ASTRA Linux – ruský národný OS

Print Friendly

Astra linux je ruská distribúcia postavená na Debiane. Jej zameranie je na bezpečnosť a využitie v govermente a armáde. Vytvorená bola firmou RusBiTech rusbitech.ru.

Pre otestovanie som sa pustil do komunitnej open source verzie Astra Linux Common Edition 1.11 Orel postavená na Debian Wheezy.
Dôvodom bola možnosť používať ju aj s inými repozitármi, kdežto pri Astra Linux Special Edition nie je možné pridať iné než overené a certifikované repozritáre priamo od RusBitTechu.

Vďaka certifikátu pre používanie aj pri tajných veciach je využívaný namiesto Windows XP a 7 na ministerstvách, v FSB a na Ministerstve obrany, vrátane Národného bezpečnostného centra. Je to vlastne to isté ako v USA Military Command and Control Center v Pentagone.

Obr. Certifikát bezpečnosti
Obr. Verzia Astra linuxu

Astra Linux je k dispozícií vo viacerých verziách:
Orel (Oryol)– komunitná open source verzia, voľne k stiahnutiu z FTP yandexu, je tam iso live verzie aj najnovšej či stabilnej verzie.
Smolensk – enterprise verzia pre x86-64 platformu,
Tula – pre sieťové zariadenia,
Novorosijsk – pre ARM zariadenia,
Murmansk – pre mainframe servery od IBM
LiveCD – iso live verzia v ruštine a angličtine.

Astra Linux používa ako grafické rozhranie Fly Desktop Environment, v podstate fork z KDE.
Graficky FLY DE pripomína Windows Vista so štart tlačítkom v tvare červenej hviezdy.
Celkovo výzorom pôsobí veľmi príjemne i keď sa mi na prvý pohľad zdal moc cukríkový po xfce a Mate.

Ako manažér siete používa upravenú variantu wicd, zvukový kontrolér QasMixer, keymap fly-xkbmap.

Čo sa týka systému je to Debian a ako taký je veľmi nenáročný na hardware. Oproti môjmu Mintu 17.3 Mate je veľmi úsporný. Z 2048MB (2GB modul) operačnej pamäte je na grafiku 64MB.

Obr. Spotreba pamäte. Spustený Firefox, GIMP a Thunderbird na pozadi.

Ešte zaujímavejšie to vyzerá s bezpečnosťou.
Až na pár známych dier, ktoré sú už opravené bol daný stroj bezpečný.
Určite je fajn použiť alternatívne zrkadlá, na druhej strane je oveľa bezpečnejšie mať pod dohľadom repozitár aj update servery, hlavne v štátnej správe.

Názov: Astra linux
kernel: 4.2.0
desktopové prostredie: fly
postavené na distribúcií: Debian
Podporovaná architektúra: x86, amd_64, ARM, IBM S390, Embedded, CPE (sieťové zariadenia)

Minimálne požiadavky na live verziu:
Procesor: x86
Pamäť: 256MB

Obr. Fly Desktop Environment – pár snímok z prostredia

Priručka Astra Linux Special Edition
Priručka Astra Linux Common Edition

Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

20 reakcí na ASTRA Linux – ruský národný OS

  1. Michal říká:

    Asi jsem si už zvykl na flat design … tohle je fakt přehnaně „cukríkové“ … prostě hrůza. Ale chápu, že tam nejde o vzhled.

  2. Michal říká:

    A mimochodem, jak tohle může někdo srovnávat s Mate, nebo o jeho decentním vzhledu říct, že je „cukríkový“??? XFCE možná trochu, ale Mate?!?

    To já bych jako „cukríkové“ označil spíš KDE.

  3. Profile photo of redhawk75redhawk75 říká:

    @Michal ved ano, oproti xfce (MX16) a Mate (Mint 17) je Fly DE cukrikove ale da sa tema zmenit.

    Ten vzhlad je urobeny vzhladom k uzivatelom Windows.
    Skor zaujimavostou je to, ako sa k OS stavia ruska vlada.

    • takyradějianonymně říká:

      … no to by mě také více zajímalo a co máš na mysli? 🙂
      Dal jsem si zvědavě tu trošku práce a zagooglil. V podstatě o ASTRA Linuxu toho nějak významně se člověk moc nedočte. Ani v tom Rusku.

      Narazil jsem na cosi málo diskuzí kde ti co to odzkoušeli/prý používají tak si systém docela chválí, no ale také a otevřeně možno číst názory ve smyslu … že proč to „doma“používat když i v tom Rusku můžou jet (doma!) třeba příkladem na Mintu, že?

      Tudíž je zřejmé, že zacílení systému opravdu není pro domácí použití a proto diskutovat/vytýkat systému použité barvičky je tak nějak u „hodnotitelů“ mimo mísu, včetně onoho prý zasvěceného „kritika“ použití prý červené hvězdy místo tlačítka start: no co by tam dali asi jiného, že, když slovo ASTRA je latinsky HVĚZDA … a jestli mě paměť neklame, tak i takové Manjaro a když jsem si ho nainstaloval s Xfce tak tam … na mě … v těchto místech jukala ikonka s nějak graficky zpracovaným M. Jako příklad.

      No a co se týče ambicí tohoto systému? Lze dohledat zmínky třeba o tom, že ASTRA Linux by mohl být řešením pro státní správu na území k Rusku připojeného Krymu a která čelí ze strany ostatního světa různým potížím/embargům.

      Jináč, v ruských diskuzích k ASTRA Linuxu lze nalézt zmínky i o jeho konkurentu.
      Také prý má certifikaci ruského ministerstva obrany! Jedna z variant má být zdarma. Je to na prý bývalé Mandriva založený ruský OS ROSA Linux a tady je odkaz do wikipedie:
      https://en.wikipedia.org/wiki/ROSA_Linux

      a z textu je zřejmé že použitá výchozí desktopová prostředí (třeba KDE Plasma 5) naznačují že bavit se tady o „barvičkách“ opravdu smysl postrádá (každý si totiž nastaví dle své chutě) a pokud ano, tak pisateli nejde zjevně o to hodnotit kriticky objektivně ale o to lacině hledat „hnidy“ nebo ty Čingischány a za tzv. každou cenu – ale to se najde potom přece všude a něco

      Pokud bych se zvědavě na něco z toho podíval tak asi nikoli na ASTRA ale na ROSA Linux.

      • takyradějianonymně říká:

        DODATEK – ruský ROSA Linux jsem zvědavě stáhl a nahodil:
        Nahodil ve smyslu, že jsem systém natáhl z nahraného ISO na USB klíčence a prohlédl. S tím že ano vím: po případné opravdu instalaci na harddisk může dojít navíc ještě k různým překvapením, ať tak nebo onak.

        Stáhl jsem verzi s desktopem KDE Plasma 5 a velikost 2 GB, protože nyní jedu především pod KDE a jsem tady v tomto prostředí nejvíc obraze, tj. to aniž bych dál ztrácel čas různým vzpomínáním co je kde jinde. Letem světem jsem systém prolétl.

        Na první dojem jsem byl docela příjemně překvapen, ve smyslu že jsem nezaznamenal žádný někde výstřelek a škobrtání.
        A v porovnání s jinými pokusy (živými distribucemi) tahanými z USB klíčenky jsem měl subjektivní dojem, že i když jsem jel pod KDE tak se to chovalo docela svižně a pro nVidia i s linuxovým ovladačem (i při přehrávání písniček na video z youtube), no a ten proprietární ovladač nVidia lze také (v nabídce) nainstalovat. Ale tady právě že jsem jel živou distribuci tak to vlastní finále se nezdařilo. Jak se ale dalo čekat: takže nevytýkám naopak plusem zudůrazňuji je, že tato možnost je v nastavení dost viditelně sama uživateli nabízena.

        Součástí ve škatulce programů pro internet je jak Firefox tak Chromium. Standardem je a jako obvykle jinde pro kancelář LibreOffice. Souborový manažer je Dolphin. Prohlížeč Gwenview mně ale zobrazoval jen obrázky, videa s AVI souborem ne a možná jsem někde jen přehlédl patřičné nastavení, opravdu jsem se zase tolik bádáním nezdržoval.
        Náhledy na soubory ale i do adresářů to nějaké provádělo, zbytek a tzak jako obvykle by bylo nutno doladit.

        Programy obecně se mně zdálo že nikoli dřevních ale slušně aktuálních verzí, abych to zhodnotil a zobecnil: cvičně jsem si nainstaloval i digiKam a také bez nějakých problémů a nikoli že bych instaloval z ruského depozitáře nějakou starou vykopávku. Co mně třeba asi před ještě 1 a 1/2 rokem nabízel repozitář právě MIntu, teď už je i tady situace vím jiná.

        To co mně ale chybělo, pro takový přehled a navíc když instalační ISO soubor má 2 GB tedy software teoreticky hodně, byla škatulka nabídek pro obvyklé dá se napsat že systémové programy: to ale může být jen právě omezení v té živé verzi. Takže konečné závěry nedělám. Spíše bych řekl, že tam „někde“ programy už jsou.

        Celkově na mě systém působil docela přehledně a jednoduše, na ten způsob že bych (pochopitelně po delším tedy odpovědnějším odzkoušení) ho i kliďánko nainstaloval (na jeho PC) seniorovi.
        Brání tomu nabídka jazykových mutací. Zahlédl jsem třeba polštinu, ukrajinštinu a turečtinu ale i rumunštinu (příkladem) ovšem češtinu nikoli. Pro češtinu jsem si mohl zvolit alespoň klávesnici takže v LibreOffice jsem česky psát mohl a jak jsem opět jen letmo odzkoušel včetně ď, ť, ň atd. atp. …
        Tudíž, tady pro použití a třeba u toho seniora kde i anglická verze by byla nedostačující, by se muselo zabádat a dodatečně stáhnout české jazykové balíčky.
        Pochopitelně je otázkou proč to dělat, když máme standardní tady nabídku různých zavedených linuxových distribucí a jako je Mint, že?
        Proč to tedy dělat a namáhat se? No tak třeba že možná(?) tahle ruská(?) distribuce s prý certifikátem ruského ministerstva obrany bude více zodolněná proti naslouchání bratra zpoza Velké Louže nebo někoho od madame Merkel nebo pana Chovance, ale zase bych čekal že nějaké své „okénko“ tam budou a „někde“ mít právě zase sami Rusové … ale asi jsem třeba už moc paranoidní 🙂

        • takyradějianonymně říká:

          DODATEK – po dalším krátkém laborování a viz výše:
          a) v případě Gwenview a jak jsem napsal je opravdu zádrhel, nepřehrá a ani v adresáři nezobrazí video soubory ač by mělo, s pomocí google odstraněno tím že ROSA má vlastní ROSA Media Player na technologii SMPlayer což koliduje, divím se že už není opraveno, postačí nahrát z ruského depozitáře pro ROSA přehrávač VLC no a při troše bádání by postačily jen některé VLC knihovny no a potom Gwenview frčí i s video komplet jak má,
          b) obvyklé základní systémové programy nechybí, jen v základní nabídce/menu je jejich výběr schován(!) v submenu, takže jsem to napoprvé přehlédl a potom v diskuzi jsem na to četl i kritiku, ale je to tam třeba záměrně aby to přehlédl i ten obvykle velmi neznalý běžný uživatel (jako já?) a neudělal potom v systému nebo na disku paseku 🙂

          Jináč jsem si dodatečně přečetl k ROSA Linux více historie, ten ruský majitel je podstatou komerční firma a on přímo tu Mandriva jak se začala kácet ovládl, no a před ovládnutím se část vývojářů trhla a založila Mageia. Tož tak.
          Stále lze však nalézt mezi ROSA Linux a Mageia příbuznost a tak některé problémky ruského systému lze pořešit i na fóru k Mageia Linux.

          Píšu to tady proto, že ruský ROSA Linux je (alespoň se tak vzájemně tváří) konkurent k ruskému ASTRA Linux (viz článek) no a jak je zřejmé z nabízených nejen desktopových prostředí tak ta softwarová výbava má být u ROSA vždy novějšího(!) data a zcela záměrně.
          Tudíž ten kdo odzkouší ASTRA Linux by mohl juknout i na ROSA Linux. A letmo srovnat.
          ROSA se mně jeví docela použitelně na základní věci. Kamenem úrazu je počeštění. V ruském depozitáři je čeština na KDE5 co jsem zkoušel, zahlédl jsem i češtinu pro LXQT, stejným způsobem jsem z ruského depozitáře počeštil LibreOffice. Neúspěšný jsem byl u Chromium, to nastavení češtiny uvnitř mně nezafungovalo ale to může být tím že jsem jel naživo z USB klíčenky. Ovšem to ostatní, co bude doinstalovaný mimo resp. systém sám bude dělat s češtinou problémy: třeba se ale najde googlením návod nebo autoři češtinu zařadí do základní nabídky 🙂

  4. Anonym říká:

    Hehe, ta červená hvězda, jako tlačítko „start“ … No nic … nebudeme k tomu dodávat politiku 🙂

  5. Old Bobby říká:

    Produkty ruského státu, nás zajímat nemusí. Je známé, že běžně lžou, když je to pro ně výhodné, to je součástí východní kultury, kterou mají už od Čingischána.
    Astra je možná pro úřady bezpečnější než donedávna používané komerční produkty, dnes už bez podpory, ale pokud jde o grafiku, tak na té je třeba ještě pracovat. Nicméně jsou tam určité prvky, které zaslouží pochvalu, ale celkový dojem z toho OS ještě není dobrý.
    Pokud jde o barvičky, tak jsou v souladu s jejich folklórem – umíte si představit matrjošku ve flat stylu? Barevnosti se nikdy nebránil ani Puppy – a ten je z Austrálie. Ale je dobrý a pro slabší PC – jedna radost!
    Vývoj však nestojí – nechejme se překvapit.

    • takyradějianonymně říká:

      Už jsem tady a u tohoto autora v minulosti musel několikrát a žel upozornit, že zde má být web k Linuxu a také se zaměřením na distribuci Mint.
      Pro mne, který právě zkouší jinou distribuci ale na Mint jsem já nezanevřel a třeba už pozítří ho nainstaluji důchodci tetě v příbuzenstvu, to je především stále jeden ze zdrojů kde se dá poučit kolem Linuxu obecně. V problémech nebo jen tak zvědavě a jako různé zajímavosti.

      To však neplatí pro sem podsouvané pochybné agitky tohoto autora a na kterého reaguji, které zde nemají myslím místo: odchylují se jak od téma tak jeho trapně zjednušeným, černobílým viděním světa se stávají navíc i nehoráznou manipulací, ještě nehoráznějším nálepkováním, tedy jsou podstatou urážkou a vlastně lží.
      Lží proto, že zakrývají a i za použití jen polopravd skutečné příčiny a skutečné významné souvislosti … ve vztahu k minulým, současným i budoucím následkům.

      Takový rozvařený dnes Irák tj. na základě lži o zbraních hromadného ničení, protože tehdy se to právě také hodilo a hledala se ona záminka tedy lež, je toho dokladem a jako příklad: totiž dle logiky autora příspěvku jak ten západní Blair tak i za oceánem ještě západnější i tehdy Bush – jsou potom potomci Čingischána!?
      Abychom nechodili daleko a pro ony staré milovníky nových pořádků: převrat kolem 17. listopadu 1989 u nás a i v té poslední vísce (nejen tedy v Praze) byl odstartován právě až po zveřejnění zprávy o mrtvém chudáku studentu Šmídovi – nastalo všeobecné rozhořčení – ale tato zpráva se ale ukázala jako veskrze lživá. Nebyl to totiž mrtvý Šmíd ale náramně stále živý Zifčák a nebyl to student ale mezi studenty nasazený agent STB. Tehdy se ale tato podstatou lež a jako neověřená zpráva také náramně „někomu“ hodila, i když dnes se o tom a jistě důvodně „raději“ nemluví.
      V tomto světle (uvedené příklady) psát o kultuře natož o kultuře prý východní lživé (a tím se jakoby vymezovat kulturou prý západní a pravdomluvnou) je zcela postavené na hlavu!

      • Profile photo of menom říká:

        Veď napíš aj ty dáky článok, ak nám chceš rozšíriť obzory 😀
        Ukecaný si na to dosť – anonymně

        • takyradějianonymně říká:

          … ty ale zde také teď píšeš anonymně. To že jsi třeba zaregistrovaný ale používáš stejně krycí nick na věci nic přece nemění?! A to, že bys zde ke svému občanskému jménu (které záměrně ty ale neuvádíš) připojil i svoji fotografii tak zjevně nelze od tebe čekat už vůbec, že.
          Jinak bys to už totiž ty udělal. Já se k anonymitě hlásím přímo a velmi důvodně, právě a také pro takové jako jsi ty. Stejně to není nic u tebe platné: tobě a dalším vůbec nejde o to CO je předmětem téma a ve snaze nějak OBJEKTIVNĚ, ale stále o to KDO a to aby se mohli ukájet NÁLEPKOVÁNÍM.
          Tím nálepkováním na které jsem poukázal tj. že sem přece nepatří. Dále si dovoluji upozornit, že k samotnému téma tj. k ruskému OS včetně především k jeho možné další ruské konkurenci jsem toho už tady napsal v téma dost a dost, nesouměřitelně více než ty.

    • Hujes říká:

      no tak pochopitelně pravda není populární .. ale musíš také akceptovat že v současnosti jsme pod vlivem mnohem nebezpečnějších lží a podvodů od hamburgera … ten je schopny čehokoliv

  6. JosefP říká:

    Velice přesně jste to vystihl! Pokud pomineme, že to sem nepatří, tak je mi velice líto že ani starší lidé typu Old Bobby ještě tu západní „demokracii a kulturu“ neprohlédli. Opravdu smutné….

  7. Old Bobby říká:

    Jen jsem tak opatrně provedl akci „false flag“, a už se to na mě sype.
    Kamarádi, já jsem SSSR (nynější Rusko) procestoval od Krymu až po severní polární kruh, a byl jsem tam dost dlouho. Lhát se prostě muselo, s pravdou se na úřady nedalo jít. Ovšem obyčejní lidé, s těmi jsem vycházel velmi dobře, jsou příjemní a pohostinní (rusky se domluvím a i dnes běžně čtu v azbuce rychleji než v angličtině či němčině).
    Pokud jde o ten „prolhaný Západ“, to jsem to konstatování dával do úst Broučkům, pokud si na ně vzpomínáte, aby to nebylo na mě, že jsem sluníčkář nebo tajný agent Moskvy.
    Ale nechtěl jsem psát o politice, sorry, vyjádřil jsem se hlavně k Astra linuxu, to jste si možná nevšimli…
    Nicméně každá zkušenost z digitálního světa člověka osloví. Ať už je dobrá nebo špatná – právě tím porovnáváním lépe vidím výhody Mintu. A to že mě v diskuzi občas někdo zdrbe, to má též něco do sebe. Nemám patent na rozum.

  8. Profile photo of vxmeryvxmery říká:

    „právě tím porovnáváním lépe vidím výhody Mintu“ presne tak. A verím, že Ťa Bobby chrliči „moudra“ od ďalších článkov neodradia. 😉

    • takyradějianonymně říká:

      To je ale přece od tebe základní nepochopení: protože ruský ASTRA Linux je zacílený úplně někam jinam(!) tj. než kam míří Mint!

      Pro toho, kdy by chtěl srovnávat Mint, tak proto tady důvodně píšu a upozorňuji na nikoli ASTRA Linux ale na také ruský ROSA Linux.
      Místo .deb má balíčkovací systém .rpm ale jinak ta snaha je totiž velmi podobná, tj. nabídnout a nejlépe tomu kdo přechází z Windows nebo vůbec začátečníkovi co nejvíce doladěný, uživatelsky příjemný a především stabilní (stabilní!) systém (v jednom už dárkovém balíčku s mašlí) a aniž by takový uživatel po instalaci musel dál nějak laborovat a dohrávat „cosi“, tedy má mít velmi dobré rozpoznávání hardware a také snaha mít čerstvý software.
      V současné době je už verze R9 a tady to je krátká recenze k ještě R7:
      http://www.linuxinsider.com/story/83087.html
      no a tady je už pro verzi R9 taková připomínka a doklad toho co jsem napsal že systém jde s dobou a je zahrnuto i (uzpůsobené) desktopové lehké prostředí LXQT a o kterém se teď více psalo obecně asi všude:
      http://www.linuxinsider.com/story/84613.html

      Právě že když jsem si já letem světem ten ruský ROSA Linux přes USB klíčenku teď prohlédl tak okamžitě mně nastartovalo srovnání právě s Mintem, tj. že snahy distribuci nabídnout mají asi tak stejný cíl. Také nabídnout ho někam právě domů na desktop.
      Jedna z věcí, kde Mint asi zatím vede ale nemohu tvrdit s jistotou, je že u ROSA linux jsem zatím nikde nenašel (na webu) zmínku o tom že má také nějaká udělátka pro usnadnění přechodu na vyšší verzi. Třeba jsem jen málo hledal 🙂
      Tím vůbec nepíšu, aby současný český uživatel Mintu si ho smazal a nainstaloval si ROSA Linux. V Rusku však si dovedu představit že bych ROSA upřednostnil no a co se týče kritizovaných „barviček“ tak by třeba teta důchodce asi nic moc nepoznala, protože desktopová prostředí a i když nějak dál dolaďovaná jsou zhusta v nabídce stejná.
      Úšklebky (viz jinde zde v téma a protože se uvádí to slovo ruské a ti Čingischáni) rozhodně nejsou na místě.

  9. Profile photo of Dejmon říká:

    Zkusil jsem tedy tu Astru nainstalovat, nevypadíá to zle. Já si myslím, že právě toto disto by mohlo přitáhnout ty Widláky právě na Linux/Unix, nechme to na posouzení spíše těch migrujících a bylo by na řadě jim pomoci a né je odrazovat. Už je na čase ty pekelný Widle strčit tam, kam patří a to do hnoje. Upozorňuji rejpaly, že je to můj svobodný názor, tak ja je Linux svobodným OP systémem 🙂

    • takyradějianonymně říká:

      … ale jak to je u Astra s případnou češtinou? U toho speciál desktopového prostředí?
      Nahoře jak píšu ke konkurentu ROSA Linux (také ruská výroba) tak protože jsem tam měl právě KDE5 tak dodatečně jsem ho počeštil (čeština pro KDE byla v ruským depozitáři) a podobně jsem počeštil i LibreOffice: takže alespoň ten základ jsem česky zprovoznil. Na živý distribuci tedy spuštěno z USB klíčenky.
      Za uživatelské riziko (s otazníkem) právě pokládám jak u ASTRA tak i ROSA Linux obsah ruských depozitářů: ve smyslu že tam možná nebudou všechny takové ty dodělávky na co jsme někteří zvyklí. Tak třeba mě u ROSA napadlo dohrát tam Microsoft fonty a nějak jsem se v tom depozitáři nechytl, třeba to jde a jen je nutno študýrovat ruský fóra. Což časově teď nestíhám.

  10. takyradějianonymně říká:

    PODTRŽENO A SEČTENO:
    1. Nakonec jsem si stáhl k prohlédnutí (zdůrazňuji k prohlédnutí) i ten v článku představený ASTRA Linux.
    V porovnání k také ruskému ROSA Linux (na který tu upozorňuji několikrát výše) to je ale jako nebe a dudy: tedy dudy jsou při srovnání pro mne ta ASTRA a nebe je ta ROSA, a to nemám nic proti dudám!

    2. Znamená to, že ASTRA je fakt zacílená někam kde se nehraje také tolik na vnější efekt. Ale je to takový ehm vojenským tedy obranným příměrem nosič raket, tedy jináč uživatelských aplikací pro státní správu a zhusta právě pro obranu a bezpečnost.
    Kdežto ROSA je realizovanou snahou autorů distribuce a ta cílí na podobnou množinu zájemců jako právě je Mint: pokud možno pohodlný bez komplikací provoz také i domácího počítače (a i tím také i seniorem) a jako varianta k Windows.
    S tím úzce souvisí pokud možno přehledná a odolná už samotná instalace a s kterou je spojená také co nejlepší detekce hardware. Kolem distribuce ROSA lze se dočíst, že tato detekce má pomoci především také – uživatelům notebooků! Kde asi všichni víme, že tady bývá kolem Linuxu dost problémů a také i potom zklamání.

    3. ROSA je legislativně asi nejbližším pokračovatelem distribuce Mandriva. Dá se napsat, že to je dnes také ruský operační systém a jako je ASTRA.
    Proti Mintu je založen na balíčkovacím systému .rpm proti .deb, tj. který používá Mint.
    Vše má své plusy a mínusy, pro běžného uživatele a v dobře sestavené distribuci však nejsou rozdíly významné.

    4. Distribuci ROSA jsem stáhl v zatím poslední a volné verzi tj. Desktop Fresh R9 jak pro KDE Plasma 5 tak pro Gnome. Po prohlédnutí jsem na harddisk instalovala důvodně jen to KDE.
    Provedl jsem postupně asi 4 čisté instalace. Ta poslední byla už opravdu na čisto a k případnému používání systému. Ty předchozí byly určené pro zkoušení a které vedlo, jak bývá potom obvyklé, k celkovému „rozvaření“ systému až do celkové nejedlosti tedy do nepoužitelnosti 🙂

    5. To KDE (Plasma 5 a nikoli také možné straší KDE4) a jako dost ucelená nabídka byla/je schopná slušného počeštění, podobně také LibreOffice.
    Vlastní počeštění už „dole“ systému je také nějak možné: to nějak znamená že po experimentech s nastavení lokales se systém leckde počeští, ovšem za cenu rizika rozhození češtiny v právě některých už pořešených aplikacích.
    Ruská firma, které jsem napsal proč už na začátku není možno při instalaci systému zadat češtinu a když oni sami jinde uvádí snahu mít pro ROSA Linux evropský rozměr, mně obratem odpověděla: že budou v dohledné době vyhodnocovat zájem (tj. stahování instalací odkud) a že to zváží.
    Jo. když jsme u té instalace, silně doporučuji instalaci z až naběhlého živého systému tj. třeba z USB klíčenky a pro prohlédnutí funkčnosti, nikoli zvolit nabízenou možnost hned na tom samém začátku, můžýe být potom problém se zacílením bootloaderu.

    6. Z ROSA Linux mám docela dobrý pocit, fakt. Jsou tam některé kritické momenty a které vyučí. Ale není jich moc. Příště si člověk dá pozor a tak co. Je to obvyklé také u ostatních distribucí.
    Teď budu mít ROSA Linux nějakou dobu jako záložní systém a pro zvědavost. Být ale v Rusku a být navíc i patriotem, asi bych se nebál ji doma nasadit a upřednostnit třeba i před tím Mintem 🙂

    ROSA (POCA) je v překladu rosa: procházka rosou, bosýma nohama ráno před nastupujícím ve dne parnem a po teplé noci (což platí i pro tyto nyní dny) bývá docela příjemné. Že se šlápne sem tam někdy nohou také na kopřivu … tak s tím musí člověk počítat a předem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.