Ještě jednou o rekvalifikacích

rekv1Když jsme si naposledy povídali o rekvalifikaci a zdrojích užitečných informací, nebude od věci použití dosavadní vlastní kvalifikace. Můžeme se s tím setkat jako s pojmem transferu. Když si to přeložíme, tak se jedná o použití znalostí, získaných v jednom oboru, přenosem do oboru nového. Když jsem kupříkladu pracoval jako technik a manuální montér, tak šikovné ruce si najdou uplatnění i v novém zaměstnání. rekv2Pokud naše znalosti pocházejí z „neviditelné části spektra“, tak také dobře – teoretická znalost má opět svoje výhody.
Postavíme se nyní do situace, kdy jsme nastoupili do relativně větší firmy – řekněme tak s 50 – 100 zaměstnanci. Pokud máme to štěstí a možnost setkávat se s většinou z nich častěji, nebude mi vadit, že si mě budou prohlížet, ani mě to nesmí znervóznit. Mám totiž stejnou možnost prohlédnout si i každého z nich. A v této chvíli může každému velmi dobře posloužit Praktická psychologie.
Psychologie se nevyučuje na základní škole ani na většině odborných středních škol, nicméně kvůli tomu jsme na školu nechodili. Je to svým způsobem „nepovinný předmět“, který si každý zájemce nastuduje ve svém volném čase – trvá to léta, než se dopracujeme k praktickému použití. Každý z nás se ale setkal se situací, kdy jsme byli nuceni si nějakou skupinu lidí rychle vyhodnotit – rozškatulkovat. Ať už to bylo na výletě, na grilovačce, na zájezdu nebo na nějaké jiné rekv3společenské akci. Tak přesně tohle, ale daleko důkladněji si uděláme teď. To ovšem zdaleka nebude stačit, protože musíme poznat systémovou hierarchii a potom ještě skryté vazby a vztahy. Tady může být prospěšný upovídaný zaměstnanec – drbna, ale každou takto získanou informaci je třeba ověřovat na více místech. Vhodně položená otázka třeba uklizečce může být opět k užitku. Jen si třeba dát pozor na to, aby to byl normální rozhovor, nikoliv výslech. Potom nemůže nastat situace, že se dotyčný dozví, že jsem se na něj vyptával u lidí. rekv4Lidé musí hovořit sami a přirozeně, jen třeba pozorně poslouchat a pamatovat si všechno. Je třeba mít na zřeteli, že 80% zaměstnanců je v práci jen kvůli platu a ten zbytek zase kvůli kariéře. Tak i toto je třeba si ověřit.

Získané informace představují balík, hromadu, ze které se musí vybrat jen to podstatné a ostatní pryč. Všechno to, co bylo zjeveno, se musí vytřídit, vyčistit.

A teď k počítačům : Opakování je matka moudrosti …

 

Čištění systému : Co nejrychleji – za pomoci příkazů

rekv5Pro čištění systému se v nejen počítačové praxi, ale i v občanském životě používá metodika příkazů. Pokud je třeba v domácnosti udělat pořádek ve smyslu vyčištění, tak namísto příkazového řádku je tu manželka: Vyprášit koberce; pořádně povysávat celý byt; vyvenčit a vykoupat psa ! Uvedené příkazy jsou jasné, srozumitelné, a co je na tom nejhorší – proveditelné…

V Mintu jsme na tom lépe – o provedení příkazů se postará džin, kterého musíme vypustit z láhve. Ta láhev není sice právě ta, kde se na nás usmívá několik centimetrů Ballantines, ale je to Terminál, odkud džina vypustíme. Ten už ví, co má dělat.

rekv6Pokud žádný program nemáte právě při ruce a potřebujete uvolnit místo na systémovém disku co nejrychleji, můžete zkusit několik jednoduchých příkazů, které odstraní pozůstatky balíčkovacího systému. A právě ty mohou v průběhu času pořádně nabobtnat – i na pár gigabajtů. Tuto „výsadu“ má i náš balíčkovací systém APT. Ostatní systémy jsou zpravidla úspornější, protože neshromažďují tolik balíčků ani informací.

Pro pročištění balíčkovacího systému APT v Mintu můžete použít následující příkazy:

Příkaz terminálu:
apt-get clean

odstraní všechny stažené balíčky.

 

Příkaz terminálu:
apt-get autoclean

méně striktní verze cleanu, která odstraní všechny balíčky, které již pravděpodobně nebudete potřebovat, například starší verze.

 

Příkaz terminálu:
apt-get autoremove

odinstaluje balíčky, které byly nainstalovány kvůli jiným balíčkům, ale již nejsou potřeba. Zpravidla se jedná o různé závislosti např. knihovny.

 

°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°

 

A můžeme přejít k závěrečné fázi čištění – konečně otevřít tu láhev whisky a za práci našeho džina se odměnit …

 

rekv7

 

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

V Mintu je prostě všechno jednoduché jak facka.

 

 

Štítky , , , , .Záložka pro permanentní odkaz.

8 reakcí na Ještě jednou o rekvalifikacích

  1. Andreas říká:

    Když někdo přejde z Mrkvosoftu, tak je zvyklý na utility, které to vyčistí bez použití terminálu. Co třeba takový ubuntu tweak? Ten to umí taky nebo přes tyto tři příkazy se vymažou balíčky a závislosti, které ubuntu tweak neumí??

    Je mi jasné, že se admini a nadšenci do Linuxu snaží, aby se uživatelé naučili používat příkazy v terminálu.

    Mně jde o to, aby se novým uživatelům nabídla i alternativa.

    Jinak za sebe děkuji autorovi za článek 🙂

    • Old Bobby říká:

      O Ubuntu Tweak se na našich stránkách psalo už 3x :
      26.10.2012, 19.5.2013 a 21.4.2014
      autorem všech článků je Satapouch a uživatel si formu čištění může vybrat.
      Pak je tu ještě článek GtkOrphan – Viktor čistič z 20.7.2013, autor jsem já.
      Takže aby si každý přišel na svoje, tak jsou tu ještě ty terminálové příkazy.

      • Andreas říká:

        Vím, že je víc způsobů a je na každém, co upřednostní.
        Čím víc informací a článků tím lépe 🙂

        Jen by mě zajímalo, jestli je nějaký rozdíl mezi např. ubuntu tweak a příkazama z článku kromě provedení..

        Vyčistí to stejné nebo příkazy vyčistí i něco navíc?

        Díky..

        • Bedňa říká:

          Príkazy to robia transparentne a spravidla robia presne to čo chceš. Tie všelijaké tweaks bývajú často len grafická nadstavba ktorá tie príkazy spustí na kliknutie. Tie klikátka nesú so sebou kopec problémov, ako napríklad to že nevidíme chybové hlášky a s tým spojené problémy.

          Tých bežne používaných príkazov je tak málo že sa to dá hravo zapamätať, alebo si ich napísať do súboru, prípadne ich uložiť na GitHub a budeš ich mať stále po ruke.

          • Old Bobby říká:

            Čekal jsem, že odpoví někdo, kdo se líp vyzná v systému.

            Ubuntu Tweak je víceúčelové nářadí, především pro klikače. Jak to vypadá pod kapotou nevím; pokud jde o čištění systému, tak pod každým tlačítkem se zřejmě „skrývá“ příslušný terminálový příkaz. Ještě důkladnější čištění než uvedené terminálové příkazy by už asi zavánělo destrukcí :°/

            • Bedňa říká:

              Tak, tak väčšinou je to len klikátko na príkazy v Pythone, Jave alebo BASHi (najnovšie aj v JavaScipte), postavené na GTK, QT, FLTK a podobne.

              Serióznosť programu by som hodnotil podľa toho či aspoň pri mazaní upozorní na to čo ide odstrániť. Osobne Ubuntu Tweak moc nepoznám a nemám moc kladný vzťah k týmto klikátkam 🙂

              Inak čo pozerám tak tu vo Wikine apt-get autoremove máte, ale apt-get clean a apt-get autoclean tam chýba, ak sa nudíš hoď to tam 🙂

  2. Pingback:Jára Cimrman a instalace Mintu - Linux Mint CZ&SK