Vybíráme si počítač – I.

Říká mladý lékař staršímu kolegovi: „Těch chorob je tolik, jak je mám všechny poznat?“

Zkušenější lékař se usměje a říká: „Přijde kuřák, řekneš mu, že to má z kouření. Ožralovi, že z chlastu. Přijde tlusťoch, hodíš to na obezitu. U chcípáka na podvýživu. Když v práci dře nebo je sportovec, tak to prohlásíš za přetížení nebo přetrénování. Usedlému řekneš, že je to z nedostatku pohybu. Mladému, že jde o růstové problémy. Starému, že je to ve stáří normální. A co máš říci masožravým, vegetariánům, opáleným a neopáleným, to už snad chápeš sám, vždyť na co bys jinak měl ten čerstvý diplom. Vyúčtuješ si měření krevního tlaku a poplatky a hlavně mu nakonec předepíšeš hrst prášků od nejlépe platícího dealera. Když přitom bude remcat, že mu minule po těch prášcích bylo hůř a že mu nepomáhají, tak mu řekneš, že lékař jsi ty a ne on, že musí něco vydržet, že začnou zabírat až po delším čase, že je určitě bral nepravidelně nebo že je asi zapíjel alkoholem a ať je určitě bere dál. Když bude hodně otravný, vyměníš mu je za prášky od druhého nejlépe platícího dealera, poznamenáš, že tyto už jsou ty vůbec nejlepší, že jsou ze Švýcarska, a budeš se u toho tvářit, jako bys mu je platil ze svého.“

Mladý: „Co ale když přijde zcela průměrný nekuřák?“

Zkušený: „No potom ho, podle své nálady, buď prohlásíš za hypochondra a vyhodíš ho hned, nebo řekneš, že je to psychosomatické, a přihraješ ho kamarádovi psychiatrovi.“

Mladý: „Ale co když se ho ani potom nezbavím?“

Zkušený: „V takovém případě ho pošleš na kolečko odborných vyšetření. A máš od něj pokoj nejmíň na rok. A kdyby i to náhodou přežil a ještě se k tobě vrátil, už bude dávno mít jiné starosti, nevzpomene si ani, jak se jmenuje, natož aby tě otravoval, že chce nějakou diagnózu a léčbu.“

Mladý: „Díky za rady, nepochybně ze mne bude výborný lékař.“

 

°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°

 

Z uvedeného je zřejmé, že na každý problém existuje řešení. To je také důvod k tomu, aby se uživatelé Mintu obraceli ke starším a zkušenějším kolegům o rady a pomoc. Nicméně nejde vůbec o podobnost čistě náhodnou, ale naopak o principiální přístup k řešení problémů. Běžný člověk přijde zhruba v polovině svého života na to, že není třeba řešit následek, ale příčinu, která k němu vedla.

Jediná nejasnost je právě v tom, že neznáme přibližnou délku svého života, potažmo jeho polovinu, a tím pádem stále nejsme dostatečně připraveni. Pionýři měli své heslo “ K budování a obraně vlasti – buď připraven“, což vzniklo rozšířením původního skautského hesla „Buď připraven“, které dávalo heslu hlubší smysl, i když bylo stručné. Méně někdy znamená více.

 

Myslitelé a filozofové radili, abychom každý den žili tak, jako bychom měli v krátké době zemřít. Prostě každý den byla ta fiktivní uzávěrka. Toto zjištění nás oklikou vede k notoricky rozšířenému omylu „o trvale udržitelném růstu“.

Zkušenější ekonomové znají záludnost tohoto klišé, nicméně téměř každý z mužské části populace se může přesvědčit, že po dosažení 70 roku věku o dlouhodobě udržitelném růstu už nemůže být ani řeči.

Tímto tristním, ale nezbytným zjištěním jsme se dostali k tomu, co dělat, abychom si u našeho Mintu zabezpečili alespoň udržitelný stav, když nám teorie o trvale udržitelném růstu i s použitím modrých tabletek zůstává už jen v teoretické rovině.

 

°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°

 

Protože si jako lidé nemůžeme nárokovat zastavení času, nebo aspoň prodloužení svého věku na úroveň papouška nebo želvy (papagáj resp. korytnačka…) nemůžeme něco podobné očekávat ani od technických zařízení, což jsou i naše počítače. Jejich životnost se dá mírně prodloužit, nicméně jsou mezi námi i umělci, kteří dokážou zničit uvedená zařízení v rekordně krátkém čase. Nedávno jsem tu na našem portálu četl příspěvek čtenáře, který asi z češtiny nematuroval, ale dokázal údajně zničit pevný disk počítače pouhým spuštěním instalačního CD/DVD s Mintem. A já jsem si blbec myslel, že vrcholem mého šamanského umění bylo, když jsem získal ztracená data z havarovaného disku zpět. Dnes už proto vím, že existují i jiná kouzla…

 

°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°

 

V poslední době se zdá, že počítače, ty klasické bedny (zpravidla pod stolem) nějak ztrácejí na významu a na jejich místo se tlačí tablety a mobilní telefony. Prakticky dokážou totéž, na co jsme dříve potřebovali obrovské zařízení – základní editaci dokumentů, tabulek, posílání a čtení e-mailů, sociální sítě a nejrůznější zábavu a hry, samozřejmě hudbu. Na úkor klasických PC se prosazují přenosné počítače a notebooky, kde je oceňovaná jejich mobilita.

Při výběru počítače je proto potřebné znát mnoho kritérií, nejčastěji poměr ceny a výkonu, velikost a design. V neposlední míře i to, jak hluboko máme do kapsy.

Designově dělíme počítače do několika skupin:

Desktop – je to klasická bedna, krabice, která svou velikostí nabízí dostatek prostoru i pro nejvýkonnější prvky – komponenty.

All-in-one – je počítač v monitoru. Je to předem nakonfigurovaný stroj, přilepený na zadní část monitoru, se kterým tak tvoří jeden celek. Jeho komponenty se zpravidla nedají měnit, a pokud ano, tak s obtížemi.

Table-top PC – má podobnou konstrukci jako All-in-one, navíc s přidanou baterií, která tvoří rezervní napájení. Vzhledem na menší rozměry je tak snadno přenositelný.

Barebone/MiniPC – zabírá minimum prostoru na stole. Někdy „visí“ na zadní straně monitoru. Při jeho stavbě se používá zmenšených komponentů. Někdy se dodává jen se základními komponenty, ostatní si zákazník pořídí podle svých možností. Skřínka je malá a při větším výkonu je třeba ji intenzivně větrat, což bývá spojeno s větším hlukem. Do této kategorie bychom mohli zařadit i

Stick-Micro-HDMI PC, které svým vzhledem připomínají větší USB paměti. Skrze svůj integrovaný HDMI port se připájejí do zdířky na monitoru nebo televizoru. Mají zpravidla menší výkon.

Nicméně stolní počítače jsou daleko flexibilnější, zvládají větší zátěž i náročnější úlohy. Při dobrém výběru je nekupujeme na krátkou dobu jako mobilní telefony a tablety, jsou tak pro nás dlouhodobá investice. Tuto dlouhodobou životnost lze ještě pomocí vhodného výběru komponentů rozšířit a upgradovat. Platí to především o základní desce, která určuje jaké komponenty se použijí resp. z čeho se počítač bude skládat.

Počítač je v podstatě skládačka, kde se až výběrem komponentů stanoví jak se stroj bude nakonec chovat. Těch nezbytných komponent není zase tak mnoho – je to základní deska, zdroj, procesor, operační paměť, úložiště (pevný nebo i nepevný disk), a grafická karta, která ovšem může být i integrovaná, pokud nám to stačí.

Základ takto tvoří těchto 6 zmíněných komponent a aby to všechno vůbec k něčemu bylo, budeme potřebovat ještě monitor, reproduktory a klávesnici s myší. Webkamera s mikrofonem se bude hodit třeba uživatelům Skype.

Až doposud všechno vypadá jednoduše, s tím si přece poradí i cvičená opice, ale opak je pravdou. Sestavení počítače je dost náročná disciplina, protože je třeba si uvědomit, že každá výše vyjmenovaná komponenta má celou řadu výrobců a u nich stovky různých variant. Navíc mnoho součástek je potřebné chladit a to nejen staticky, ale i pohyblivými chladiči, což celou úlohu komplikuje. Naštěstí výrobci už při montáži na tyhle věci pamatují a tak ti méně ostřílení se musí spolehnout na jejich zkušenost. Proto existuje i zjednodušené rozdělení počítačů do několika kategorií. V praxi tak poznáme počítače pro kancelář, potom multimediální PC pro domov, případně výkonné PC pro domov na náročnou práci a hry.

Většinu běžných úloh s přehledem zvládne kancelářské PC; při náročnějších úkolech reaguje pomalostí a zvýšenou produkcí tepla. Jinak je pro něj typická relativně nízká spotřeba a menší výkon. Postačí tedy slabší procesor, méně operační paměti a zpravidla i menší pevný disk. Na práci i jednoduché hry stačí i integrovaná grafická karta.

PC pro domácnost může být v podstatě podobné jako předcházející, pokud ovšem jsou na něj kladeny větší požadavky, jako zpracování videa a současně prohlížení webu s desítkami otevřených záložek, bude lepší používat silnější sestavu. Rovněž integrovaná grafická karta nebude vyhovující a tak se musí investovat do přidané karty, nejlépe střední třídy. I procesor musí být v tomto případě výkonnější. Nicméně stále to není ještě „hráčské PC“, protože některé efekty nedokáže zvládnout a v mnohých případech je nutné použít i nižší rozlišení.

Následuje kategorie nejvýkonnějších počítačů, které si pořizují uživatelé, kteří vysoký výkon potřebují pro svou práci resp. zábavu a hraní náročných her. Konfigurace podobných sestav je v podstatě ovlivněna jen rozpočtem, který se může vyšplhat až do stovek tisíc korun, neboť i provoz podobného „děla“ má větší spotřebu energie. Předpokládá se, že uživatel, který je ochoten utratit velké peníze za podobnou investici, je už zpravidla pokročilý a ví, co od systému chce, a co je k tomu potřeba. Jde tu o výkon procesoru, velikost operační paměti a výkonnou grafickou kartu.

Speciální podskupinou jsou Tiché počítače.

Jsou místa, kde ani sbíječka nemusí být rušivým prvkem, jako jsou dětské pokoje nebo pracovny s mnoha lidmi a velkým šumem. Naproti tomu jsou požadavky na tichý provoz, kde je nízká hlučnost daná už výběrem komponent a samotné počítačové skříně. Pokud je dobře odváděné zbytkové teplo, ušetří se hodně práce větráčkům, které je lépe mít větší, aby se nemusely moc rychle točit. Stejně to platí i u grafické karty, rovněž tak je tišší pevný disk s menšími otáčkami, zpravidla 5 400 RPM. Stejně důležitý je i výrobce disků, který hlučnost zohledňuje už při výrobě.

Snad dnes nejrozšířenější skupinou jsou asi notebooky. Kdo nemá notebook, jako kdyby ani nebyl.

Jenže pokud někdy v minulosti to byla jen snobská záležitost, postupně se okruh uživatelů rozšiřoval, tak i výkon a kvalita notebooků rostla. Nicméně hardwarová sestava je opět rozdělená od nejslabších až po supervýkonné stroje, a nedá se bez závažných důvodu operativně měnit. I zde platí, že ten, kdo má hluboko do kapsy, si musí vystačit s běžným modelem.

Komu notebook nevyhovuje a upřednostňuje mobilitu, ale nechce tablet, má ještě další možnost – hybrid.

Hybridy se snaží spojit to nejlepší ze světa notebooků i tabletů, v tom je jejich největší síla. Zároveň odbourávají celou řadu jejich nedostatků. Zařízení 2v1 velmi často nabízejí displej, který je prakticky vždy dotykový a díky speciální konstrukci je zařízení možné různě překlápět a otáčet nebo z něj vytvořit tablet.

Za zmínku stojí i další dvě odrůdy – a sice laptop a nettop. Laptop se se svou „velikostí“ ujal jen krátce, nettop ke svému provozu potřeboval ještě monitor resp. televizor. Svým výkonem posloužil (obrázky) jen k tomu, co naznačuje jeho název. Celkem dobře na něm „šlapaly“ starší verze Linuxu Mint, nicméně kromě sledování internetu, poslouchání hudby a psaní jednoduchých textů na nějakou pořádnou práci to nebylo.

Dnešní povídání je určené především těm, kteří s počítači začínají nebo chtějí skončit se „starým šrotem“ a investovat do nového (šrotu).

 

°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°

 

Příště si povíme stručně o podrobnostech jednotlivých komponent a pak i o možné strategii prodlužování životnosti i u „beznadějných“ případů, ale to už postupně přejdeme i k softwaru…