Linux ve škole – Uživatel útočí – 4. díl

Print Friendly

Dnes, bohužel po delší pauze, se podíváme na první krůčky uživatelů, kteří se s Linuxem setkávají poprvé nebo ho zatím zahlédli jen z rychlíku. Lepší variantou je, jak jsme zjistili, uživatel nezkušený, neboť mu práce přijde stejně složitá jako s Windows. Prostě je „jen“ složitá a je jedno zda má Wokýnka nebo Tučňáčka. Naopak uživatelé okenářsky pokročilí se s Linuxem perou více. Hlavní složkou boje je ale nechuť se učit něco nového. Je jedno jestli je to lepší nebo stejné, či podobné. Prostě je to jiné a jiné je vždy horší.
Pokud někdo spravoval nějakou síť ve škole, jistě ví, že učitel je vlastně nejvytíženější tvor na planetě neboť vedení školy se fláká, ajťák tu věčně není a školník nebo uklízečka nikdy nedělají co po nich chce a oni přece musí učit teď hned a naplánují si všechno tak aby jim to přesně a krásně vyšlo. Jediné co jim v tom vždy zabrání je nefunkční WiFi, tiskárna, notebook nebo jiná technika, ale zaručeně technika, kterou má na starosti TEN ajťák a tak je to vlastně jeho chyba.
To, že když tuším, že mám pustit video ve třídě, kterou neznám, by bylo dobré jít si to tam předem odzkoušet, abych věděl kde a jak se třeba přepíná projektor na notebook, zapojují repráky a podobné drobnosti, to je zbytečné, protože to je přeci všude stejné. A když není, tak by mělo být a ajťák by se o to měl postarat.

Informovanost je základ – mysleli jsme si…

Zde si dovolím ještě malou odbočku k tomu, jak si správci IT na jedné škole hezky malovali jak budou dokonalí a zařídili pro učitele informační portál, na kterém byla každá třída do puntíku přehledně popsána, co se týká techniky v ní obsažené. Portál byl napsán na DokuWiki a myšlenka byla krásná. Nejprve obsah, kde byl přehledně po patrech vytvořený seznam učeben a v závorce co je k dispozici (televize, projektor, optická-mechanika, kabeláž pro připojení vlastního notebooku, operační systém, dotyková tabule, apod.) Po rozkliknutí učebny se zobrazil rozšířený popis s fotografiemi a šipkami kde a jak se co zepíná, jak funguje promítání, jaká tlačítka zmáčknout na dálkovém ovladači pro tu a tu funkci a tak dále. Pod tím rozšířeným popisem byl ještě detailní popis včetně konektorů a způsobu připojení např. monitorů, což už bylo spíše pro nás, ajťáky. Když už to děláme, tak to využijeme. Na portálu jsou také kabinety a místnosti, kde se nacházejí síťové tiskárny a jejích adresy s odkazy na přímý tisk přes webové rozhraní, pokud ho tiskárna umožňuje a samozřejmě s návodem, jak ji případně nainstalovat a odkazem na ovladače, pro ty technicky zdatnější. Abych tu o té webové stránce nabásnil až do noci, zkrátím to na větu „Podle toho musí všichni všechno zvládnout.“ Ale ono to tak není…

Když jsme stále řešili problémy, na které byly odpovědi na naší dokonalé stránce, tak jsme si řekli, že o ní asi učitelé nevědí, zapomněli, že existuje a je třeba jim jí připomenout. Stalo se tak na poradách, mailech, osobních setkáních a návštěvách, v odpovědích na dotazy a všude, kde se dalo. Dokonce jsme přistoupili i k radikálnímu řešení, kterým byly nástěnky (kde nám naši propagaci na snazší život učitele za týden někdo sundal a nahradil informací o sběru plastových víček ve druhém patře, byť bylo dost místa pro obě upoutávky). Nakonec jsem osobně slyšel věty „A kdo má čas to číst?“ a „Já na tu nápovědu moc nechodím.“ Naše několikaměsíční práce zbořená za deset minut. Koukli jsme na návštěvnost a shledali jsme téměř výhradně tu naší, nás techniků. A teď už k reálnému problému.

Problém první: Písmo

Písmo je základem spousty problémů. Jelikož Microsoft fonty můžete používat pouze pokud jste vlastníky licence na MS Windows / MS Office, značně se nám komplikuje použití písem na Linuxu. Písma jako Calibri a Cambria tam prostě nejsou. Tato písma mají určité rozměry a tak se při načtení dokumentu/prezentace/tabulky v LibreOffice nebo OpenOffice rozhodí formátování, protože použité písmo má rozměry jiné. Naštěstí existují písma Caladea a Carlito od vývojářů Google, která mají stejnou velikost jako zmíněná písma od Microsoftu. Stačí tedy použít tabulku náhrad, jak je popsáno v článku uživatele kamowski, kterému tímto děkuji 🙂 Není třeba abych zde kopíroval jeho zcela jasný výklad, který naleznete na adrese: //www.linux-mint-czech.cz/mso-loaoo-mala-uprava-na-zlepsenie-kompatibility/

Pokud jste použili skript či příkaz pro instalaci písem, který jsem uváděl v jednom z předchozích dílů, máte již tato písma nainstalována.

Problém druhý: Prezentace

„Otevřu si prezentaci z PowerPointu a všechno mám rozházené, obrázky mi lezou do textu, odstavce se nevejdou na snímky a celé je to špatně.“

Příčiny

  • Nechuť upravit svou vlastní prezentaci tak, aby byla všude krásná.
  • Nesprávná tvorba prezentace od samého začátku
  • Neochota prezentovat jinde než MS Office

Řešení

  • nejprve zkuste změnit písmo, jak je popsáno výše; tím jistě nic nezkazíte

Jednoduché

Exportujte prezentaci vytvořenou v PowerPointu do PDF. Přijdete o animace. Videa a zvuky vkládejte jako odkazy a distribujte v samostatných souborech spolu s PDF prezentací. Všechny běžné čtečky (ano i Adobe Reader a Adobe Acrobat) umí PDFko prezentovat stejně jako PowerPoint nebo Impress. PDFko je prostě čitelné všude, tečka.

Efektivní

Nejvíce se mi osvědčilo prezentace naimportovat do Google Drive a odprezentovat online na Google Slides. Ať už jsem importoval prezentace z PowerPointu nebo LibreOffice, dopadlo to vždy stejně – úspěšně.

Poloprofesionální

Otevřete prezentace vytvořené i ve starších verzích PowerPointu v některé z nových verzí podporujících OpenDocument formát (PowerPoint 2010 a novější*) a uložte ve formátu OpenDocument Presentation (ODP). I tak bude třeba zkontrolovat, zda je vše v pořádku.

  • animace označené v PowerPointu jako „zdůrazňující“ nejsou v ODP podporovány, používejte tedy jen „úvodní“ a „závěrečné“,
  • nejsou podporovány animace SmART, předloh, OLE objektů, změny barvy, velikosti, animace se zvuky a několik dalších
  • některé rozšířené formátování objektu se může ztratit; doporučuji objekty „převést na obrázek“ – to platí i pro tabulky – ty se při uložení v ODP převádí na obrázky automaticky

* Pro úplnost dodávám, že podpora OpenDocument je již od verze 2007. Neuvedl jsem ji zde neboť ukládání z 2007 do ODP se následně příliš neliší od řešení těžkopádného.

Tvůrčí

Používejte Prezi (https://www.prezi.com). Umožňuje i import hotových PowerPointových i jiných prezentací. Motivační prezentaci najdete na https://prezi.com/u3rwkdrz68e8/prezentacni-nastroje/

Téžkopádné

Otevřete prezentaci v Impressu a upravte tak, aby bylo vše v pořádku.

Problém třetí: Jak se nadává na Linux? Snadno.

Všem IT technikům, kteří plánují přechod z MS Windows na Linux doporučuji jeden mezikrok. Než zbavíte školu wokýnek, zbavte ji MS Office a nahraďte LibreOffice nebo OpenOffice.org (podle gusta). Vyhnete se tak poznámkám typu „V tom tvým Linuxu to prostě nechodí!“. Pokud budou MS Windows s LibreOffice, bude se uživatel pomalu, byť trochu neochotně, přizpůsobovat s menším šokem. Prostředí LibreOffice je dost Linuxové i pod MS Windows a tak bude aklimatizace jistě probíhat o malinko příjemněji. Pak už ten skok na tučňáka nebude tak náročný, když v něm najdou „staré známé“ jako je Mozilla FireFox (případně Chrome) a LibreOffice, který „už znají“.

Málokdo bude Linux vítat s otevřenou náručí. Důkazem toho, že jde pouze o železnou košili zvyku je výuka studentů. Učíme primány osmiletého gymnázia, což jsou dvanáctileté děti a učíme šestnáctileté studenty prvních ročníků vyššího gymnázia. V těchto rozdílech je krásně vidět, že zatímco primánům je úplně jedno s jakým systémem pracují a pracují velmi efektivně (dokonce efektivněji než uživatelé Windows), dospívající studenti prvních ročníků se často vzdávají s výkřiky „to nejde“, „na svém počítači bych to měl hned“ a podobné. Dělají více méně stejnou práci a přesto si s ní primáni poradí lépe. Zejména proto, že když potřebují nějaký pomocný program, prostě jej najdou ve Správci softwaru,  nainstalují a použijí. Windows uživatel hledá a pokud najde stáhne a pokud není zavirováno a je potvrzeno několik hlášek, které varují téměř před okamžitým výbuchem vašeho počítače, zjistí, že je tak 50:50 že se jedná o jiný program než chtěl.

Příště

Problém další – přehrávání originálních DVD disků – asociace s přehrávačem, hudba…

<< Linux ve škole – Usnadnění instalace – 3. díl

 

Záložka pro permanentní odkaz.

14 reakcí na Linux ve škole – Uživatel útočí – 4. díl

  1. Tibor Repček říká:

    Ďakujem za tento seriál. Veľa v praxi odskúšaných rád, ktoré iste zjednodušia prácu mnohým technikom. Nevzdávajte to. Držím palce. 🙂

  2. kamowski říká:

    Súhlasím s Tiborom Repčekom,
    Tiež ďakujem a čakám na pokračovanie 🙂
    Ak máte ktokoľvek skúsenosti zo zavádzania oss alebo hneď aj linuxu do škôl, prosím, pridajte svoje postrehy, skúsenosti, … v komentároch
    Toto nemôže byť one man show, tento beh na dlhé trate bude úspešný len spoločnou prácou

  3. Profile photo of vxmeryvxmery říká:

    Nie je nad poznatky z praxe. Veľmi užitočný seriál 😉

  4. Profile photo of redhawk75redhawk75 říká:

    tie fonty nie je problem:
    klasicke fonty MS:
    sudo apt-get install ttf-mscorefonts-installer
    a alternativne za Calibri a Cambria ako je v clanku carlito a caladea
    sudo apt-get install fonts-crosextra-carlito fonts-crosextra-caladea

    plus k tomu nainstalovat vyhladzovanie pisma a je to.
    Bohuzial problem je ak sa to posle niekomu kto ma windows 😀
    tento serial sa da odporucit nie len do skol ale aj do firiem.

  5. Lien říká:

    redhawk75: Prosím tě, jak mám pochopit „…plus k tomu nainstalovat vyhladzovanie pisma a je to…“

  6. kamowski říká:

    add Problém třetí: …
    ako je to s prechodom od mso k aoo/lo na pc učiteľov a iných zamestnancov školy?
    ide to hladko alebo je pupočná šnúra k mso príliš pevná?
    ak to ide ťažko, kde je problém? je to len o zvyku, možno strachu z nového alebo sa jedná o nejakú konkrétna nutnosť? aké sú v takom prípade možnosti?

    • Profile photo of redhawk75redhawk75 říká:

      no to su zaujimave otazky ktore by aj mna zaujimali.
      a aj porovnanie CR vs SR.
      lebo ked som pred par desat rokmi robil na UK tak pravidelne chodili mladeznici z uderky od MS. Dokonca isty cas som mal pravidelne dohovorene aj na Windows Users Group, ked som pricasto spominal OSS 😀 .

  7. Ondřej Kolín říká:

    My jsme bohužel Linuxovou učebnu nerozjeli, protože byl problém s připojením na Active Directory, kde máme řešené účty …

  8. fela říká:

    Dnes si ľudia nevážia slobodu, v každom jej ohľade.

  9. fela říká:

    A ešte taký dodatok – Linux môže ľuďom (či už správcom alebo zvedavým užívateľom) vrátiť radosť z používania počítača a učenia sa nových vecí… A samozrejme, keď sa podarí kdejaký problém vyriešiť, ten pocit je super.
    (Pre mňa osobne je radosťou vo Virtualboxe skúšať nové i staré OS)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.