Tipy po instalaci Linux Mintu

Tento krátký článek uvede několik tipů, které se Vám možná budou hodit po instalaci Linux Mintu.

Na úvod je potřeba říct, že na rozdíl od OS Windows je OS Linux case sensitive, to znamená že rozlišuje mezi velkými a malými písmeny. Takže v Linuxu není jedno, když napíšete název souboru Moje nejoblíbenější knížka.doc a moje nejoblíbenější knížka.doc.

Zapnout NumLock automaticky už na přihlašovací (logovací) obrazovce

Návod od Libora S. aka satapoucha viz tady na webu Linux Mint

Změnit či odstranit obrázek anebo fotku, používanou v slideshow při loginu

Když jste poprvé nabootovali Linux Mint 17.1, tak předtím než jste se zalogovali do systému, jste si mohli vychutnat parádní slideshow, která běží automaticky na pozadí logovací neboli přihlašovací obrazovky. Jak ale změnit obrázky v této slideshow, když se stane, že se Vám nějaký prostě nelíbí? A jak přidat do slideshow Vámi zvolený obrázek anebo fotografii, popřípadě celou slideshow sestavit z Vašich vlastních snímků či fotografií, obrázků?

Obrázky (Fotografie) jsou umístěny v podadresářích /usr/share/mdm/themes/ ovšem musíte k nim přistupovat jako root čili administrátor systému.

V Linux Mintu 17.1 i 17.2 (a vyšších) je výchozí uvítací aplikace nazvaná Mint-X. Obsahuje zmíněnou slideshow, která zobrazuje několik kmenových obrázků (stock pictures). Obrázky ve slideshow jsou specifikovány v souboru slideshow.conf (jde o konfigurační soubor), jenž najdete v adresáři:

  • /usr/share/mdm/html-themes/Mint-X/slideshow.conf

Abyste změnili obrázky, musíte jako root otevřít výše uvedený adresář a ručně zeditovat slideshow.conf.
Všechny kmenové obrázky (stock pictures) jsou pro Linux Mint 17.1 v adresáři /usr/share/backgrounds/linuxmint-rafaela (anebo podle toho, jaké vydání Linux Mintu máte – viz jeho název).

Odstranění obrázku (fotografie):
Najít daný obrázek, který se Vám nelíbí a jako root:
– buď ho v konfiguračním souboru zakomentovat, tedy přidat na začátek řádku s jeho názvem znak „křížku“ (někdo ho nazývá také „ohrádkou“), tedy # a tím docílíte toho, že konkrétní obrázek nebude ve slideshow prezentován. Ale lze ho někdy později zase odkomentovat, tedy smazat # a obrázek bude zase fungovat dál.
– anebo pokud určitý obrázek skutečně nikdy nechcete vidět podruhé a jste si tím na 100% jisti, tak nejen ho v jeho adresáři výše uvedeném smazat, ale i najít příslušnou řádku v konfiguračním souboru a tu smazat rovněž. Pak už ten konkrétní obrázek nikdy ve slideshow neuvidíte a nebudete ho již nikdy moci pro slideshow využít.

Vlastní slideshow při loginu

Jako root vytvořte adresář vedle zmíněného adresáře a vyrobte symbolické odkazy (symlinks) na Vaše osobní obrázky, ukryté v tomto adresáři. Samozřejmě si můžete upravit vzhled slideshow zcela libovolně jak chcete a jak se Vám líbí (nemusí to být osobní obrázky, ale třeba fotografie moře atd.).

Zdroj: otázka s odpovědí na Linux Question (anglicky)

Kódování českých znaků v obsahu souboru aneb tzv. syndrom rozsypaného čaje

Tento návod na Wiki Ubuntu řeší, když máte v PC/notebooku s Linux Mintem Vaše soubory z Windows v kódování Windows-1250 a místo jejich obsahu (diakritika) vidíte paznaky nebo tzv. „rozsypaný čaj“ (citace viz dále).

V uvedeném návodu je uvedený také vizuální způsob opravy, tedy „klikací“ GUI, ale prakticky se mi daleko více líbí například tohle řešení v terminálu, zvláště když máte například dvacet takovýchto textových souborů. Proto tedy zde „klikací“ návod na opravu neuvádím.

Pozor! Opakuji a připomínám, že Linux je case sensitive, tedy striktně rozlišuje mezi velkými a malými písmeny v názvech souborů a v názvech adresářů. Při používání terminálu je to velmi důležité, protože se může stát, že kvůli chybě (velké – malé písmeno) v názvu souboru či adresáře Vám vyskočí hláška, že soubor či adresář nebyl nalezen anebo neexistuje.

Příkazem cstocs

Přidejte si zdroj universe (v Linux Mintu ho zřejmě již máte) a nainstalujte si balík cstocs:

Příkazy terminálu:
sudo apt-get install cstocs

Spusťte Terminál neboli příkazový řádek (shell, command line) a přesuňte se do adresáře s požadovaným souborem.

Ale já nevím, kde právě v terminálu jsem! Co je to za adresář? Co teď?

Pomoc je snadná, pro zobrazení toho v jakém adresáři se aktuálně v terminálu nacházíte stačí zadat následující příkaz:

Příkazy terminálu:
pwd

Seznam souborů a adresářů si zobrazíme tímto příkazem:

Příkazy terminálu:
ls

Jestliže chcete změnit adresář, je třeba napsat příkaz:

Příkazy terminálu:
cd

Například potřebuji jít do adresáře „Stažené“, kde mám textové soubory s „rozsypaným čajem“. Naťukám do terminálu příkaz:

Příkazy terminálu:
cd /home/dell/Stažené/

Kódování souboru převedete příkazem následující syntaxe:

Příkazy terminálu:
cstocs -i 1250 utf8 soubor.txt

Namísto slova „soubor“ napište název Vašeho konkrétního souboru.

Máte-li v názvu textového souboru mezeru, zadejte celý název Vašeho souboru (včetně jeho přípony ve formátu txt) do normálních uvozovek, tedy "" (horní rovné uvozovky).

Například soubor nazvaný problém výkyvů počasí v ČR.txt obsahuje mezery, tak ho musíme zadat do terminálu zcela uzavřený do uvozovek: "problém výkyvů počasí v ČR.txt".

Stejně tak lze následující syntaxí převést více souborů najednou:

Příkazy terminálu:
cstocs -i 1250 utf8 soubor1.txt soubor2.txt

Namísto slov „soubor1“ a „soubor2“ si doplňte název Vašich konkrétních souborů.

Ale já mám hodně takovýchto souborů s „rozsypaným čajem“. To bude dlouhý seznam třiceti souborů…! Nejde to nějak zjednodušit a udělat najednou?

Samozřejmě že ano.

Všechny textové soubory v aktuálním adresáři převedete do kódování UTF-8 tímto příkazem:

Příkazy terminálu:
cstocs -i 1250 utf8 *.txt

Co znamená ta hvězdička před příponou textového souboru? Mám ji něčím přepsat?

Ne, nic tam nepište, žádný název souboru, protože zde jde právě o typ textového souboru jako takového.

Terminál si takto sám najde ve Vašem adresáři všechny konkrétní textové soubory, které mají kódování Windows-1250 a opraví je na kódování UTF-8.

Pro jistotu však mějte vždy uchovanou kopii Vašeho souboru!

Důležitá poznámka nikoli na okraj: Dejte si pozor, ať daný příkaz nespustíte na daný soubor více než jednou!

Neznámý a obávaný Terminál

Terminál nazýváme také command line, což je v češtině příkazový řádek anebo příkazová řádka chcete-li, ale setkáte se také s názvem konzole (nikoli herní).

Malá odbočka: Neplést Terminál s Terminátorem: ač jsou velmi známé kanadské vtipy Linuxáků, kdy pro opravu HDD ve Windows poradí zoufalému BFU uživateli Windows namísto správného příkazu příkaz nikoli pro kontrolu harddisku, ale pro jeho naformátování, stává se, že takoví uživatelé opakovaně naletěli na tento drsný vtip (tyto případy jsou to notoricky známé), a pak takový Windows Terminál se stane slavným Terminátorem. Bohužel.

Z terminálu není třeba mít hrůzu, samo se tam nic nenapíše a pokud zadáte něco špatně, vždy Vás na to terminál upozorní chybovou hláškou.

V počeštěném systému Linux Mint si s Vámi bude příkazový řádek povídat také česky! A pokud umíte základy angličtiny, určitě je využijete.

Začneme několika základními příkazy, které se Vám mohou občas hodit.

Instalace aplikací v příkazovém řádku:

Příkazy terminálu:
sudo apt-get install

Za tento příkaz zadáte název konkrétní aplikace (popř. aplikací) či balíku (popř. balíků), který chcete instalovat.

Pokud jde o balík (popř. balíky), tak je nezbytné zadat i jeho příponu (například balíky Debianu mají příponu *.deb).

Odinstalace aplikací v příkazovém řádku:

Příkazy terminálu:
sudo apt-get remove

Za tento příkaz zadáte název konkrétní aplikace (popř. aplikací) či balíku (popř. balíků), který chcete odinstalovat.

O balících platí to samé, co bylo napsáno výše.

Vyčistit nepotřebné soubory po instalaci aplikací:

Příkazy terminálu:
sudo apt-get clean

Zavřít Terminál:

Příkazy terminálu:
exit

Copy and Paste aneb Ctrl+C Ctrl+V pro terminál

Potřebujete něco zkopírovat v rámci terminálu, například nějaký delší příkaz, který jste před chvílí zadali a nechcete ho opisovat znovu? Není problém.

Ovšem je tu jeden drobný rozdíl od OS Windows: Využijete zde navíc klávesu Shift.

Kopírování v terminálu: Stiskněte zároveň klávesy Ctrl+C+Shift

Vložit v terminálu: Stiskněte současně klávesy Ctrl+V+Shift

MS fonty pro Linux Mint

Velmi děkuji Vezírovi Mintu Allconiovi za připomenutí důležité věci: Jak doinstalovat do Linux Mintu fonty Microsoftu?

Příkazy terminálu:
sudo apt-get install ttf-mscorefonts-installer

Pozor, protože jste v oblasti © Microsoftu, nelekněte se, že při instalaci na Vás vyskočí tzv. smlouva EULA s koncovým uživatelem! Tu jen odsouhlasíte a nic více není zapotřebí.

Font management aneb správa fontů v Linux Mintu

Pokud chcete spravovat Vaše nainstalované fonty v Linux Mintu (konkrétně LM Cinnamon), nainstalujte si pomocí „Správce softwaru“ → „Grafika“ → aplikaci font-manager. Jde o aplikaci pro správu fontů pro GNOME desktop.

Anebo by to vlastně šlo provést i přes terminál:

Příkazy terminálu:
sudo apt-get install font-manager

Tak myslím, že pro začátek by to stačilo, abyste se necítili ani unavení ani zahlcení informacemi o Linux Mintu.

Případné opravy, doplnění a připomínky pište prosím do komentářů. Děkuji.

Štítky .Záložka pro permanentní odkaz.

12 reakcí na Tipy po instalaci Linux Mintu

  1. kv říká:

    Hezky napsáno 🙂
    Malá poznámka k „Linux je case sensitive“: neplatí to například pro flešky, čtečky karet apod (formátované na FAT32). Včera jsem chtěl přejmenovat mp3ky na flešce, aby v názvech písniček Každé Slovo Začínalo Velkým a vyskočila hláška „Položka nemohla být přejmenována-Název „xx“ je v této složce již použit“ (protože rokec.mp3 je pro něj [na flešce] stejné jako Rokec.mp3).
    Konec hlášení

    • AnickaT říká:

      Díky za doplnění, to jsem nevěděla.

    • Durino říká:

      Len doplnim.
      FAT 32 je suborovy system vyvinuty spolocnostou Microsoft, takze to nepatri pod linuxove projekty. oi ma aj obmedzenie typu 8 znakov nazov suboru a 3 znaky pripony (za bodkov) a nesmie obsahovat medzery v nazve suboru. Dalsie rozsirenia priniesli az FAT32x, extFAT ..

      • pikatchu říká:

        Omezení 8znaků+3znaky přípona se týká FAT a systému DOS. FAT32 už toto omezení (8znaků) nemá.

        • Durino říká:

          Ale to vdaka podpore operacnych systemov a VFAT (virtual FAT).
          Su tam pouzite finticky, ze dlhe meno je tzv alias na skutocne kratke meno suboru.

  2. Ondřej Kolín říká:

    Skvělý přehled, taky doplním, že dnes používáme už jenom příkaz samotný apt (sudo apt install gcc)

    • AnickaT říká:

      Děkuji za hodnocení i za doplnění. Prosím, jaký je rozdíl mezi příkazy „sudo apt-get install“ a „sudo apt install“? Už si to fakt nepamatuju… Moc díky!

      • vlki říká:

        Dokonca pri apt netreba zadávať ani sudo, lebo apt si vypýta vyššie práva sám, keď ich potrebuje…

  3. Anonym říká:

    Apt je novější, teoreticky je rychlejší a lépe snad řeší některé složité závislosti 🙂

    • kv říká:

      Taky má dole lištu průběhu, na který je vidět, kolik % už proběhlo.
      Ale apt (na rozdíl od apt-get) má pro mě jednu nevýhodu: po instalaci aplikace nenechá stažený deb balíčky ve /var/cache/apt/archives , ale rovnou je smaže. Já občas přidávám a odebírám aplikace a hodí se mi mít ty už stažený deb balíčky bokem na hadrdisku.

  4. Poutnik říká:

    Super článek a informace pěkně pohromadě, moc děkuji :o)!

  5. AnickaT říká:

    Děkuji za hodnocení a za doplnění informací.