticky polopaťácký manuál, jak pro dopravní piloty z povolání. Věřím ale, že i mnozí absolventi Zvláštní školy, kteří v sobě najdou sílu dočíst manuál až do konce, mohou tak získat vědomosti počítačového guru!

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

Psaní prostého textu

kzo4Prostý text (bez stylů) se nejlépe píše v jednoduchých textových editorech. V prostředí Linuxu je pak hodně známý „gedit“ a jeho příbuzní (medit, Kate, SciTe, Pluma, PyRoom, Tea atd.)

Text se píše na klávesnici, jako pomůcka se používá MYŠ a KLÁVESOVÉ ZKRATKY.

Editor GEDIT je připraven hned při spuštění pomocí povelu „Soubor“ – „Nový„.

Je zpravidla nastaven tak, aby se text na konci řádku „zalomil“ na řádek následující. Pokud tomu tak není, text se „plazí“ stále doprava, což většině uživatelů nevyhovuje.

Správná volba zalomení se nastaví v menu „Upravit“ > „Nastavení“ > „Povolit zalamování textu„.

Doporučuje se hned v úvodu psaní dát novému souboru jméno – název. Provede se to kliknutím myši na ikonku „Uložit„, vyskočí okno s nabídkou a název souboru se do ní napíše, potvrdí Enterem. Od této chvíle je soubor evidovaný a stačí jej během psaní průběžně ukládat (např. pomocí ikonky Uložit). Jelikož při tom ruka opustí klávesnici a musí brát myš, „vynalezlo“ se ukládání pomocí klávesových zkratek; v tomto případě (Ctrl+S). Klávesových zkratek je bezpočet a s jejich pomocí dokáže šikovný písař, resp. zručný typograf, učinit svoji práci příjemnou, efektivní a rychlou.

kzo5Klávesové zkratky nejsou jen doménou textového editoru, jejich použití je v rámci práce na počítači platné skoro všude, nicméně ty nejpoužívanější jsou téměř pro všechny programy, souborové manažery a PC obecně, stejné.

Složitější, komplexní programy a webové prohlížeče mají ovšem svoje vlastní zkratky, často odlišné od těch našich známých. Je to ovšem jen v případě použití toho daného programu nebo prohlížeče.

Základem pro klávesové zkratky jsou tzv. „pomocné klávesy„, tedy ty, které samy o sobě při stačení nevykonávají žádnou činnost, ale při jejich kombinaci s jedním nebo více písmeny se už něco děje.

 

kzo6

 

Pomocné klávesy najdeme ve spodní řadě klávesnice: Ctrl, Alt, Vlajka a kontextová klávesa (dělá zpravidla totéž, co pravé myšítko). Ctrl je vlevo i vpravo. Alt levý a Alt pravý jsou dvě různé klávesy.

V druhé řadě zespodu najdeme klávesu „Shift“, která při psaní textu povyšuje malé písmeno na velké. Používá se pro účely zkratek v kombinaci s klávesami Alt a Ctrl + nějaké písmeno. Nad ní je „zámek“ velkých písmen Caps Lock a Tabelátor, který má zvláštní použití.

Ve vrchní (šesté) řadě jsou pak klávesy „Esc“ a F1 – F12, které mají význam nejčastěji, ale ne výhradně, při kombinacích, kromě „Esc“, která jakožto zkratka pro anglické slovo Escape (Útěk), se kromě kombinací používá i pro zrušení nežádoucí akce nebo povelu.

Abychom se vrátili k textovému editoru, začneme se zkratkami, které nám mohou být užitečné. Naštěstí je nemusíme hledat: Nahoře, pod modrým (nebo jinobarevným) dekoračním proužkem je tzv. textové MENU, což je vlastně klíč ke všemu.

Kliknutím myši na jednotlivou položku menu „seskočí“ směrem dolů celá nabídka, kde na její pravé straně je uvedená i klávesová zkratka (pokud je k dispozici). Po proklikání celé nabídky menu najdeme v tomto editoru celkem 31 pomocných kláves a klávesových zkratek. Některé z nich nepoužijeme, jak je rok dlouhý, jiné zase fungují skoro ve všem, co je v PC k dispozici.

Nebylo by spravedlivé, abychom ignorovali ještě další skupiny kláves na klávesnici, které se významně podílejí (nejen) na celém „strojopisu“: Úplně vpravo je číselný blok, spolu s matematickými symboly a klávesou Enter, která má své dvojče v pravé části textového bloku. Vlevo od číselného bloku dole je skupina šipek, nad nimi pak šestice „stránkovacích“ kláves, celkem nahoře jsou ještě 3 klávesy, které zatím zkoumat nebudeme.

 

Pokračování následuje…

 

Štítky , , , , .Záložka pro permanentní odkaz.

8 reakcí na Psaní a editace textů, klávesové zkratky obecně

  1. mach02 říká:

    … Pokračování následuje…
    šmarjá, snad ani ne. Bylo by vhodné se zamyslet nad zaměřením webu – zdali se tento bude věnovat specifickým problémům a krásám MINT distribuce a nebo budeme dělat obecnou osvětu (po jídle si umývejte ruce, texty pište v textovém editoru). Každý takovýto článek má právo na existenci, ale stejně jako v The Nature nepíšeme o tom jak se používá mikroskop a v Blesku nenastavujeme .conkyrc – tak i zde bychom měli zúžit spektrum informací.

    • Old Bobby říká:

      Vážený čtenáři, tento článek není určen pro Vás; pláčete nad nesprávným hrobem.
      Zkuste si článek přečíst nejméně ještě jednou, pomalu a pozorně. Pokud jste si přečetl závěrečný odstavec prologu a pochopil ho, tak následující část jste prostě číst nemusel.
      Pokročilý uživatel Mintu by měl porozumět psanému textu, jinak si v budoucnu nebude vědět rady ani s úpravami Mintu. Frankly speaking – více číst a méně sledovat televizi.
      Za komentář samozřejmě děkuji a přeji pěkný den.

      • Marek říká:

        No… necítim sa ako analfabet, o čom sa niekedy naozaj snažia autori článkov presvedčiť čitateľov. Určite nemám problém s písaným textom a s jeho pochopením.

        Najskôr si ale odpovedzme…kde končí Prolog. Definícia slova je jasná: úvod, predhovor; úvodná časť drámy, vstup. Je to zrejme tá časť, ktorá je písaná kurzívou (článok je o skratkách takže CTRL+I).Televíziu nepozerám a čítam dosť veľa. (aj keď nie som ten, kto písal prvý komnetár). Ale nadpis je zavádzajúci a tu je zrejme jadro viacerých problémov. Myslím si, že autori webu by sa mohli zamyslieť a zvážiť vytovrenie rubriky, kde sa začne zamyslením, alebo príbehom na niekoľko riadkov a dostaneme sa k pár faktom a ostatné sa dozvieme po reklame, teda v nasledujúcom článku. Autor by mal byť pripravený na kritiku, pokiaľ je konštruktívna. Ale súhlasím aj s názorom vyššie. treba pozerať na zameranie stránky. Trošku dosť sa to tu začína meniť na poetický web a čo sa mi páči ešte menej, je podsúvanie vlastného názoru na dianie vo svete. Viem, že si teraz vyslúžim množstvo kritiky a určite to bude zakončené… TAK NIEČO NAPÍŠ, ale to sú pre mňa slabé argumenty. V jednom článku písal v komentároch čitateľ, aký mal problém a ako s ním jednali autori webu a nakoniec prešiel na KDE, kde bola komunita prívetivejšia. Od tohto článku si uvedomujem, ako sa v komentároch pristupuje aj k čitateľom. Každá minca má dve strany. Nájdu sa tu dobré články a kvalitné nápady, ale pre takéto úvahy skúste prosím vymyslieť samostatnú sekciu. ďakujem.

  2. Tomáš říká:

    Ahoj, ano, musím se zastat Old Bobbyho. I takováto témata jsou zde zapotřebí. Očekávám naopak, že se zde postupně udělají seriály, které od začátku až po pokročilé přiblíží tématiku jednotlivých programů, popř. postupů či nastavení.
    Máme zde pár článků o Gimpu, ale chce to vzít od začátku až přes praktické vysvětlení vrstev, přebarvení, fotomontáže apod.
    Stejně tak víme o Double commanderu, ale chybí nám praktické příklady (porovnání obsahu, vysvětlení doplňků) a jiné pokročilé vlastnosti tohoto super programu.
    Máme programy Inkscape, střižny videa, CAD programy, které fungují v Mintu. S tím vším bychom měli uživatele nejen seznámit, ale i je s tím naučit alespoň trochu dělat. Jinak je informace o tom, že existuje ten a ten program poměrně málo hodnotná, jestliže se vše musí člověk učit sám nebo hledáním v tisících odkazech na Googlu. Já naopak očekávám, že pomocí rubrik se budeme moci s programy nejen seznámit, ale i naučit něco dělat.
    Takže za sebe velmi děkuji, že je zde někdo, jako Old Bobby, který se věnuje i začátečníkům všeobecně. Je prostě poznat, že má rozhled a není tak splašený jako někdo …

    • Old Bobby říká:

      Ahoj Tomáši, děkuji za „lajk“ a současně za náměty na další tvorbu. Např. o GIMPu je jeden článek už hotov, čeká na zveřejnění. Jen to má jeden háček – a to že se v podobném případě nezavděčíme všem čtenářům. Prostě někdo má rád holky, jinej zase vdolky. Proto lavíruji napříč spektrem, jednou dělám Terminál, jindy Texťáky a mezitím zas Grafiku. Samozřejmě že jsou oblasti, ve kterých se nevyznám; je to zpravidla tím, že se v tom prostředí nepohybuji a tak vím jen nezbytné minimum.
      Možné by bylo rozepisovat pracovní postupy z různých knih a příruček, ale existují též autorská práva, proto je snad čestnější si příslušnou knihu koupit.
      K tomu učení: Já jsem se učil většinou sám a zčásti se dvěma studenty z TU Košice. Ale celé studium bylo na 90% v angličtině a materiály i programy jsem si musel sehnat. Moje osobní zkušenost s Kuchařskými knihami o softwéru – je to jen berlička – na všechno stejně musí člověk přijít sám. Potom už to nezapomene, když ovládá základy a principy.
      Takové stříhání videa a CAD programy, o tom musí psát někdo, kdo s tím často dělá a umí o tom psát. Snad někoho časem najdeme – zatím je to jen čekání na Godota…

  3. Jozef Hirčko říká:

    Z celého dlhého úvodu mám len pocit určitej frustrácie autora. Pre niečo také na tieto stránky nechodím. Smerovanie webu je samozrejme na autoroch. No stále dlhšie bulvárne úvody zanechávajú nepríjemnú pachuť. Pokiaľ ide o odbornú časť, aj veľmi začiatočnícke články majú určité opodstatnenie. Práve na to ale slúži úvod článku, ktorý umožní čitateľovi zorientovať sa, čo môže ďalej očakávať.

    • Satapouch říká:

      Nedá mi to nezareagovat. Troufám si tvrdit, že do bulváru máme hodně daleko. Psát odborné články pro hrstku vyvolených, kteří jim rozumí, také pořád nejde. Neustále opakovat články o aplikacích, psát dokola tutoriály atd. je cesta, ale tu a tam je prostě zapotřebí vydat článek, psaný s nadhledem a zkušeností. Proto se snažíme jít touto cestou a uspokojit co nejširší spektrum uživatelů s rizikem takovýchto nařčení. No a trocha té omáčky snad nikoho nezabije. Už jenom tato diskuze je důkazem, že web žije a je dobře, že články vyvolávají protichůdné reakce.
      A nakonec, tvrdit o Old Bobbym, že je frustrovaný je na mě hodně silná káva. Pokud budeš mít natolik jasnou hlavu i v jeho věku, tak potom budeš moci hovořit o frustraci….

      • Jozef Hirčko říká:

        Libore, odkaľ mám vedieť kto je Old Bobby. Reagoval som na konkrétny článok, tak ako je zverejnený. Ľudsky Tvoju reakciu chápem, napriek tomu si nemyslím že môj názor bol nejako urážlivý.
        Nemám najmenší záujem nejako znižovať prácu autorov, ktorú na tejto stránke odvádzajú. Naopak, práve táto stránka mi umožnila hladký prechod z XP na Linux a ešte dlho bude zdrojom užitočných informácií.
        Napriek tomu slovami klasika. Tento způsob článků zdá se mi poněkud neštastným.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.