Opět nám skončil jeden rok, kdy jsme si mohli „hodit na disk“ zase dvoje vydání MINTu. A aby toho nebylo málo, tak každé z těchto „release“ nabídlo 4 desktopové prostředí. O desktopových prostředích se už v minulém roce na našich stránkách psalo, ale do jednoho, dvou článků se stejně nevejde všechno a tak se čtenáři vrhnou na fórum a tam vyzvídají. Zvídavost je dobrá vlastnost, protože je projevem aktivity a zájmu.
°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°
I já jsem patřil (a snad ještě patřím) mezi zvídavé lidi, což mi v mladším věku přineslo řadu poznatků, ale i nepříjemností. Někdy je prostě lepší nevidět a neslyšet, nicméně pokud jsem ticho a nikomu nic neřeknu, tak se to dá přežít. Otázka přežití je jedna věc, ovšem informace je třeba použít a v tom lepším případě se o ně podělit, což právě činím:
Protože velkou část svých pracovních závazků jsem se v životě věnoval zpravodajství, ať v té či oné formě, podstatné bylo vždy získávání a zpracování informací, resp. nových poznatků. Tímto způsobem sa zvolna posouvám vpřed bez toho, aby mi hrozilo „že náhle objevím Ameriku“.
Měl jsem ve své praxi to štěstí, že jsem ještě v mladém věku vystřídal několik víceméně odborných profesí, kde bylo zpočátku potřebné absolvovat delší zaškolení a nějaké stáže. Tam jsem se dozvěděl, že všude to dělají líp než u nás…
Jak je obecně známo, jsem „specialista“ na desktopové prostředí MATE, protože v něm dokáži vykouzlit skoro všechno. Proto, abych nepodlehl iluzi vševědoucího šamana, tak jsem si na disk „hodil“ i prostředí KDE. To mě dlouho provázelo v mých „učňovských letech“, kdy jsem odcházel od starého dobrého Fluxboxu a dělal konečně v „něčem pořádném“. Jenže pak přišlo „staré dobré Gnome“ a … znáte to… Prostředí KDE je elegantní a zaslouží si i silnější stroj, ale i na mém Atomu 1.6 GB x 2 + 2 GB RAM není vyloženě pomalé; pracovat se s ním dá.
V poslední době mému „orlímu zraku“ neunikla skutečnost, že můj slovenský kolega redaktor píše pěkné články a pěje oslavné ódy na prostředí XFCE. Není mi neznámo, že XFCE se všeobecně doporučuje jako relativně jednoduché prostředí, zvláště pro starší železo a současně i pro začínající linuxáky. Pokud to parafrázuji, tak jsem starší linuxák, začínám rezavět a směřuji do starého železa – proč se zkrátka nevybrat tímto směrem?
Na disku už nemám místo pro další 2 particie, tak jsem jednu starší instalaci přeinstaloval Mintem 17.3 MATE. Dost mě překvapilo, že není vůbec tak úžasný jako byl Cinnamon 17.3 beta, který jsem předtím zkoušel jen z Live distribuce. Jenže pokud chci na PC normálně pracovat, tak na nějakou SherlockHolmesiádu nebude čas. Nahradím ho tedy 17.2 Mintem XFCE. Ještě jsem si v Live módu vyzkoušel poslední stabilní MINT s XFCE4 a řekl jsem si spolu s paní Merkelovou „Ich schaffe Das“ – a kostky byly vrženy. Jenže to jsem, na rozdíl od paní kancléřky, už věděl do čeho jdu.
Reinstalace byla rychlá a bezproblémová, trochu víc času zabraly updaty a nastavení, což je běžná praxe. K tomuto zajímavému desktopovému prostředí by se patřilo poznamenat, že je vhodnou „živnou půdou“ pro kreativce a ladiče. Jak je to ve vztahu k tomu, zda máme slabý nebo silnější „stroj“, se snad později vrátím, až si vyzkouším instalaci na náš silnější PC, ale snad ještě počkám na ostrou verzi 17.3 XFCE. V únoru má být hotová finální verze 17.3 XFCE, zatím jsem si jen prohlédl beta verzi, která vypadá dobře.
Jsem v prostředí XFCE4 už o něco víc než dva týdny, a mám pocit, jako kdybych pracoval ve „starém dobrém MATE“, a mám i nějaký komfort navíc… Skoro všechny mnou používané programy mám už nainstalované pomocí Terminálu během několika málo minut. Stačí si jen pamatovat jméno aplikace – což se mi občas nepovedlo, protože ten Němec (Alzheimer) mi ho v hlavě někde schoval. Nicméně Terminál, to je odpalovací rampa pro střely na všechny vzdálenosti – když se náhodou něco nepovede, tak hned napíše co to bylo, a co bych měl dělat. A číst i psát, ještě umím…
Tak v grafickém prostředí jsou k dispozici nová kouzla, konfigurace Plochy je famózní a ve „starém dobrém Thunaru“ se pracuje podobně jako v Nemo, Nautilu či Caja. V podstatě se všechny operace odehrávají v naší hlavě, správce souborů je jen vykonavatel našich přání – dělá to bezchybně – ale nemohou být všichni stejní.
Měl jsem obavy, zda nebudu při konfiguraci systému mít pocit, že něco chybí, nebo jestli to nebude těžkopádné…
Jistě, v Thunaru chybí dvojpanelový pohled, a XFCE těžkopádné tak trochu je, protože odezva na jakoukoliv akci chvilku trvá, nicméně mám subjektivní dojem, že toto prostředí víc „pracuje“ s procesorem a RAM využívá méně, zatímco v MATE je tomu opačně. Na vykonání každého příkazu v grafickém prostředí se proto muselo chvilku čekat – sekundu až dvě. Doinstalace Dolphinu (z KDE) se sice povedla, ale v tomto prostředí nefungoval. Oproti tomu Caja se dá snadno doinstalovat, udělat pro ni spouštěč a používat k úplné spokojenosti.
Nakonec jsem si nechal hry – beru ohled na moji integrovanou (Intel) grafickou kartu, se kterou jsem nikdy za posledních 7 let neměl problém. Snad jen to, že po ní nemohu žádat víc, než dokáže. Svůj mozek si bystřím hrami, které nejsou stereotypní, ale kreativní. Pokud někdo z vás umí hrát takovou „aristokratickou“ hru, jako je SNOOKER, tam žádné výmluvy neplatí – kdo umí, ten umí… Jenže těch her je víc a i při takovém Minigolfu se dá fantazie a um dobře zapojit. V prostředí XFCE dokáže i moje grafická karta ze sebe „vyždímat“ maximum – což mě u mých her potěšilo.
Dovedu si představit, že uživatelé, zmlsaní lehkostí MATE a elegancí KDE, nebudou hledat své štěstí v XFCE. Každý má pro to svůj důvod. Já ale mám rád změnu a proto občas alternuji do KDE nebo XFCE. Prostředí Cinnamon mě osobně od počátku nevyhovuje, proto s ním pracuji jen v testech, abych věděl, jak to tam funguje. Možná za rok, za dva – bude všechno jinak – otázka zní, zda tu ještě budu i já?
U dnešního povídání nejsou žádné ukázkové obrázky, protože to vše už bylo publikováno v těch článcích o desktopových prostředích, byly dva. Je nesporné, že všichni nemusí souhlasit s tím, co jsem „objevil“ a popsal. Každý máme jiné železo a proto jsou i rozdíly. Nicméně ti, kteří jsou ochotni jít do experimentu, by si z článku přece mohli něco vybrat…
°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°
Výber prostredí je skvele zvolený, vyberie si takmer každý. Druhá skvelá vec je, že sú out-of-box výborne odladené, takže bežný užívateľ jednoducho užíva a nič nemusí riešiť. To je jeden z dôvodov, prečo je Mint medzi bfu dlhodobo jednička 🙂
Thunar sice nemá dvojpanelový pohľad ale na pravom tlačítku myši sa dá otvoriť daný adresár v druhom okne a potom preťahovaním presúvať či kopírovať rovnako ako v dvojpanelovom pohľade.
Rád zkouším různá distra konkrétně Debian Mint a Ubunu a různá prostředí. Začínal jsem s KDE3 pamatuji hrozný přechod na KDE4 a nyní se to opakuje s KDE5 které je v Kubuntu na hranici použitelnosti. Myslím že jsem z KDE navždy vyléčenej 🙂
Xubuntu je skvělé a v Mintu 17.3 je tak pěkně upravené, že bych ani neřekl že se jedná o Xfce. Nejsvižněji s nejmenšími nároky na hw je Lubuntu. Moc se mi líbí, jenom mě mrzí že vývoj je strašně pomalý a v příštím lts vydání bude opět lxde. Mate mě moc neoslovilo třeba paměťové nároky jsou nesrovnatelné s xfce a lxde. Navíc přechod na gtk3 také není nic moc http://wiki.mate-desktop.org/status:gtk3 . Cinnamon se mi líbí ani mi nepřipadá nijak náročný, jenom se mi zdá že na mojem pc je trochu línější.
Zajímavý článek, podle mě je dobrý cinnamon ,i když není bez chyb . Mate je už starý,ale dělalo se mi v něm dobře. V KDE se mi líbily aplikace a vzhled,ale některé nastavení byly až moc podrobné , v kterých se člověk lehce ztratil. A pak nevěděl jak z toho ven.A XFCE je zase až moc jednoduchý.LXDE si mi líbí,ale zvykl jsem si na cinnamon,tak se mi to nechce měnit. A ještě jedna poznámka instalovat více prostředí také není dobře,některé se nemaj rádi a pak to řeším přeinstalováním. Je to můj názor.
Je pravda že se některá současně nainstalovaná prostředí špatně snášejí. Jedinou výjimku mám u Lubuntu a Enlightenmentu E20. Jinak třeba Lubuntu lxde po přidání lxqt udělá dost velký nepořádek v aplikacích.
Pokud něco zkouším tak přímo na disku bez virtualizace. Zazálohuju data a pomocí fsarchiveru z předem vytvořených obrazů dister obnovím požadované a mohu zkoušet. Snadno tak během 2-3 minut změním distro Pokud je to na delší dobu obnovím i data ze zálohy a normálně v to dělám.