Prechod z MS Windows na GNU/Linux – distribúcie

V predošlom poste  som rozdelil distribúcie do 4 skupín:

UBUNTU a deriváty, Debian a deriváty, ARCH a deriváty a Fedora a príbuzné.

Osobne už skoro 14-15 rokov fungujem na deb ramene GNU/Linux (debian a Ubuntu) tým, ako som v 2005 prešiel na Ubuntu 5.04. Predtým som používal rpm (RedHat a neskôr Fedora) distribúcie.


V súčasnosti je najviac rozšírené Ubuntu a jeho deriváty, i keď vychádza z Debianu je trošku odlišné, ale v podstate vďaka Ubuntu sa aj GNU/Linux rapídnejšie rozrástol.

Medzi ne patria (abecedne):

BackBox Linux
CAELinux
CAINE
DEFT X va
Edubuntu
Kali linux
Karoshi
KDE neon
Linux Lite
Linux Mint
LliureX
Lubuntu
MAX: Madrid_Linux
Nitrux
OSGeoLive
Peach OSI
Peppermint OS
SuperX
Ubuntu Mate
Xubuntu
Zorin OS

Celý zoznam na distrowatch má 55 aktívnych distribúcií


Druhou skupinou sú Debian forky, kde sa v súčasnosti nachádzajú aj, v súčasnosti asi najľahšie distribúcie, z pohľadu náročnosti na hardvér. Pod Debian patria aj všetky distribúcie stavané na Ubuntu.

antix
Bodhi
Clonezilla
deepin
Devuan
elementaryOS
Elive
Knoppix
Kylin (Ubuntu Kylin)
Linux Kodachi
MX linux
Netrunner
Parrot
Pop! OS
Q4OS
Robolinux
Septor
Slax
Sparky linuxTails
SteamOS
Voyager

Zoznam aktívnych distribúcií na distrowatch.comvrátane Ubuntu derivátov.


Treťou skupinou sú deriváty ARCH

Antergos
ArcoLinux
Arch Linux
ArchBang Linux
ArchLabs Linux
Archman GNU/Linux
Artix Linux
BlackArch Linux
Bluestar Linux
Condres OS
Hyperbola GNU/Linux-libre
Chakra GNU/Linux
LinHES
Manjaro Linux
Namib GNU/Linux
Obarun
Parabola GNU/Linux-libre
SwagArch

Zoznam aktívnych distribúcií na distrowatch.com


Štvrtou skupinou sú deriváty Fedory (RedHat)

Berry Linux
CentOS
ClearOS
Network Security Toolkit
OLPC OS
Openwall GNU/*/Linux
Qubes OS
Red Hat Enterprise Linux
Rockstor
Springdale Linux
SuliX

Zoznam aktívnych distribúcií na distrowatch.com


Niektoré z uvedených OSS sú vhodné pre prechádzajúcich z Windows viac, iné menej. Taktiež ale platí, čím prívetivejšie distro, tým náročnejšie na hardvér.

Takže ak máte cca 4-5 ročný počítač alebo notebook tak nemusíte vôbec premýšľať. Pôjde vám ktorákoľvek distribúcia postavená na GNU/Linux.

Takže zhrnieme si to nasledovne do abecedného zoznamu.

Najľahšie distribúcie:

Absolute Linux
antiX Linux

Arch Linux (podľa použitého DE)
Bodhi Linux
CrunchBang
Linux Lite
Lubuntu
LXLE
MX Linux
Peppermint
Porteus
Puppy Linux
SparkyLinux
Tiny Core

Stredne ťažké distribúcie:

Arch Linux (podľa použitého DE)
CentOS
Elementary OS
Linux Mint
LMDE
Manjaro
PCLinuxOS
SolusOS
Ubuntu
Ubuntu Mate

Ťažké distribúcie:

Deepin
Fedora
FerenOS
KDE neon
Kubuntu
openSuse

Aby sme to nenechali až takto jednoduché, upresníme si to.

Ktorákoľvek z uvedených distribúcií je schopná bežať v podstate aj na 30 rokov starom počítači. Veľkú náročnosť hlavne tvorí grafické rozhranie (desktop environment – DE).

Pokiaľ si vyberiete nevhodné DE,  ktoré váš počítač nezvládne, budete mať zlý zážitok z celého OS.

Takže najjednoduchšia rada pre prechod z Windows na GNU/Linux je rozdelenie podľa veľkosti ram a, podľa mňa, najvhodnejšej distribúcií.

menej ako 2GB:
antiX, MX linux, Xubuntu alebo Ubuntu Mate, Manjaro

2-4GB:
Ubuntu, Linux Mint, MX linux, Xubuntu, Ubuntu Mate, Manjaro

nad 4GB:
Ubuntu, Linux Mint, MX linux, Xubuntu, Ubuntu Mate, Manjaro


Poslednou časťou pre prechod z Windows je používanie programov. Pokiaľ budete chcieť používať GIMP určite vám nebude stačiť počítač s minimálnymi parametrami pre ľahkú distribúciu. Jeho použitie na počítači s 1 GB ram je prakticky nemožné.

Taktiež je trošku treba na slabších počítačoch zmeniť spôsob práce s prehliadačom, obmedziť počet otvorených záložiek a okien. Použiť ľahší prehliadač a podobne.

Bohužiaľ celá táto problematika je oveľa zložitejšia a nie je možné ju takto zjednodušiť.

Hlavne treba ku každému hardvéru pristupovať osobitne.

článok bol pôvodne písaný pre môj blog

Záložka pro permanentní odkaz.

34 reakcí na Prechod z MS Windows na GNU/Linux – distribúcie

  1. Livan říká:

    Dosť ma prekvapilo zaradenie Arch linuxu medzi stredne ťažké distrá. Keďže si pri inštalácii môžem sám zvoliť, čo sa bude inštalovať, viem si ho nakonfigurovať ako ľahké alebo naopak ako ťažké, závisí od toho, čo si tam nainštalujem. Napr. mám nainštalovaný Arch linux s XFCE a zaberá iba okolo 158 MB RAM. Ja by som ho skôr zaradil medzi ľahké.

  2. Míra, ok1ufc říká:

    Zaujala mě poznámka, že jakákoliv z uvedených distribucí je schopna běžet na 30 let starém počítači. Bez grafického rozhraní bych tomu věřil, autor mě donutil přemýšlet, kdy mohl vyjít IBM standard VGA. Muselo to být před revolucí, dělal jsem v jedné menší továrně, která vyráběla letecké přístroje. Výpočty jsme dělali na kalkulátoru HP-85, měřicí přístroje byly na sběrnici HPIB (GPIB) a tenkrát přišel první PC s kartou VGA. Příležitostně vygoogluju, ale odhaduji to na rok 1988. Myslím, že tenkrát také dovezli první PC s HDD SCSI, o něco později ATA. Potom už jsem jel i já a přivezl si první PC s DOSem. Možná drží autoři Linuxových dister až takovou kompatibilitu, ale nemám na čem vyzkoušet. Na 15 starém notebooku (bez WiFi s PATA diskem) mi MX běžel. Na téměř 15 let starém HP Compaq 6110 (2G RAM, PATA, WiFi) jsem do včerejška pouštěl LM19.1, ale o poznání hůř je na tom můj oblíbený Asus 1000 Eee s 2G RAM a SATA diskem. Procesor Atom, malá RAM, to už není pro LM19.1 A projevovalo se to takto – docela dlouhý start. To bych přežil. O použití oblíbeného komunikačního programu WSJT-X jsem si mohl nechat zdát. Autoři ho napsali šibalsky. Dříve, když nestačil zdekódovat přijaté signály, tak se zobrazily o něco později, při příjmu nové relace. Nově, co se nestihne zdekódovat, tak se už nikdy nezobrazí. Takže jsem si vše nainstaloval, zkoušel a viděl, že na výkonném HW mám se stejným zařízením dekódováno např. 20 spojení a na nevýkonném Asusu jen 2 nebo taky žádné. A tady si myslím, že vždy existovaly počítače a sračky. Do toho Asusu jsem dal MX Linux (32bit), je svižný. I dnes se vyrábějí přístroje té druhé kategorie, s integrovanou RAM, se kterými si uživatel vyzkouší tzv. princip krátké radosti. Např. spustí Windows 10 (nebo distro Linuxu, které vyhovuje), ale zjistí, že kromě spuštění s tím nelze nic užitečného dělat. Já používám taky dost staré šunky. Teď píšu např. na HP ProBook 4340s. Je z roku 2012. Když jsem psal o začátcích s Linuxem, zkoušel jsem na něm různé instalace, opravy bootování, multiboot. Nedávno dostal nový disk (500G, MBR, najeto 3 dny a 23 hodin), RAM je na maximu (8G) nové Windows 10 a nový LM19.1. Funguje k plné spokojenosti.

    • redhawk75 říká:

      v podstate bez DE staci 80486 procesor, popripade aj 80386.
      minuly rok v dcembri sme rozbiehali na Vextre so 486 66MHz, 32MB ram a 4GB CF kartou.
      os antix 17 base 32bit (ma plnu podporu ia32) s IceWM. boot trval 21minut a praca tiez nie uplne pohodlna ale je to PC z 1989. antix core tam ide bez problemu (bez DE)
      na 386sx sme museli dat gentoo ale islo to tiez.

  3. takyradějianonymně říká:

    Pohledem jako kdyby úplného začátečníka (přicházejícího obvykle z Windows) to já začínám vidět jako dost velký průšvih.
    A více mne na to upozornila jedna a myšleno spíše negativní reakce v diskuzi tady jinde, tj. u jiného článku. Před nějakou dobou. Nedlouhou. Tak jsem si začal více také já všímat. Dal také do souvislosti i mé začátky. A hledání a objevování. Vyhodnocování. Léčení si šrámů a někdy i občas sraženého sebevědomí.
    Asi je to v Linuxu zakódováno už v základu a má to své kladné ale i stinné stránky:
    1. Co se týče existence a vůbec celkového a zdá se že z podhoubí stále rostoucího počtu distribucí Linuxu – tak že by tu platit nějaký asi ten evoluční darwinismus, že?
    2. Navíc také že co platilo pro distribuce (a v nich pro desktopy tedy pro prostředí) včera neplatí dnes a nebude platit zítra – tedy a z těch přeživších – každý chvilku tahá pilku?
    3. A což takový a někdy se mně jeví (subjektivně a nechci být nespravedlivý) až ve prospěch některých distribucí (a také desktopů) až aktivismus? Pozorováno po různých a i přímo nesouvisejících fórech, provozováno ve vlnách které se různě objevují a vzdouvají. Tedy vyvolávání přílivu zájmu ale to má za důsledek odliv zájmu z jiných distribucí, ano, někdy si za to mohou distribuce (lépe správci distribucí) samy.
    *** Takže jsme postaveni/stavěni do role naivně nevědomého dítěte a které stojí uprostřed velké cukrárny (a nemá cukrovku, cha, chááá) a které si má vybrat … těžké dilema … co mu maminka koupí?
    Vybrat podle vzhledu? Vybrat podle toho co mu někdo doporučí, tj. že je uvnitř prý chutné, tedy tady doporučí především maminka nebo sám cukrář, ale jistě všetečná otázka: jak hodně se bude lišit doporučení maminky od toho cukráře, že? No a vůbec, to dítě ještě nééé ale nás by mělo také zajímat a než se ukáže konkrétně co tedy si vybrat, tak jak to asi vypadá v těch a možno že různých provozovnách a na různých místech, tj. kde ty cukrovinky patlají, potom pečou … a za jakých podmínek? S potkany nebo bez potkanů?
    *** Tudíž já se asi budu tady už po kolikáté opakovat:
    pro standardní tedy bezproblémový hardware jít s ověřeným středním proudem, těch distribucí zase tolik není a jedním ze signálních praporků je jak je vedeno nebo ne fórum s dotazy uživatelů, zajímat se a to moc a moc o (dosavadní) bonitu správce distribuce (v konečném dopadu jaké má ekonomické zázemí) a v konečném dopadu a což má na krku také správce distribuce, tak jak rozsáhlé a především udržované tedy aktualizované jsou repozitáře.

    • redhawk75 říká:

      1. Ubuntu malo problemy a vznikli forky, teraz zase miznu forky a ludia sa vracaju k Ubuntu (Kubu, Xubu a Ubu Mate beriem ako Ubu) cize predpokladam ze je to prirodzene, v MS a Apple svete sa to nedeje
      2. presne tak
      3. tazko povedat. Ja teraz na najnovsie laptopy (Zen CPU) davam Manjaro alebo Ubuntu Mate (vzdy LTS). Na stare MX linux. Arch nedavam, nech k nemu kazdy dojde, LM taktiez lebo, a Fedoru, no 6 mesacny cyklus …

      Ano s tou cukrarnou je to dobre prirovnanie, dosledok je jasny, dostane cukrovku (Tucnaka).

      tak s problematickym HW je to tazke. Este minuly rok boli problemy AMD grafiky. v sucasnosti je problem s nvidia grafikami (OpenMandriva Lx 4.0 v release notes odporuca: The KDE Plasma Desktop requires a 3D graphics card that supports OpenGL 2.0 or above. We recommend using AMD, Intel, Adreno or VC4 graphics chips.)

    • Míra, ok1ufc říká:

      Zajímavá úvaha. Já jsem si ten začátek vyzkoušel. Nevím, zda se vším všudy. Windows jsem ani tak opustit nechtěl a ani nevím, zda je přesné napsat, že bych musel. Důvodem pro mě byla edice Win10 home, kdy jsem si neporadil se zastavením aktualizací a potřeboval jsem mít počítač v pohotovosti. Začal jsem se seznamovat s Linuxem, učil jsem se základní věci, od instalací, přes opravy bootování, různá nastavování. Vyzkoušel jsem různé distribuce. Možná jsem mohl čas věnovat na něco jiného účelněji, ale úsilí přineslo i své ovoce. Jednak jsem byl schopen nahradit Linuxem téměř vše, co jsem dělal pod Windows, ale tak nějak spontánně jsem si vytvořil i nějaké vlastní aplikace. K dílčím úvahám – používám několik LM 19.1, ale přesto jsem na PC k radioamatérské stanici nainstaloval Ubuntu 18.04 a později změnil na Ubuntu Mate. Na nevýkonný Asus 1000 (2G RAM, Atom, 32 bit) jsem dal MX Linux. Na dvou SBC s ARM mi běží Debian. Ale používám i 3 licence Windows 10 (2xPro, 1xHome).

      Ad 1 – Vypadá to na evoluční darwinismus.
      Ad 2 – Asi je nás víc, kdo to tak vidí.
      Ad 3 – Aktivismus? To nevím. Snad jsou to jenom nadšení a občas také zklamání, která existují vedle sebe. Já se spíš raduji z toho, že jsem si měl z čeho vybrat.

  4. morous říká:

    Hezky napsané články moc díky. Bohužel se Linux podle mě ubírá divným směrem.
    To že se nějaký čas přestávají vydávat 32 bit instalační obrazy je v dnešní době pochopitelné. Mnohem horší je že např. Ubuntu chce ukončit podporu 32 bit aplikací již od říjnového vydání. Hry nehraju, ale používám dost aplikací pod Wine. Pod tlakem veřejnosti Canonical trochu ucukl s tím že bude podporovat od příštího vydání pouze vybrané knihovny. Přitom kdo zná Windows ví že se i dnes se tvoří a používá spousta 32 bitových aplikací, což v *buntu nebude možné. Jde mi o změnu původní myšlenky Linuxu jako je mj. flexibilita a kompatibilita která se vytrácí.
    Já vidím naopak řešení které se na tomto webu ani neopovážím napsat. Pokud někoho zajímá oznámení Canonicalu: https://lists.ubuntu.com/archives/ubuntu-announce/2019-June/000245.html

    Reakce Wine vývojářů: https://www.winehq.org/pipermail/wine-devel/2019-June/147869.html a tady:

    https://www.reddit.com/r/linux/comments/c34wgd/wine_developers_are_discussing_not_supporting/

    a herního Steamu : https://steamcommunity.com/app/221410/discussions/0/1640915206447625383/

  5. stani říká:

    Díky za tuto trilogii „Prechod z MS Windows na GNU/Linux“.

    Momentálně se hodně lidí rozhoduje mezi Ubuntu Mate a MX Linux.

    U Ubuntu je u LTS 5letá podpora (nebo nyní prý dokonce až 10 letá). Jak je to však u MX Linux?

    Lidé přecházející z Windows (desítek obzvláště), chtějí mít stabilní systém který jim poběží na PC více let, bez nějakých větších zásahů.

    • Tomáš říká:

      To není až tak jednoduché, jak píšeš. Například Mint je postaven na Ubuntu LTS, přesto vychází přibližně každých 6 měsíců nová verze.
      Upgrade na tuto verzi (není nutný, ale není obvykla na škodu) si nepředstavuj jako přechod z Win 7 na Win 10 nebo něco podobného. K tomu. jak upgrade vypadá tu najdeš spoustu článků včetně seriálu: https://www.linux-mint-czech.cz/2018/06/instalace-linux-mint-01/
      Je spousta lidí, kterým tato politika Mintu vyhovuje a jsou tací, kterým ne. Musím se přiznat, že mě více vyhovovala původní ideologie, kdy se nejelo jen na LTS, ale každých 6 měsíců vyšel nový Mint.
      Každopádně třeba já už jsem si v mint v Cinnamon verzi hned od jejího začátku a Mate ani XFCE mi nevyhovuje, byť to není špatné. MX Linux jsem zkoušel s Cinnamonem a nebylo to ono. Ubuntu s Cinnamonem občas používám (například zrovna teď 19.04) a nemám s tím problém. Ale Mint mi stejně přijde nejlepší. Nepovažuji ho totiž jen za nadstavbu Ubuntu, jako někteří jiní uživatelé.
      Takže se neboj, Mint Ti poběží na pc také mnoho let, MX Linux i Ubuntu taktéž. Upgrade můžeš udělat jednoduše každých 6 měsíců. Obvykle po třetí podverzi (18.1; 18.2; 18.3) přichází na řadu fungl nová verze (19) a na tu také nebývá problém přejít.

      • redhawk75 říká:

        Ale Mint mi stejně přijde nejlepší. Nepovažuji ho totiž jen za nadstavbu Ubuntu, jako někteří jiní uživatelé.

        on nie je nadstavbou, je to fork Ubuntu. defacto ale okrem grafiky a par utilit (mint menu, mint installer, mint software center) je to ubuntu, ak neberiem do uvahy LMDE. Taktiez LM pouziva starsie (niekedy az stare) kniznice.
        Preto je lepsie Ubuntu alebo PeppermintOS ci Manjaro. Niektorym vyhovuje Fedora alebo PClinuxOS ci Trident (TrueOS/freeBSD)
        Pre uzivatela je ale vzdy lepsie to co mu vyhovuje.
        U mna je podmienka stabilita, openCL a instalacia Corel Aftershot. Ostatne viem „prekusnut“

    • takyradějianonymně říká:

      Raději nechci být co se týče distribucí konkrétní. Není také jen ten Mint, nebo xUbuntu nebo právě častěji a někde poslední dobou zmiňovaný MX Linux.
      Nejsem přesvědčen o síle zobecnění, že prý „lidé … přecházející z Windows … chtějí … stabilní systém … který jim poběží na PC více let a bez nějakých větších zásahů“.
      Proč nejsem? Deklaratorně a v mých začátcích bych se pod toto tvrzení také podepsal. A byl by to i významný parametr pro výběr mé první(!) distribuce. Hezky to totiž zní.
      Jenže zkušenosti (zobecňovat ba nutit je nikomu se já neodvažuji) mně řekly o něčem ale jiném.
      Pokud se bude hovořit o lidech (a ne o firmě nebo firmičce či o osobě samostatně výdělečně činné) tak vždy budu „doma“ chtít a pochopitelně i mít ten systém stabilní.
      Ale to kolem pádí přece dál (hardware, systémový a uživatelský software) a myslet si, že distribuce s deklarovanou podporou 5 nebo 10 let mně tyto změny „obslouží“ a „bez větších zásahů“ tak je a žel je iluzorní.
      Zvláště, když „mezitím“ správce distribuce také chce pádit dál vpřed a protože ty nové věci chce mít také zapracované a nabídnout je uživatelům. V průběžně dál vydávaných dalších verzích a třeba po „jen“ 1 nebo ½ roce .
      Pokud chci a těch 10 let na PC jet tak akorát nějaký fakturační program (a měnit jen jeho přednastavené parametry tj. jak je předprogramováno) tak to potom ano, těch 10 let se možná šikne, pro ne. Ale je to náš případ? No pro mne určitě ne.
      Tady jde v podstatě o jiný problém! Tím je dlouhodobá bonita (schopnosti a odpovědnost) správce distribuce, tj. nejen z minulosti do současnosti ale i do předpokládané budoucnosti.
      A tuto bonitu určitě nelze zhodnotit dle v podstatě deklarací tedy dle předem jen slibů. Slibů třeba o době podpory.
      Pokud bude správce distribuce opravdu odpovědný, tak se já nebráním ani té rolující distribuci: když bude vše a tak jak má být dostatečně správcem předem odladěno. Odladěné také i ty samy k uživatelům pouštěné aktualizace a aby ony samy nezavdávaly k chybovým hláškám a tedy k chaosu.
      Průšvih je, že toto se nezjistí předem a natož jen náhledem na stránky takového distrowatch. Podle nějakého případného barometru prý popularity.
      *** Je to ode mne jen připomínka. A nechci být v rozporu natož konfrontačně. Ono někdo a někde ten příkladem fakturační program a na staré mašině třeba provozuje ještě dnes pod Windows 95 nebo 98. Jeho možný přechod na Linux by byl a je jistě vítaný, nejsem ale přesvědčen o tom jestli je to dnes to hlavní o co tady podstatou jde.

    • redhawk75 říká:

      mx je updatovany v ramci verzie automaticky podla podpory Debian stable LTS (3+ roky)
      Canonical extended podpora je u platiacich zakaznikov.
      najstabilnejsie momentalne Manjaro / Ubuntu.
      Mne osobne vyhovuje MX, ktore mnohym nevyhovuje kvoli absencii systemd a tym padom niektorym obmedzeniam.

  6. stani říká:

    takyradějianonymně: no, ono je stále víc lidí, třeba i dříve narozených, kteří chtějí používat PC třeba jen na internet, email, občas nějakou úpravu fotek, anebo profesně třeba jen jeden účetní program, něco napsat ve Wordu, atp. A pro tuto sortu lidí je šumafuk vývoj železa, vývoj software, chtějí mít to na co jsou zvyklí, aby to bez problémů a pokud možno co nejdéle (v řádech roků) fungovalo bez nějakých (pr ně) velkých změn.
    Takových (někdo by řekl BFU) třeba já znám víc, než freeků nebo profíků pro které je PC pracovní nástroj.

    • Anonym říká:

      No vždyť ano. Ale to, že má nějaká distribuce podporu 10 let neznamená, že nemá aktualizace. Proto také kdysi přešel Mint na LTS vydání. Takže si v klidu můžeš vybrat Mint, Ubuntu nebo MX Linux. Je to v podstatě jedno.
      Pokud to chceš pro někoho, kdo leze na net (čili z důvodu bezpečnosti je dobré mít nový prohlížeč, občas nějaké to novější jádro apod.), tak je například Mint ideální volba. Jednou za 1/2 roku větší upgrade, aktualizace průběžně a jednou za 2 roky nová verze (ta stará bývá podporována ještě dlouho poté). A ty upgrady Ti nikdo nevnucuje. Datumy vydání upgradů jsou jako v Ubuntu + 1-2 měsíce.
      Takhle jsem to nainstaloval několika BFU a několika i nepočítačovým Frantům a od té doby je pokoj s opravami pc. Jednou za čas jim udělám upgrade a zbytek je v pohodě. Ne jako na Win, kde byly stále problémy, nakopané registry apod.

      • Tomáš říká:

        Čili já Ti doporučuji Mint. Cinnamon nebo Mate verzi, případně Ubuntu Mate (proti MX nic nemám, jen mi nesednul).

      • stani říká:

        Souhlas. Také jsem v minulosti nainstaloval pro nějaké lidi Mint 17.4 nebo Lubuntu. Pořád jedou na tom starším vydání, ale ptají se zda instalovat nejnovější. Třeba právě nejnovější Mint, jak jsem z diskuzí vyčetl, má problémy, oproti vcelku dobré verzi 17.4.
        Proto se ptám jakou podporu má ten MX, protože počítám, že pár lidem (ale i mě) budu instalovat zase Linux (příští rok po skončení podpory W7, toho bude určitě více).
        Právě se rozhoduji mezi Ubuntu Mint a tím MX – který je prý stabilnější, což je priorita, ale nevím zda je úplně vhodný pro začátečníky a BFU.

        • Livan říká:

          Sorry ale on existuje Mint 17.4? Ja viem iba o verzii 17.3.

        • Tomáš říká:

          Jenže jde o to v čem je prý stabilnější. Jsou věci, které má vyřešeny lépe a jsou věci, které má vyřešeny hůře. Kdysi tu byla taková srovnávačka v diskuzi s jedním z guru těchto stránek (buď RedHawk nebo Kamowski). Tam byla diskuze, kde popisoval, co mu vyhovuje oproti Mintu a naopak.
          Musím říci, že vzhledem k jeho požadavkům a práci chápu, že mu nevyhovovalo, že to a to nešlo.
          99% lidí ty věci, které mu vadily vůbec nepoužívá. Takže vždy jde o to, si to vyzkoušet.
          Já osobně mám na všech pc Mint 19.1 64 bit Cinnamon a nejde ani o vykopávky, ani o novinky. Všude to maká. K tomu mám Antegros a Ubuntu 19.04 zkušebně a také ok. Ale Mint je Mint.
          MX jsem zkoušel se Cinnamonem, ale nevyhovoval mi. Přesto má určitě potenciál do budoucna.
          Rozhodně bych se nebál jim aktualizovat na Mint 19 (až vyjde 19.2 a vychytasjí se chybky po vydání). Pokud by to někde zlobilo, vždycky můžeš dát 17.3 zpátky nebo zkusit MX Linux.

  7. linuxer říká:

    Viem že to sem nepatrí, ale niekde to už musím napísať. Mint má neuveritelne otrasné logo a pri boote ho ani nemá vycentrované na stred. Trhá to oči. Za celé roky s tým nič neurobili. Sorry.

  8. gntxx říká:

    KDE Neon, Kubuntu ťažké distribúcie? Ty čo si cestoval časom do roku 2015? Plasma žerie pomaly menej ako xfce a určite menej ako Mate.

    • Livan říká:

      Neide len o to, koľko žerie RAM ale aj o rýchlosť nábehu a reakcií napríklad menu, keď naň klikneš. Najlepšie to je vidieť na slabej mašine. Na slabej mašine trvá bootovanie oveľa dlhšie a aj reakcia menu na kliknutie je citeľne pomalšia u KDE, ako u napr. XFCE. Najlepšie je otestovať obidve varianty na tej istej pomalej mašine.

      • takyradejianonymne říká:

        Nemám v úmyslu polemizovat o základním zatřídění. Tj. dle hlediska co je těžké vs. lehké.
        S gntxx souhlasím ve smyslu a jinými slovy, že u nového a vylehčeného KDE5 se ten rozdíl „vah“ čím dál více stírá! Navíc po instalaci KDE5 přece mohu vypnout standardně zapnuté efekty, tím KDE5 dál „odlehčím“ a opačně mohu nechat „ztěžknout“ to Xfce tím, že ty další efekty naopak zapnu.
        U novějších tedy výkonnějších počítačů není co řešit, proto dnes to KDE5 směle já upřednostňuji před Xfce a i když jistě uslyším výtky nesouhlasu.
        Sám mám počítač z pohledu dneška slabší, základní deska AM3 a pořád ještě jednojádrový procesor AMD Sempron 140, low-end grafickou kartu GeForce 730 GT a doba odezvy mezi KDE5 a Xfce byla již poněkud pocitově znát a ve prospěch rychlejší Xfce, ale „spravilo“ to výměna HDD za nově SSD a používání nesvobodného ovladače nVidia, tady ovšem navíc je záhodno u těch kterých webových prohlížečů dohlédnout zda-li opravdu grafika akceleruje (ulehčuje procesoru) a protože v čase se dějí změny skrytě a různé.
        Viditelně a výrazně na slabším až slabém počítači (řešil jsem vícekrát pro známé) situaci „odlehčilo“ až použití LXDE: protože tam kde viditelně počínalo KDE5 cepenět tak bylo už dýchavičné i to Xfce a obojí bylo tím nepříjemné až nestravitelné. Prašť jako uhoď.
        *** Tradovaně oblíbené hledisko obsazení paměti dnes tolik neřeším, není problém za pár šupů paměť u staršího počítače a pokud základní deska dovolí tak rozšířit. Nerozšiřitelným opravdu starým notebookem bych se už asi nezabýval.

    • redhawk75 říká:

      uz som to tiez raz pisal.
      Ide o nabeh, stav obsadenosti RAM pri necinnosti, obsadenost disku a pod.

  9. Here is an unequalled broadside from perfection to bottom retribution win. linux-mint-czech.cz
    http://bit.ly/2NNG59I

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.