Prechod z MS Windows na GNU/Linux

K napísaniu dnešného, relatívne dlhého, blogu ma viedlo opakovanie sa otázok a chýb na fóre Linux Mintu.

Na úvod chcem povedať, že som prešiel relatívne dlhým vývojom používania OS od mojho života s platformou x86 a x64. Začínal som na RedHat linuxe (nepliesť si s terajším RHEL) cez Knoppix, Mandrake, Mandriva, Fedora, Fedora Core, Suse, Debian, FreeSpire, PC LinuxOS, ABCLinux, Gentus, Gentoo, Ubuntu, Linux Mint, Novell Netware až po  Windows 95, NT, 98, ME, 2000, XP, Vista, 2003, 2008 či Windows 7. Istý čas som mal vlastnú distribúciu na Suse linuxe a vždy ma fascinovalo, že väčšina ľudí v okolí sa ani nenamáha si niečo otestovať, od screenshotovať a podobne.

A tým sa dostávam k 90% problémov ktoré sa riešia neustále a dookola na fórach.

Prečo to na Windows ide a na Linuxe nie.
No otázka je postavená trochu nesprávne. Na Windows to nejde na prvú tiež, a naopak  často to práve na GNU/Linux ide.

Pripomeniem spôsob inštalácie desktopu na doske ASRock H81M-ITX s  procesorom Intel Pentium G3240.

Najprv na Windows 7 SP1 64bit:

Prebehla inštalácia z USB flešky pripravenej v MediaCreator Tools. Po reštarte je v systémé 5 neznámych veci:

  • problém s chladením, nadmerný hluk
  • sieťová karta nejde a nie je detegovaná
  • nefunguje škálovanie CPU ani Turbo boost
  • grafická karta (IGP Intel HD Graphics 4th Generation a nvidia GF-710) ide len v rozlíšení 1024×768
  • Zvuková karta nejde i keď je detegovaná (Realtek ALC892 Audio Codec)

Takže riešením sú 2 možnosti, použiť staré CD dodávané k doske alebo stiahnuť najnovšie ovládače.

Stiahol som Realtek high definition audio driver, INF driver, Intel Management Engine driver, Atheros Lan driver, Intel USB 3.0 driver, VGA driver, XFast LAN utility, XFast USB utility, spolu 512MB a nainštaloval. po 5 reštartoch mi povolilo overiť Windows a aktivovať.

Následne Windows Update preinštaloval mnou stiahnuté ovládače svojimi a z auktualizoval systém. Bez druhého PC alebo liveUSB linuxu by som mal nepoužiteľný počítač.

Windows 10 64bit

Prebehla inštalácia z USB flešky pripravenej v MediaCreator Tools. Po reštarte v systémé 4 neznáme veci:

  • Problém s chladením, nadmerný hluk
  • sieťová karta nejde a nie je detegovaná
  • grafická karta (IGP Intel HD Graphics 4th Generation a nvidia GF-710) ide len v rozlíšení 1024×768
  • Zvuková karta nejde i keď je detegovaná (Realtek ALC892 Audio Codec)

Takže stiahol som Realtek high definition audio driver, INF driver, Intel Management Engine driver, VGA driver, XFast LAN utility, spolu 438MB a nainštaloval. Po reštarte, iba jednom, ma pustil overiť. Nepáčili sa mu ovládače ale akceptoval ich.

MX linux 18.3 64bit

Po spustení liveUSB a prebehnutí inštalátoru a následnom reštarte si systém stiahol 98MB aktualizácií.
Všetky zariadenia boli rozpoznané vrátane Intel Rapid Storage, USB3 a 1Gbps sieťovky.

Nie je to nič výnimočné,ze prebehne inštalácia takto, ale tiež sú časté problémy s hardvérom pod GNU/Linuxom.

Na druhej strane presne opačne to je na notebooku HP Compaq nx6310, pod Windows 7 a 8 ide všetko okamžite po inštalácií. Pod GNU/Linux (otestované viaceré 32bitové  distribúcie) je problém s wifi sieťovou kartou Broadcom BCM4311, kde treba nainštalovať b43 driver. Ethernetová karta Broadcom BCM4401-B0 ide bez problému.

Trošku iný a zložitejší prípad je notebook FUJITSU SIEMENS ESPRIMO Mobile D9500 s procesorom Intel C2D T5250 a sieťovými adaptérmi Marvell 88E8055 PCI-E Gigabit Ethernet a Intel PRO/Wireless 3945ABG. 

Windows 7 a 10 s procesorom problém nemajú, ale nepoznali ethernetovú 1Gbps kartu Marvell.

Linux zase mal problém s procesorom, alebo lepšie povedané s grafickým čipom a z Wifi kartou. Na Windows 7 ani 10 sa mi ale sieťovku v 1Gbps režime rozchodiť nepodarilo, kdežto pod linuxom ide v plnej rýchlosti a a aj problém s grafickým adaptérom Intel Mobile GM965/GL960 sa podarilo vyriešiť cez pridanie reťazca v GRUB2. Wifi sieťová karta potrebovala doinštalovať ovládač iwl3945.

Takže ano, ísť to ide na oboch platformách, ale je nutnosť hľadať riešenia. Cez Google alebo na fóre.

Tým som však chcel len poukázať, že ani MS Windows ani GNU/Linux nie sú 100% ale dajú sa vyriešiť. Či už riešením od výrobcu hw (Microsoft) alebo cez komunitu.

V ďalšom kroku ukážem ako správne prejsť na Linux z Windows. Z mojich skúseností viem že niektoré distribúcie majú problém s najnovšími notebookmi alebo základnými doskami, s procesormi a grafickými kartami býva minimálny problém.

Tak v prvom rade potrebujeme zistiť, čo v danom počítači je a keďže je funkčný Windows je možné sa pozrieť do Správcu zariadení alebo, pre bežných ľudí optimálnejšie, použiť utilitu na získanie informácií o počítači.

Osobne dávam prednosť pri utilitách HW Info poprípade Speccy.

Obr. Správca zariadení Windows – nepozná Intel Rapid Store

Obr. Speccy – pri kliknutí v pravej časti zobrazí podrobné informácie o komponente

Obr. HWInfo64 – súhrnné informácie. Po zatvorení je možné získať podrobné informácie o komponentoch či senzoroch.

Obr. ten istý počítač v MX Linux 18.3 a v programe HardInfo

Následne je nutné si vybrať  distribúciu GNU/Linux. Nemusí to byť natrvalo, ono časom ako človek mení priority či prácu často distribúciu zmení.

RH: Pre začiatočníkov je odporúčaných pár distribúcií: Ubuntu (a samozrejme jeho verzie s iným grafickým rozhraním Kubuntu, Xubuntu či Ubuntu Mate), Manjaro z rodiny Archu, Fedoru alebo iné ako PeppermintOS, Linux Mint, Deepin linux, Zorin OS, MX linux. Pre ich vizuálne porovnanie odporúčam stránku Distrowatch alebo priamo stránky distribúcií. 

Poprípade odporúčam pozrieť si môj starší post na linux-mint-czech.cz ohľadom smerovania OS a tiež diskusiu k nemu. Sú tam screenshoty z rôznych OS a tiež možné nástrahy pri prechode.

Osobne nováčikom odporúčam Ubuntu Mate, jednou z výhod je podobnosť s Windows, ale všetky grafické rozhrania (Desktop Environments) sú plne konfigurovateľné.

RH: pokiaľ viete po anglicky odporúčam stiahnuť si a prečítať brožúrku od Larryho Bushey Ubuntu MATE: Upgrading from Windows or OSX 

Knižka je vydaná  pod Creative Common licenciou.

Po stiahnutí ISO obrazu, podľa architektúry procesoru 64 alebo 32 bit, odporúčam na otestovanie použiť USB flešku, aspoň 8GB, a nie napáliť na dvd.

Na zápis na flešku je vhodné použiť program Balena Etcher, ktorý je dostupný pre Windows aj Linux, a keďže stále sme  na zariadenís Windows….

RH: V prípade potreby je možné použiť aj spoľahlivý Rufus

Použitie Etcheru je jednoduché, vložite flešku, spustíte program, ktorý ju zdeteguje a v kliknete na vybrať obraz, tam si vyberte dané iso. (aktuálne ubuntu-mate-18.04.2-desktop-amd64.iso alebo ubuntu-mate-18.04.2-desktop-i386.iso) a potvrďte zápis.

Obr. Ubuntu Mate Live vo virtualboxe. Hore program HardInfo (System profiler and Benchmark) je veľmi podobný ako Speccy vo Windows akurat je súčasťou väčšiny distribúcií. Dole utilita inxi v termináli.

Následne máte náhľad na systém a možnosť skontrolovať či daná distribúcia rozozná kompletne systém a nebude mať problém s niektorým ovládačom.

Obr. Linux Mint 19.1 Mate výpis o systéme nainštalovanom vo Virtualboxe

Pokiaľ by live verzia nepoznala niektoré zariadenie, je možné dohľadať, pomocou Google, danú distribúciu a hardvér.

Poprípade je možné prejsť na inú distribúciu, ktorá daný problém mať nebude.

Ak je všetko v poriadku, a je aj spokojnosť s distribúciou, odporúčam odzálohovať dáta, ktoré potrebujete a tiež sériové číslo Windows (do verzie 7,Windows 8 a novší majú väčšinou sériové číslo v BIOSe alebo je previazané s live.com kontom. 

No a inštaláciu prevediete úplne štandardne, stačí postupovať podľa krokov ktoré daná distribúcia má v inštalátore. Poprípade pozrite si na google návod na inštaláciu k vybranej distribúcií, ale väčšinou stačí čítať obrazovku.

Podpora slovenčiny a češtiny je vo väčšine distribúcií samozrejmosťou. Taktiež lokálne klávesnice, teda ich rozloženie.

————————————————————————————————————

Tak na záver to zhrniem v zozname, ktorý sa dá v podstate odškrtávať.

Kroky pri prechode z MS Windows na GNU/Linux

  1. Zistiť si informácie o svojom počítači / notebooku vo Windows
  2. Pozrieť či má výrobca podporu Linuxu, hlavne pri notebookoch. Najlepšie na tom sú značky Dell, ASUS, HP, niektoré typy Acer a Lenovo. Na vyhľadanie odporúčam google a hľadat nie len názov ale celé popisy: „ubuntu mate Acer aspire S5 install problem“
  3. Vybrať si distribúciu GNU/Linux
  4. Pripraviť si liveUSB a otestovať funkčnosť. V live médiu môžete pracovať pokojne aj mesiac kým si nie ste istý či je to ono bez zásahu do Windows. Samozrejme ukladať a používať dokumenty a multimédia môžete na Windows disk. Takto si môžete otestovať viac distribúcií
  5. Pred inštaláciou sa treba rozhodnúť, či sa úplne zbavíte Windows alebo budete mať oba operačné systémy vedľa seba. Oba spôsoby sú relatívne jednoduché a nie je to nič zložité pokiaľ postupujete podľa vhodného návodu. Osobne dávam prednosť inštalácií do dualbootu, keďže väčšinou už je windows nainštalovaný. Jedinou špecialitou je, že vo windows je treba pripraviť pre Linux voľné miesto, v pohode stačí 20-30GB

A môžete začať. Inak pre inšpiráciu odporúčam pozrieť si môj miniseriál o programoch ktoré pod Linuxom používam.

Záložka pro permanentní odkaz.

15 reakcí na Prechod z MS Windows na GNU/Linux

  1. Bombík říká:

    Zdravím autora, díky za užitečný článek. Jsem ten tazatel – nováček z posledního dlouhého vlákna, a za sebe i za všechny podobné se ptám na bod 2 v závěrečném odstavci:
    KDE a JAK si má člověk zjistit podporu výrobce. Sám jsem měl HP 17-bs025nc, a podle mě se to nikde předem zjisit nedá. Existuje malé procento notebooků s linuxem, ale pokud mi nevyhovuje práv některý z nich, nikde jsem při výběru notebooků vhodnost pro linux neviděl.
    Takže: KDE a JAK?
    Díky. Bombík.

    • redhawk75 říká:

      no vyhladanie v google.
      vdaka ich indexacii je veľmi dobre zmapované skoro každé forum.

      problem ale nie su len notebooky a isty cas aj linux mint mal databazu odporucanych a uzivatelsky hodnotenych zariadeni, lenze uz nie je aktivna.

      dell aj asus maju napriklad radu notebookov s linuxom. do maloobchodu ale vacsinou ide s windows. tak treba pozriet u nich ak sa kupuje novy, ak uz clovek ma notebook tak google, redit, fora danej distribucie.

      dobre je vzdy pozriet vyrobcu danej veci.
      napriklad vyrobca grafickych tabletov wacom podporu na stranke nema, ale podporuje The Linux Wacom Project. tym ze graficke tablety vyuziva mnozstvo fotografov a umelcov prave na linuxe, bolo nutne to riesit, lebo ti kupovali potom od Geniusu. rovnako je to s tlaciarnami ci skenermi.

    • Míra, ok1fc říká:

      Proto se také obvykle ptám, jaké notebooky kdo používá. Mě šel instalovat Linux Mint 19.1, Ubuntu 18.04 a MX Linux na notebooky HP ProBook 4340s a na Dell Vostro 3350. Oba notebooky umí max 8 G RAM DDR3. Pro Dell jsem koupil sadu 2×4 G (původně měl 2+1 G), do HP jsem zkusil přidat 2G z Dellu (6 G), chodila, přikoupil jsem tedy jen 4 G. Zdá se, že mi chodí z HW vše, nezkoušel jsem pouze čtečku prstů, nemám to rád a nepoužívám to. Ze stařičkých mi Linuxy chodily také na Asus Eee 1000H nebo na HP Compaq 6110. Na nejnovějším HW jsem zatím nic nezkoušel.

  2. takyradějianonymně říká:

    Téma se jmenuje přechod(!) z Win na Linux a což je pro 99% případů to, že ten hardware už přece já mám. Obvykle pořízený v době, kdy se na Linux vůbec ale vůbec nemyslelo.

    Navíc článek je psán obecně a ne jen pro majitele notebooků! Navíc to, že právě u notebooků jsou největší problémy s „nekompatibilitou“ na Linux, tak je obecně a až notoricky známé!
    Natolik známé, že by to měl vědět a už tak do 10 minut i ten každý Linuxem dosud nepolíbený zájemce a který se začne myšlenkou tj. že „ten“ Linux zkusí tak zabývat: zjistí to v rámci prvních základních informací a které k němu doputují. Když se rozhlédne a skrze google kolem … a přece předem!
    A rozhlédnout se předem je i tady, jako obvykle jinde, nutné. Přece nechceš ty tvrdit a pro jiný příklad, že se také ty vůbec předem nerozhlížíš do stran a když chceš přejít jako chodec silnici, že?

    Tudíž praktické řešení je také v článku uvedeno:
    jsou živé různé distribuce Linuxu (a právě také proto) které tobě a mj. umožní otestovat co a jak bude nebo nebude fungovat, to různé píšu záměrně protože i distribuce Linuxu mohou mít mezi sebou odlišnou detekci hardware a především i odlišnou výbavu v právě ovladačích a zjednodušeně napsáno.

    Já v letech minulých, zdůrazňuji minulých a kdy sám jsem různě také zakopl s tímto problémem, tak jsem na internetu narazil na různé pokusy tvorby databází/přehledů pro jednotlivé PC a notebooky a především také i pro komponenty/čipy a které se snažily upozornit čtenáře na to, co Linuxu přátelské je a není.
    Taková zpětná vazba od uživatelů.
    Ovšem tak jako není nějaký „centrální“ Linux (tj. pantáta, prezident, car, císař, direktor) tak tyto pokusy a jistě dobře míněné asi nemají šanci dlouhodobě přežít tj. aby byly opravdu aktualizované.

    To co je aktualizované a samo od sebe a platí i pro ten novější hardware a když se vybírá už předem se záměrem pro Linux, tak jsou dobrovolné varovné hlášky/dotazy uživatelů se zjištěnými problémy a jako svým způsobem varování. Pro ty ostatní.
    To je rozeseto po fórech ale i v recenzích. Takže opět tady nastupuje google a věnovat tak do 20 minut „lustraci“ jestli už „železo“ a o které mám zájem tak mají někteří už přede mnou a jak jsou spokojení.

    *** Proč jsou problémy právě s „některými“ notebooky by bylo na déle. Ale jistou také odpovědí je to, proč s ohledem na použití Linuxu je jaksi a pro i začínajícího zájemce o Linux potom jistější nasazení na PC – to protože zde je snazší a více možností jak případně jednotlivé „nekompatibilní“ komponenty vyměnit nebo je obejít.
    *** Co se týče komponent, ale zcela zobecnit také nejde, tak lze dohledat komponenty které jsou označené že také uvažují s Linuxem (a počítají s jakými hlavními distribucemi) a které ne, potom pochopitelně ty které ne tak z nákupu a předem vyřadím.

    • Míra, ok1fc říká:

      Často jsou zmiňované Live distribuce či možnosti zkoušky na virtuálním stroji. Proč ne. Já preferuji další metodu, o které se tak často nepíše. Vyzkoušení distra Linuxu na jiném HDD. Není nic jednoduššího, než odkrýt deklík, odšoubovat např. 4 plus 4 šroubky, vyndat HDD ze SATA rozhraní, dát tam jiný HDD, panensky naformátovaný a vyzkoušet si instalaci distra se vším všudy – s úpravou oddílů, a aktualizacemi, s aplikacemi pro instalaci SW apod. Ne každému vše vyhovuje, ale já tvrdím, že tohle není o mnoho pracnější, než instalace do Virtuálu. Navíc, pokud by se nám konkrétní distro zalíbilo natolik, že to chceme, ale uvažujeme i o Win10, můžeme k němu nainstalovat nové Windows do jediného určeného oddílu. Stále ještě lze pod linuxem stáhnout Win10 jako iso, lze z nich vyrobit USB klíčenku, lze je nainstalovat vedle Linuxů a hlavně, stále je lze aktivovat pomocí vašeho účtu Microsoft a 25 místného klíče od Win 7.

  3. takyradějianonymně říká:

    … dodatek a upřesnění: když jsem použil pojem „komponenta“ tak jsem to nemyslel v přísném dělení dle různých těch ceníků výpočetní techniky v e-shopech, ale a také včetně různých periferních zařízení a které připojujeme, přitom funkčně některé tyto periferie mohou mít svoji podobu právě i v tom interním provedení

  4. takyradějianonymně říká:

    Bombík a asi už závěrem: příklad po asi jen necelé půl minutě hledání základních informací na webu:
    https://certification.ubuntu.com/desktop/
    https://cs.wikiversity.org/wiki/Notebook/Linux

    zdůrazňuji asi jen půl minuty hledání, mj. také tady asi 4 roky tady už postarší článek tj. odsud z webu a jako úvod do problému a zhruba stále platí:
    https://www.linux-mint-czech.cz/2015/08/jak-si-vybrat-notebook-pro-linux-mint/

    takže jsi asi ty tomu hledání velkou pozornost nevěnoval, že?, no a to že tobě nevyhovovala nabídka notebooků už s Linuxem tak nepíšeš proč a to je také podstatné, minimálně jsi však měl možnost využít toho podívat se na jednotlivé tyto už vlastně ověřené modely „z čeho jsou“ a podle toho se snažit svůj vlastní výběr napodobit a jinde tj. riziko mít výrazně menší,
    tvůj případ nefunkční wifiny a na asi 12 stránkách fóra tak poděkuj právě výrobci který v tomto modelu udělal nějaký nestandardní paskvil, ale ty v podstatě a i tam závěrem na fóru trucuješ, že v Linuxu se a ve 100% případů i na tyhle paskvily a které jsou často u výrobce záměrné tak nepamatuje, problém s paskvilem notebookem byl přitom u tebe vyřešen tím že paskvil se obešel … a tobě to je málo, cha, chááá? oj ty nevděčníku! 🙂

    • Bombík říká:

      To víš, že jsem tomu velkou pozornost nevěnoval, jinak bych určitě našel dostatek 17″ ntb s linuxem. To, že žádný k dostání nebyl, bylo mým slabým hledáním. V těch certifikovaných na 1. odkazu jich taky moc není. Ono výrobci to v ČR uvádějí pod jinými označeními nebo jinou specifikací, takže se toho svého vybraného typu nikde na stránkách .com nedobereš. Zato hlášek toho typu, jak je linux vhodný kromě pařmenů pro každého uživatele a téměř každý hw, najdeš všude dost, takže se nediv, že uživatel snadno podlehne iluzi, že to zvládne.
      Ale už se opakujeme, pochopil jsem, že si za všechno můžu sám, tak to tak uzavřeme. Měj se.

      • takyradějianonymně říká:

        Bombík a někteří další čtenáři: kolem Linuxu to není o permanentním hledání viníků natož o sebeobviňování, ale o řešení problémů. Alespoň to se snaž zapamatovat!
        A ty syrové problémy jsou před nás nemilosrdně stavěny právě a také výrobci a prodejci HW.
        Jen z minulého týdne. Když jsem se krátce zvědavě zanořil, kvůli jinému problému na fóru, do hledání možné levné a přitom už současné grafické karty a příklad.
        Tady potom už je navíc jedno jestli je kupující od Windows nebo od Linuxu!
        Na šalebný podvůdek se stejně obchodně označenou kartou (tedy až na písmeno a číslo schované až vzadu na ocasu) a i žel s nějak stejnou(!) cenou si naběhnou všichni (jsou vystaveni riziku) co si neprověřují a žel, tedy ve vlastním zájmu se v panují džungli nestarají:
        https://www.svethardware.cz/pozor-na-geforce-gt-1030-nektere-maji-nove-jen-pomale-ddr4/46378
        protože propad výkonu a dle testů je otřesný, tedy výkon je méně než poloviční (za stejnou cenu) a třeba tady:
        https://diit.cz/clanek/recenze-geforce-gt-1030-s-ddr4-vram/zaver-podekovani

        Právě i proto, jen na tomto příkladu jedné jediné komponenty, je zřejmé že právě v případě notebooků těch možných pastí a že se někde v něčem (u výrobce) narazí je celá hromada.
        Že bych byl na každém kroku přesvědčován o tom, že Linux je prý opravdu pro každého a prý pro (téměř) každý HW, tak to s tebou rozhodně nesouhlasím! Protože přečteno a včetně míst kam jsem číst já zavítal mám zjevně o minimálně řád víc než ty … a tvým podivným iluzím jsem já nepropadl.
        Pro ty, kdo nejsou ochotni u Linuxu alespoň počátečního vkladu tj. nabýt základní znalosti (také instinkty) a učit se i ze svých chyb místo hledání viníků, tak je dobrá zpráva že se mohou oni a pro ně bezbolestně vrátit k Windows. A vnukům a vnučkám potom vyprávět že, joj joj joj, já také zkusil i ten Linux cha, chááá 🙂 🙂 🙂

    • redhawk75 říká:

      ano to je ta databaza.
      bohuzial ako vidiet tak ak vezmeme v uvahu bez chyb a s minimalnymi chybami tak to je okolo 87% zvysok su problemy a aj aktualizovane to je sporadicky.
      ak sa clovek pozrie, najmenej problemov bolo LM older (do 17.3) 18 a 19 uz maju casto pri tom istom laprope Works fine with some minor problems (dobre s drobnymi chybami) co by malo byt presne opacne

  5. Míra, ok1fc říká:

    Díky za užitečný článek. Podobné věci jsem řešil cca na zlomu roku 2017/2018 a v průběhu roku 2018. Možná jsem měl štěstí, že jsem potřeboval rozchodit Linux na HW, se kterým nebyly potíže. Vyzkoušel jsem si však několik distribucí. Na Lenovo Q180 Idea Pad byly potíže s Windows 10. S LM 18.3 nikoliv a tak stroj dostal nový SSD Crucial a LM18.3 na něm jede už téměř druhým rokem. Dalším strojem byl těžce nevýkonný Asus Eee, 1000 HE. Linux Mint 19.1 c Cinnamon byl tak líný a neskutečně dlouho startoval, že byl nahrazen MX Linuxem k plné spokojenosti. Na disku je ještě 32 bit. kopie Win10, jejíž použitelnost je na hraně (2G RAM). Na novějších strojích mám LM19.1 i Ubuntu 18.04 LTS. Jedná se o Dell Vostro 3350 (8G RAM) a HP Probook (i5 a také 8 G RAM). V obou případech dualboot a vedle jsou Win10 Pro. Win byly instalované (Legacy Bios) vždy jako druhý systém do vyhrazeného jediného oddílu a následně bylo opravené bootování Grub tak, aby bootovaly Linuxy. Pod Linuxem jsem nezkoumal, zda mi fungují věci, které nepotřebuji (čtečka prstů), pod Windows jsem je zakázal. Jediné, co si Windows musely přiinstalovat, tak byly ovladače USB/Serial. S FTDI nebyl problém, pro čipy CP210x jsem stáhnul instalačku z webu Silabs (pro Windows). Čipy FTDI mi nenašla např. distribuce Debian 9 (Strech) pro desktop, přičemž je našla např. instalace Debianu pro ARM (TinkerOS). Považujte mě za pokročilejšího začátečníka. Byly věci, které jsem si přál, aby instalace vyřešila automaticky (např. připojení WiFi), aby hrála zvukovka, aby šla grafika v potřebném rozlišení, stejně tak, aby instalace byla jednoduchá. V druhém kroku jsem se zaměřoval na to, abych snadno opravil bootování a aby mi fungovaly potřebné programy. Stěžejním pro mě je např. WSJT-X v poslední verzi (radioamatérský komunikační program). Bohužel, ve všech repozitářích je stará verze, kterou nelze používat a neměla by být používána, protože se od 1.1.2019 používá nový kom. protokol u některých módů (druhů provozu). Nové balíčky autoři napsali pro nejnovější Ubuntu LTS (18.04 funguje, LM19.1 funguje), ale např. Debian 9.9 nefunguje, MX Linux nikoliv, i když má jádro 4.19. Důvodem nefunkčnosti jsou nesplněné závislosti (lib6c není 2.27). Netuším, u kolika potřebných balíčků budu muset v budoucnosti podobné věci řešit a zda z začátečnickým dovednostem nakonec nebude u Linuxů muset patřit zvládnutí výroby binárního deb ze zdrojového kódu. V souvislosti s touto věcí vidím vyšší jednoduchost u Windows. W10 stále podporují .NET Framework 3.5, i když se Microsoftu asi už nechce. Spustitelné stand alone exe soubory obvykle snadno spustíte a uvedete v život, i když jsou dost staré. Totéž platí u tzv. portable aplikací Windows. Uvedená jednoduchost stále osloví dost a dost uživatelů, kteří se Windows bezdůvodně nezbaví. A to, i když se docela dost plní repozitáře Linuxů. Přesto mi ty portable aplikace a standalone exe chybí, i když se objevily instalce programů (např. Xn View, Balena Etcher, Foxit Reader), jejichž balíčky se instalují snadno.

    • redhawk75 říká:

      mx preto nema niektore veci, lebo pouziva kniznice, ktore nie su prepojene so systemd, daju sa vsak doinstalovat.

      momentalne novy playonlinux a wine 4.x podstatne zlepsili kopatibilitu.

      inak vdaka za obsiahly komentar.

      • Míra, ok1ufc říká:

        Používám wine 4, playonlinux ještě nemám úplně zmáknutý, rozchodil jsem všechny instalátory exe, o které jsem měl zájem, ale neběží mi stand alone exe. Tedy zatím jsem nevypátral, jak to udělat, aby se mi spustil i podruhé. MX se mi jeví jako velice moderní, v základu má např. GParted, editor spouštěcího menu. Myslím, že jsem ho už někdy před rokem zkoušel s nějakým „rescue“ nářadíčkem. Běží mi dobře i 32 bit verze na starším Asus.

  6. Pingback:Prechod z MS Windows na GNU/Linux -Hardvér – Linux Mint CZ&SK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.