Prechod z MS Windows na GNU/Linux -Hardvér

Pôvodne som plánoval iba jeden článok na tému prechodu z Windows na GNU/Linux.

Čo ma však nenapadlo, je že vo väčšine prípadov ľudia po GNU/Linux siahnu hlavne kvôli tomu, že ich starší / starý hardvér na Windows funguje veľmi pomaly, alebo inak povedané, je na hranici použiteľnosti.

Takže zaleží na tom, na aké použitie bude daný počítač / notebook určený. Takže skúsim to rozdeliť na nejaké bežné použitie a určiť minimálne parametre.

Nebudem sa venovať serverom ale iba desktopom a notebookom.


Začneme tým najzákladnejším použitím na prehľadávanie webu a kancelársku činnosť:

Pre UBUNTU a ich deriváty:
Procesor: akýkoľvek 64bitový
Operačná pamäť: minimálna veľkosť 1GB, odporúčam aspoň 2GB a viac podľa používaného DE
Priestor na disku: nad 20GB

Pre Debian a ich deriváty:
Procesor: x86 s PAE alebo 64bitový
Operačná pamäť: 1GB a viac
Priestor na disku: od 16GB

Pre ARCH a ich deriváty:
Procesor: 64bitový
Operačná pamäť: 2GB
Priestor na disku: 16GB

Pre Fedoru a príbuzné:
Procesor: x86 s pae 1,2GHz
Operačná pamäť: 1GB minimum 2GB a viac
Priestor na disku: 10GB


Pre prácu s grafickými aplikáciami:

Pre UBUNTU a ich deriváty:
Procesor: Minimálne Intel Core2Duo (2jadrový) alebo alternatíva od AMD Athlon x2
Operačná pamäť: 4GB
Priestor na disku: 60GB a viac

Grafická karta s podporou OpenGL 2.x alebo novším

Pre Debian a ich deriváty:
Procesor: Intel Core2Duo(2jadrový) alebo alternatíva od AMD Athlon x2
Operačná pamäť: 4GB
Priestor na disku: 60GB
Grafická karta s podporou OpenGL 2.x alebo novším

Pre ARCH a ich deriváty:
Procesor: Minimálne Intel Core2Duo (2jadrový) alebo alternatíva od AMD Athlon x2
Operačná pamäť: 4GB
Priestor na disku: 60GB
Grafická karta s podporou OpenGL 2.x alebo novším

Pre Fedoru a príbuzné:
Procesor: Minimálne Intel Core2Duo (2jadrový) alebo alternatíva od AMD Athlon x2
Operačná pamäť: 4GB
Priestor na disku: 60GB
Grafická karta s podporou OpenGL 2.x alebo novším


Pre náročnejšiu prácu a hry:

Pre UBUNTU a ich deriváty:
Procesor: Minimálne 2jadrový 64bitový
Operačná pamäť: 6GB a viac
Priestor na disku: 120GB + disk na dáta

Grafická karta s podporou OpenGL 2.x alebo novším

Pre Debian a ich deriváty:
Procesor: Minimálne 2jadrový 64bitový
Operačná pamäť: 4GB
Priestor na disku: 120GB + disk na dáta
Grafická karta s podporou OpenGL 2.x alebo novším

Pre ARCH a ich deriváty:
Procesor: Minimálne 2jadrový 64bitový
Operačná pamäť: 4GB
Priestor na disku: 120GB + disk na dáta
Grafická karta s podporou OpenGL 2.x alebo novším

Pre Fedoru a príbuzné:
Procesor: Minimálne 2jadrový 64bitový
Operačná pamäť: 8GB
Priestor na disku: 120GB + disk na dáta
Grafická karta s podporou OpenGL 2.x alebo novším


Optimálny počítač pre plnohodnotnú prácu na akejkoľvek distribúcií je počítač alebo laptop s požiadavkami na Windows 7.

Obr. požiadavky na Windows 7

Pre  prácu na úprave obrázkov či pre foto, odporúčam kartu s podporou OpenCL (minimom je nvidia GF-710) a pre hry treba vziať do úvahy minimálne požiadavky danej hry, ale odporúčam minimálne nvidia GF 1080 a novší alebo AMD Fury a novší.

snáď v poslednej časti sa pozriem na konkrétne distribúcie pre prechádzajúcich.

Blog bol písaný pre môj blog.

Záložka pro permanentní odkaz.

14 reakcí na Prechod z MS Windows na GNU/Linux -Hardvér

  1. kamowski říká:

    pekný a užitočný článok
    človek si musí ujasniť, čo chce so starým pc/nb robiť a tu sa vie zorientovať, či mu na to jeho hw bude stačiť a/alebo či je ochotný ešte investovať do výmeny súčiastok aby mu to na jeho účely vyhovovalo alebo ho odovzdá na recykláciu

    • Míra, ok1ufc říká:

      To je pravda. Já jsem ze starého HW většinou dělal nějaká ovládátka (řídítka) k dalším přístrojům. Když jsem začal s Linuxem, zkoušel jsem na starých noteboocích mít servříky a úložiště. A dopadlo to tak, že jsem nakonec utratil drobné za maličké SBC (mám dva kusy Asus TinkerBoard, obdoba Raspberry Pi) a ty notebooky leží v regále. Čtyřjádrový ARM, 2G RAM, HDMI rozhraní a spotřeba 10 Wattů nakonec rozhodly. Servřík mi běží nepřetržitě téměř rok. Možná se někdy zrestartoval při nějakém výpadku nn sítě, ale o tom nevím. A druhý jsem koupil už jen jako hračku na ladění aplikací a na učení se s tím dělat. Aplikace si píšu v Gambas3. Většinou na cestách, kdy s sebou tahám malý Asus 1000Eee (2G RAM, Atom, MX Linux)

  2. broukal říká:

    Poopravil by som nazor ze hardwer funguje pomaly na windowse. Za tie roky co mi preslo cez ruky mnozstvo pocitacov, je vzdy iba jeden problem s windowsom a to ze sa strasne zanasa bordelom, zapisy do registrov, rozne doplnky do brogramov a vsetko sa to kopy az je system pomaly nepouzitelny a najhorsie na tom su samotne aktualizacie, ktore spomaluju system najviac. Posledny notebook ktory som likvidoval pred mesiacom z roku 2005 fungoval na W-XP a dual som mal mx-linux a ked mam pravdu povedat ciste cerstvo nainstalovane XPcko islo sviznejsie ako linux, ale par aktualizacii co mi kazdy radil aby som ich stiahol a hned bolo jasne ze ostavam na linuxe. V tomto smere ma linux dost navrch co sa tyka udrzby a cistenia a tym padom jeho chodu a to bol aj hlavny dovod prechodu nan. Nuz win je skratka komercny produkt a ked niekto chce aby mu fungoval ako ma musi si zaplatit za nejaky komercny softwer ktory mu ho bude udrziavat optimalizovany.

    • Míra, ok1ufc říká:

      Jenže Win XP byly nejsvižnější ze všech Windows. Udržet se daly po dobu mnoha let. Znamenalo to však čistit od sajrajtu, čistit registry, u menších RAM jsem registry rovněž defragmentoval. Rovněž „digitální pískoviště“, tj. jiný HW na zkoušky instalací nebyl od věci. Předposlední XP jsem opouštěl před rokem. Poslední XP, ale s dualbootem s Linuxem, šly do regálu včera. Na HW byly původně Win2000, potom XP.

    • redhawk75 říká:

      windows XP ale bezal na PII 333MH a 64MB ram.
      SP1 uz potrebovala 256MB ram. ale cista instalacia Win XP SP2 bezala na celeron 633MHz, 384MB ram a 3,2GB hdd
      po instalacii ovladacov, av a programov uz potrebovala 512MB
      pri spravnej starostlivosti vydrzal 5-6 rokov.
      bohuzal vista a aj 7 uz tak dobre niesu, aj ked W7 su momentalne najstabilnejsie a su s podporou do 2021.
      inak pre zaujimavost WinXP embeded nedavno stratila podporu ale pre USArmy bud podrovana do 2025

      • Míra, ok1ufc říká:

        Visty jsem nikdy neměl rád. Jejich rozežranost mi vadila. Pamatuji si, jak jsem byl po jejich prvním spuštěním zděšen lenivostí i hnusnou ergonomií. O Win 7 jsem byl přesvědčen, že mi budou přesluhovat, ale nakonec jsem je taky vypnul, jejich klíč použil k aktivaci Win 10 Pro. Aktualizace mám vždy delší dobu zakázané, pustím je, když mám náladu a čas. Na všech noteboocích mám vždy MBR a multiboot. V jednom případě mi bylo líto smazat disk s EFI, ale bios uměl Legacy, tak jsem se odhodlal. V jednom případě jsem se sekl, připravil jsem HDD s Win10 a s Linuxem na Dellu a omylem ho za několik dní vložil do HP ProBook. Jaké bylo moje překvapení, že se nejen Linuxy, ale i Win10 rozběhly.

    • Tomáš říká:

      Ale nejde porovnávat Win XP a současný Linux. Pokud mezi vývojem systému proběhlo v podstatě 20 let, kdy se i významně změnila HW stránka věci, tak je to neporovnatelné. Samozřejmě, že Linux může na takovém HW běžet (ne vždy), ale těžko bude svižný jako čerstvě nainstalovaný 20let starý systém. Ten ale zase nebude stejně bezpečný, nezvládne to, co zvládne ten nový systém apod.
      Dnes nastává jiný problém a to je neodladěnost aplikací (programů). S obrovským rozvojem SSD disků se autoři kolikrát nesnaží dokonale odladit svůj produkt, protože rychlost SSD disků dovolí spuštění a práci s programem relativně dobře. Problémy jsou potom vidět, jestliže používáte HDD nebo je aplikace síťová. Což je škoda, protože dobře odladěná aplikace by byla potom na SSD ještě svižnější.
      Jinak mohu porovnat současný Windows a současný Linux (Win 10 a Mint 19.1) vše nově nainstalované na SSD. Náběh k přihlašovacímu oknu je opticky rychlejší u Win, jakmile se zadají uživatelské údaje znatelně rychleji je naběhlý Linux (někdy to změřím). Práce je ve většině případů svižnější v Linuxu, což kromě profláklých příčin typu Antivirus apod. přisuzuji zejméma větší odladěnosti distribuce Linuxu oproti Windows + nainstalované programy …

      • redhawk75 říká:

        Dnes nastává jiný problém a to je neodladěnost aplikací (programů).

        tak toto by bolo na elaborat.
        A hlavne su v systeme zbytocne zavyslosti (Windows, Linux, Android Apple OS)

      • broukal říká:

        Ale sak to autor robi v podstate v clanku, porovnava povodny windows na starom notebooku z novym linuxom… A ked niekto venuje cas cisteniu registrov tak aj ten stary windows bude slapat ako hodinky…

        • redhawk75 říká:

          v novych windows to uz tak lahko s cistenim registrov nie je.
          jednoduchsie a rychlejsie je cista instalacia

        • Livan říká:

          Tak ono to s čistením tých registrov nie je celkom tak. Donedávna som mal v práci PC s WinXP. Fungovali vyše 7 rokov od kúpy bez jediného zásahu, okrem inštalácie updatov. Aj po tej dobe mi šlapal na výbornú a nebyť odchádzajúceho zdroja, bol by šlapal naďalej. Ono zrejme pokiaľ sa do PC neustále nerobia nejaké zásahy, tak ten systém vydrží dlho. Najhoršie je asi neustále testovať nejaké programy, inštalovať a odinštalovávať a podobne. Potom je iba otázka času, kedy nastanú problémy.

  3. Míra, ok1fc říká:

    Zdravím na tomto fóru ještě jednou, i když sem můj příspěvek úplně nepatří. Ale je k HW, konkrétně k hračkám třídy SBC (Raspberry, Asus Tinker Board apod.) Rovněž jsem jim neodolal a provedl s nimi několik experimentů. Jednak jsem na Tinker Boardu zkusil spustit Ubuntu pro procesory ARM, fungovalo, ale svižně nikoliv. Tinker OS, což je upravený Debian Stretch však svižný je. První byl Tinker Board S (má eMMC) a šel do služby jako http a ftp server v září 2018 a jede dodnes. Zda s restarty, to netuším, logování jsem zrušil a stránky a úložiště jedou stále. Popis zde: http://ok1ufc.nagano.cz/Linux_stranky/TinkerBoard_Asus/TB_server.htm
    Jenže jsem přišel o hračku a potřeboval jsem si vyzkoušet nějaké vlastní aplikace, tak jsem koupil druhý ks (bez eMMC) a odladil na něm tzv. směrovač povelů, tedy aplikaci, která jako TCP server naslouchá aplikacím na síti, dekóduje jejich povely a směruje je na odpovídající port. Je to základ pro mojí bezdrátovou měřící ústřednu. Popis např. zde: http://ok1ufc.nagano.cz/Gambas_stranky/RouterServerSerial/RouterSerial.htm
    Taky jsem s tím udělal dálkově řízený anténní tuner. Čeho jsem si však všiml, byla svižnost. Na 4 jádrovém ARM procesoru to běželo o poznání svižněji, než např. na Asus s procesorem Atom. Zvědavost mi nedala, vzal jsem jednu 8G SD kartu, nainstaloval na ni nový OS a oblíbenou komunikační aplikaci WSJTX. Výkon SBC s tím Debianem mě překvapil, podobně, jako jednoduchost instalace a ostatního nastavení. Tak jsem to včera vyfotil: http://ok1ufc.nagano.cz/Desktopy/tinker/wsjt_x.htm
    Právě se začal prodávat Raspberry Pi 4, který je s 1G, 2G nebo 4G RAM. Výkon takového SBC se přiblížil k výkonům PC a věřím, že to přiláká mnoho dalších nadšenců a zájemců o Linux pro Desktopy. Dá se s tím dělat ledacos …

    • redhawk75 říká:

      Raspi 4GB + poe hat, chladic, 2x HDMI kabel miniHDMI->HDMI, Adapter na usb c, sietovy adapter , kamera a lcd mam objednany. uz Raspberry Pi 2 s 1GB ram a Raspberry Pi 3 s 1GB ram boli rychle (Rpi2 1GB mam ako HTPC, Rpi 1B+ a Rpi3 ako hracku so senzormi a arduinom a 1ks ako Retropi)
      Pokial mam otestovany Raspbian (skusal som aj Ubuntu Mate ale…) je velmi svizny. Taktiez Raspian pre desktop (Raspberry pi Desktop) bezi na desktope svizne, ale nie az tak ako na podstatne slabsom Raspberry.
      je to odladenostou OS, rovnako ako som si odladoval system pre netbook ASUS X101CH (Atom, 1GB ram, 16GB CF)
      **
      ten smerovac je zaujimavy, vidim ze budem musiet lepsie preliezt celu stranku 😉

      • Míra, ok1ufc říká:

        Vidím, že jste těmi SBC slušně vybavený :-), proč ne, je to výkonné, s pasivním chlazením, s nízkou spotřebou.
        Ten směrovač, to byla spíš taková školní hračka, vytvořená z hecu. Kdysi jsem musel v práci udělat takový servřík na Windows XP, dělal jsem to narychlo, ve Visual Basicu a zjistil jsem, že jde o nastavení pár parametrů na komponentách TCP Socket. S ohledem na ty SBC to byla zvědavost, zda by to nešlo rychle napsat v Gambasu. Šlo, našel jsem tam dokonce vzorové příklady, jak se těmi Sockety dělá. Slabým místem zůstal IO expandér, který možná jednou bude s čipama MCP23S17. Mají 2×8 špiček portů, možnost adresace A0ažA2 (tedy 8 čipů), I2C rozhraní. Snad se k tomu dostanu, teď na to používám PICAXE 20M2, na jednom čipu mám jen 15 výstupů pro relé.
        No, na závěr se musím pochlubit RPi 4GB, chladiče a kabely jsem zrovna před okamžikem taky objednal. Adaptér 4 A mám.
        Díky za příspěvek a zdravím, zatím z Č. Budějovic, ale balím do Tater.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.