Deepin linux 15.8

Takže máme tu novú verziu Deepin linux vo verzií 15.8. Vyšla 15.11.2018  a pár zlepšení oproti 15.7 prináša.

Ako je v móde, už existuje iba 64bitová verzia.

Zmenil sa nám trochu vizuál pri štarte, prišli niektoré vylepšenia a zlepšil sa vo výkone.

Obr. GRUM téma pri štarte. čistá elegantná

Takže trochu si naň posvietime bližšie.

Takže čo nám nové pribudlo?
* v kontextovom menu pribudla ponuka Open with (otvoriť čím) pre výber programu na otvorenie súboru. Je to drobná vec, ale pre bývalých užívateľov Windows zjednoduší prácu.
* Zlepšené rozpoznávanie dokumentov
* Podpora HiDPi
* Zoptimalizovali procesy na pozadí, čo znížilo nároky na procesor a pamäť. Je to zlepšenie.
* Optimalizácia Docku
* Pridaná možnosť kryptovania celého disku

Obr. o systéme

Obr. Bohužiaľ Deepin stále zaberá po inštalácií dosť priestoru na disku, po aktualizáciách cez 13.5GB, a nie je vhodný na staršie počítače.

A samozrejme opravili chyby ktoré boli v predošlých verziách.

Zoznam bug-fixov:

dde-session-ui:
* Optimized background drawing;
* Optimized dual screen display;
* Optimized the login process;
* Optimized the notification animation;
* Fixed the error message when switching to multi-user while verifying the password;
* Fixed user login failure;
* Fixed the setting failure of user’s keyboard layout;
* Added the verification dialog for network password.

dde-dock:
* Fixed the identification error of connected network;
* Fixed the high CPU usage of network when hotspot was enabled;
* Fixed the issue that the network connecting animation did not disappear correctly;
* Supported dragging and dropping any desktop file to the dock;
* Recognized whether the preview window can be closed or not;
* Supported transparency settings (set in Control Center);
* Supported the new dock protocol (SNI);
* Added “Show Desktop” button in efficient mode;
* Redesigned the tray area in fashion mode;
* Removed hot corner presets which can be customized by users.

Deepin Image Viewer:
* Removed the picture management function;
* Fixed the distortion of high resolution pictures when zoom out.

Deepin Graphics Driver Manager:
* Fixed the identification error of Bumblebee solution;
* Fixed the interface scaling problem on HiDPI screen;
* Used glvnd series of drivers for PRIME solution;
* Optimized error handling.

Obr. Taktiež Centrum na správu prešlo redizajnom, rovnako ako ikony.

Čo sa týka výkonu, nezmenilo sa v podstate pri testoch nič.
Na strane druhej, od GUI podobnému MacOS sa začína meniť k Windows. Štandard natiahnutý dock na celú plochu, Menu podobné Windows 7. A podobne

Obr. Menu s vybranými aplikáciami Deepin, podobnosť s Windows 7 je čisto náhodná

Obr. Menu so všetkými aplikáciami

No vo všeobecnosti však musím skonštatovať, že od verzie 15.4 sa skoro nič nezmenilo. Vizuálne ide o veľmi peknú distribúciu ale s vyššími nárokmi na hardvér a istým množstvom chýb.


Linky:

Domovská stránka
Stránka na stiahnutie
Mega.co na stiahnutie (rýchle)


Galéria:
Inštalácia systému je veľmi prehľadná a jednoduchá. Snímky urobené z VirtualBoxu na MX17.1

Štítky .Záložka pro permanentní odkaz.

5 reakcí na Deepin linux 15.8

  1. takyradějianonymně říká:

    Nějak jsem se už rozpomenul. Už se tu jednou o Deepin někde psalo, že? Já to tehdy a zvědavě navnaděn prohlížel skrze komunitní verzi Manjaro. Asi tam někdy nebude bezprostředně hned ta poslední verze desktopu DDE ale to mně nevadilo.

    Jsem na poněkud rozpacích. Co mám hodnotit? Omalovánky?
    Pro hodnocení stability (tam je u mne ten dnes důraz) bych potom musel rozlišit samotný desktop a zvlášť systém samotný, tj. jeho prý komunitní správu a to bych už musel nainstalovat originál Čínu. A sledovat to tak nejméně rok.

    Omalovánky mě v podstatě už dnes ale vůbec nezajímají. Mám letitě vybraný obrázek (barevnou fotku) nějaké řeky s okolím a tu dávám na pozadí si hned po instalaci, jedno jestli v Cinnamon, Xfce, KDE, MATE, LXDE, LXQt atd. atp. no a potom jako když přesednu z jednoho auta do druhého: obhlídnu panelovku, šaltrpáku, zpětná zrcátka, kde a jak je spojka brzda plyn, odemknu volant nastartuji a jedu. A ať mne auto při jízdě ničím neruší tedy neotravuje. To, že nejedu v Passatu ale v Trabi ale právě proto zkousnu, účelem je totiž jet a ne ohrnovat nos 🙂

    Ten desktop DDE má být dle Distrowatch postavený na Qt5 přičemž systém sám je Debian (před tím debianní Ubuntu) a tudíž to je přesně to, od čeho nově Mint ale právě utekl. Protože na knihovnách Qt je postavený KDE a teď od syrova už zrající LXQt. To (knihovny Qt) Mint už cíleně nechce znát. Pokud možno.
    Upozorňuji na to proto, že pro současného uživatele Mintu a který je dnes jako ovečka hnán do pouze jedné ohrádky uživatelských aplikací tj. vytvořených v kokurenčním GTKx, tak přechod s těmito aplikacemi (na které je zvyklý) do Deepin linux nemusí být pokaždé omalovánkově(!) bezproblémový.

  2. Jan říká:

    Zdar a sílu ,

    tak jedu na tom deepin||debian|Linuxu .
    a je to fajn systém ,ale pro mě má pár much nejde mi s app store nainstalovat Discord. když discord instalnu přes konzoli s .deb balíkem tak se rozjede ale mám černé okno tak nefunguje.
    pak s eclipse pro c++ a eclipse php to s app store instalnu ale řve to že se nemůže spustit a v error texťáku že to nenajde javu tak jsem javu z oracle instalnul s tar.gz a leďme furt to řve že nemá javu. instalnu eclipse ze stranek eclipse a ty jdou .
    a to ještě jsem nezkoušel instalnout scilab )).
    ten Mint 19.1 vzpada fajn ale udělal jsem si malz virtual disk ve virtual mašině řve že chce 10.7 minimum giga místa.
    náhodou nevíte co s tím discordem bude nebo mám ho zkusit instalnout přes wine?
    s pozdraven HonzA

    • takyradějianonymně říká:

      To je právě ono, že?
      Už bychom se měli také naučit, myslím při hodnocení těch kterých distribucí, klást daleko větší důraz na to co není na první pohled viditelné. Ale je to také myslím že rozhodující a pro velkou část uživatelů.
      Tím je obsah a vedení repozitářů. Aby požadované aplikace, o kterých třeba ještě dnes ani nevím že je budu chtít, tak aby na 99% jsem je potom v repozitáři nejen našel ale aby repozitář nebylo jen to skladiště tj. aby ty balíčky byly tam i odladěné tedy funkční. A průběžně správci kontrolované a v případě konfliktů (měněné závislosti) upravované!
      *** Takže já a po docela brzkých zkušenostech jsem dost skeptický k těmto a podobným tj. až exotickým distribucím. Co je mně platné že jsou (obvykle nikoli navždy) nadprůměrně úspěšné v nějakém parametru, když dost brzo skončím na chatrném repozitáři a což mně nutí připojovat repozitáře jiné (na štíru jsem s bezpečností a opět i závislostmi) nebo překládat ze zdrojáků (nechci a navíc potom musím sám hlídat budoucí aktualizace).
      *** Slušně vedené repozitáře jsem poznal třeba u Manjaro (balíčky .arch plus repozitář AUR) nebo ruský ROSA Linux (s .rpm a o řád bezproblémovější než podobné .rpm u jinak slušné OpenSUSE). Jistá rozpačitost (nikoli nepřekonatelná) u mne přetrvává právě u rodiny balíčků .deb a tady právě u klonů od Ubuntu.
      Uživatelé, kteří však začínají a končí jen akorát na webu a na mailu tak pochopitelně slušně vedený repozitář nedocení 🙂

  3. Míra, ok1ufc říká:

    Zajímavý názor a musím přiznat, že se ztotožňuji. Včetně poznámky na konci, že uživatelé, kteří končí na webu, slušně vedený repozitář nedocení. Samozřejmě, že jsem vyzkoušel několik málo distribucí – předmětem zájmu byly komunikační programy pro radioamatéry. U velice rozšířeného wsjt-x není v repozitářích poslední verze. Bohužel, starší verze nejsou pro provoz moderními druhy provozu použitelné. Autoři publikují binární balíčky .deb (32bit a 64bit), .rpm (32bit a 64 bit), .exe (32bit) pro Win, balíčky pro ARM, ale už nikoliv např. arch. Samozřejmě, že si lze balíček vyrobit, otázkou je, zda to je činnost pro začátečníky (já jsem si tohle vyzkoušel až po několikaměsíčním seznamování se s Linuxem). Chtěl jsem však popsat cestu svých začátků. Když jsem nenašel balíčky v repozitářích, zjistil jsem záhy, že řešení je v PPA (Personal Package Archives). A tady už mě měly Ubuntu, Linux Mint. A např. LMDE nebo Debian skončily v malé oblasti mého zájmu, když jsem realizoval své osobní servříky a úložiště dat. Pro komunikační účely mám Ubuntu. Důvod byl prostý – autoři publikovali nejnovější balíčky testované na U 18.04 a skutečně tam vždy chodily bez problémů. Pro ostatní aplikace (hlavně různé CAD, programy pro řešení elmagnetických polí, návrhy obvodů a Win programy) jsem dlouho váhal a za cenné jsem považoval i názory na různých Internet fórech. Asi by mi vyhověl systém s balíčky .deb i .rpm a když jsem hledal kritérium, dospěl jsem k podobnému názoru, jako je ten Váš, že když nechci připojovat mnoho cizích repozitářů nebo překládat ze zdrojáků a hlídat si aktualizace, je pro mě klíčovým kritériem slušně vedený repozitář.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.