Zamyslenie: Operačné systémy – ako ďalej

V súčasnosti je celkom problém mať operačný systém, ktorý časom nejde rovnakým smerom ako Microsoft Windows.
Vo vlnách, od lepšieho k horšiemu a občas späť.
Vo svete OSS to často pokazia tvorcovia distribúcií, poprípade snaha urobiť z GNU/Linux GNU/Windows.

Pri rozhovoroch s viacerými ľuďmi sme došli k názoru, že pre nich je nepredstaviteľné to, čo sa deje momentálne s Windows 10. Skúšajú, a viacerí aj ostávajú na GNU/Linux, a to nielen v domácnosti.

Lenže svet operačných systémov je dynamický, mení sa v podstate s každou novou verziou. A je jedno ktorá z distribúcií to je.

Moja maličkosť preferuje od istého času vetvu distribúcií odvodených od Debianu a používajúcu balíčkovací systém deb. Je to tak asi od Ubuntu 5.04, čo bolo v roku 2005, do toho času som fungoval na kombinácií RedHat / Windows. Od roku 2014 som už iba na GNU/Linux. Windows však mám na jednom počítači v dualboot a Windows X vo Virtualboxe.

Ďalším problémom je nájsť vhodnú distribúciu.
Takú, ktorá človeku spĺňa čo potrebuje, nie čo si mysli autor.

Istý čas bola veľmi dobrá distribúcia Ubuntu, ktorá však ako sa stávala populárnejšou, začala s pokusmi. Ako prímárny desktop environment (ďalej iba DE) vytvorila Unity, ten opustila síce nedávno ale zase si nasadila systemd
A po nej ďalšie distribúcie odvodené z Ubuntu…
Stabilne a relatívne dobre, z rodiny Ubuntu, funguje Xubuntu a Ubuntu Mate. Pre bežného užívateľa nie je ani systemd problém, ten nastáva pri špecializovaných činnostiach. Na druhej strane, darí sa forkom Ubuntu, snáď najlepšie vychádza PepermintOSZorin OSelementary OS alebo Linux Lite.

Osobne sa vyhýbam systemd, ťažkým desktopovým prostrediam ako KDECinnamonGnome či Unity a tiež nestabilným, aj keď populárnym distribúciám.

Pre mňa sú najdôležitejšie nasledovné veci v distribúcií, ktorú používam:
1. kontrola nad systémom.
2. možnosť plnohodnotnej úpravy prostredia správcu okien (DE)
3. konfigurovateľné Menu
4. Správca súborov (File Manager)
5. Internetový prehliadač
6. Kancelársky balík (Office Suite)
7. Grafický a textový editor
8. podpora OpenCL
9. možnosť nainštalovať a prevádzkovať forenzné utility

Už niečo cez rok ako primárny operačný systém používam MX linux, vychádzajúci z antiX linuxu, momentálne od marca vo verzii 17.1, predtým verziu 16.1.
Dôvody?
MX linux je stabilný, mám plne pod kontrolou aké jadro použijem, ako intit ma SysV, má vlastnú aplikáciu Pulseaudio bez systemd. Taktiež autori aplikovali veci ako snapdbez toho, aby zasahoval do systémových častí, keďže závisí na systemd.

A k vyššie uvedenému zoznamu?
1. kontrola nad systémom – MX linux nemá systemd
2. možnosť plnohodnotnej úpravy prostredia správcu okien (DE) – v tomto bode mi vyhovuje väčšina DE. v MX 17.1 je xfce 4.12, ktoré som si nakonfiguroval podľa seba.
3. konfigurovateľné Menu – to je taktiež samozrejmosťou vo všetkých DE. Whisker v xfce je však asi to najflexibilnejšie čo poznám, ak nerátam Fluxbox či i3.
4. Správca súborov (File Manager) – tak Thunar je fajn. bezproblémovými sú tiež Caja či Nautilus. Každý si dačo vyberie, ja preferujem Thunar.
5. Internetový prehliadač – tak toto bol dosť veľký oriešok. Už čosi vyše roka som zamietol Firefox a zamenil ho za Chrome / Chromium. Skúšal som Colibri, jednoduchý prehliadač a nakoniec som skončil na SlimJet. Je by default sandboxovaný, vie využívať viac vlákien na pripojenie, čo hlavne pri rýchlostiach pripojenia nad 30Mbps je veľkou výhodou. Je ľahký, postavený na Chromium a podporuje pluginy z Chrome a tiež sa synchronizuje s Google aplikáciami.
6. Kancelársky balík (Office Suite) – používam Libre Office, ktorý je snáď v každej distribúcií.
7. Grafický a textový editor – Pre mňa dôležitá vec. Používam gedit + občas sublimetext. Z grafických programov hlavne Corel Aftershot Pro, DarkTable, Pinta a DarkTable. V podstate až na Corel s tým nie sú problémy.
8. podpora OpenCL – po doinštalovaní snáď všade. …
9. možnosť doinštalovať a prevádzkovať forenzné utility – tak toto je občas tvrdý oriešok. Hlavne pokiaľ nechcete používať špecializovanú distribúciu ako Kali alebo Parrot Security. Ale opäť, s MX Linuxom nebol žiadny problém, ani s Xubuntu či antiX.

A čo poradiť iným ľuďom?

Vyskúšajte si operačný systém sami. Pri GNU/Linux to vôbec nie je problém, stačí na to 8GB usb kľúč.

Pre ukážku niekoľko screenshotov rôznych operačných systémov.

Obr. Ubuntu

ubu_menu

Obr. Ubuntu Mate

xubuntu

Obr. Xubuntu

Obr. antiX linux

Obr. MX linux

Obr. Windows 7 Profesional (moja inštalácia)

windows10

Obr. Windows 10 (Zdroj: Microsoft)

4mlinux

Obr. 4mlinux

Obr. GalliumOS

linux_greenie

Obr. Greenie 2018

lm_menu

Obr. Linux Mint

MiyoQT

Obr. MIYO

refracta.png

Obr. Refracta

Štítky .Záložka pro permanentní odkaz.

84 reakcí na Zamyslenie: Operačné systémy – ako ďalej

  1. Okdar říká:

    Ja aktuálne používam Peppermint 9. Plus-minus som s ním spokojný.
    Popravde kým som sa k nemu dopracoval a konečne som sa rozhodol, že budem používať peppermint tak to bol boj s rôznými „distribuciami“. Vzhladom k tomu že som používal windows od samotnej mojej pc existencii 🙂 tak v zaplave tolkých možností si človek mal (a aj má) problém vybrať ten spravný linuxový os. Proste čo mi trochu vadilo a vadí možno že tých distribucii je kvantum a fakt človek, ktorýprechádza z windowsu má problém si vybrať.

    • broukal říká:

      U mna bol vyber vcelku jednoduchy, mal som nejake skusenosti s ubuntu, ale ked prislo unity tak u mna padol na uroven windows. Tak som sa poohliadol po systeme ktory vychadza z ubuntu „tym padom je zabezpecena funkcnost a aktualizacie“ ale podstatna vec bola aby mal klasicku ponuku a listu a tak z toho vysiel Mint. Skusal som aj rozne ine distribucie pretoze aj Mint ma iste muchy ale to sa neni co cudovat a zatial som na nom ostal. Snad vyvoj pojde spravnym smerom a nie ako windows…

    • redhawk75 říká:

      problem je, ze aj v tom kvante je kopec balastu.

      Ano pepermint je fajn pre bezneho uzivatela, alebo elementaryos.
      pre prechadzajuceho s macu zase deepin, len ten v poslednej verzii je uz dost narocny na system.
      Vyhodou toho mnozstva je prave vyber. len clovek musi prestat mysliet ako na Windows
      A sloboda pouzivania.

  2. Okdar říká:

    Ešte taký offtopic. Vie mi niekto v skratke napísať akú má vyhodu mať trebars Manjaro (odvodený od Arch) oproti trebars Ubuntu/debian založených distribúcií?

    • Livan říká:

      Je to otázka priorít, Debian/Ubuntu sú stabilnejšie avšak na druhú stranu sú v nich programy a jadro v starších verziách. Aktualizácie sú menej časté a pokiaľ sú inštalované iba odporúčané LTS verzie, upgraduje sa po niekoľkých rokoch. Naopak Arch/Manjaro sú tzv. rolling release distribúcie, čo znamená, že aktualizácie sú velmi časté, niekedy aj denne niekoľko a aktualizovaná verzia je zároveň aj najnovšou verziou, takže sa nemusí každých niekoľko rokov preinštalovávať. Programy a jadro sú v najnovších verziách, avšak s tým je spojené riziko nestability. Manjaro má aktuálne jadro 4.19, kým Ubuntu asi 4.15, nepozeral som to presne, takže ma nechytajte za slovo.

  3. mach říká:

    Jsem na Manjaru (předchozí byl Mint (a série Ubuntu a Mandriva a Redhat 4.2). Důvod, proč jsem přešel je a) rolling distro a b) přímočarost – menší peklo závislostí.
    Vím, že je možné dělat každého půl roku update, ale taky vím, že upgradovaný systém je „trochu jiný“ od čisté instalace. A i když to člověk provede za večer, různé mušky se objevují další měsíc. A až si to sedne, tak zase upgrade. Toto u rolling distribucí není. Na druhou stranu musí být člověk pořád ve střehu. Manjaro oproti Archu je víc konzervativní, tam to není až takový rock-and-roll.
    A přímočarost – ubuntu svět má kvanta stránek s poradenstvím, každý radí – ale hodně stránek je zastaralých a pro aktuální distribuci to neplatí. Arch svět má Wiki. Komplexní, udržovanou, jednu.
    A poslední bonus – jeden repozitář, kde je všechno. Neskutečná kolekce software.

    • redhawk75 říká:

      ano arch svetu zavidim prave ten repozitar.
      ale bohuzial som s archom nie moc kamarat (manjaro som mal, obcas mi tie updaty robili neplechu ale stale to sledujem)

    • SuperUser říká:

      Vím, že je možné dělat každého půl roku update, ale taky vím, že upgradovaný systém je „trochu jiný“ od čisté instalace. A i když to člověk provede za večer, různé mušky se objevují další měsíc. A až si to sedne, tak zase upgrade.

      Dospěl jsem k názoru, že dělat na ostro upgrade v den jeho vydání není dobré. Já osobně přesně kvůli tomuto teď přecházím na Debian stable. Žádné sedání, žádné mušky. A hlavně na btrfs kvůli silent data coruption. Prostě spolehlivost je důležitá. I když zrovna u btrfs je zapotřebí nějaké novější jádro, než 4.9 😀

  4. Zann říká:

    Přečetl jsem si vaše požadavky na systém a pak to vysvětlení k jednotlivým bodům. Až na absenci systemd (nepochopil jsem co proti němu máte) vůbec nechápu proč nepoužíváte libovolné distro založené na. deb. Všechny splňují to co požadujete ….
    Mám podezření ze je to taková ta klasika kdy nejde o to pracovat na PC, ale hlavně se vrtat v systému …. a na to je jen a pouze Kalí, jenže to tomu musí člověk rozumět.

    • takyradějianonymně říká:

      Zann: no tak to já zase chápu a až moc dobře, proč záleží na distribuci. Jako takové. Život mne s linuxem totiž také poučil. A nikoli vždy jen v tom dobrém. Zakopaný pes byl právě v distribuci.

      Upozorňuji, že se nevyjadřuji k nadstavbě tj. k desktopu jako takovému tj. jestli je lepší KDE nebo Cinnamon nebo Xfce atd. atp.
      Protože distribuce rovná správce distribuce a to rovná se také jaksi stabilita a profesionalita nejen minulá a současná ale aby byla i vysoká pravděpodobnost že tomu bude i do budoucna.

      Je mně v podstatě k ničemu, jestli ta která současná distribuce a obvykle jakoby moderní a prý vymakaná už ale taková nebude za 1/4 roku nebo za rok, protože to přestalo „one man show“ bavit nebo že došly peníze a ono i tady bez zdroje peněz se ani „ten linux“ dělat pořádně nedá.

      Jsem nějak poučenější domácí uživatel a také se ale dívám současně na distribuci očima 78 leté tety, která je 50 km ode mne daleko a kterou jsem k Linuxu já tzv. uvrtal: je potom pro mne neudržitelné, abych dál provozoval distribuci kdy třeba ve 3 případech z 5 provedených aktualizací systému se hlásí potom karamboly v závislostech, které potom musím já googlem dohledávat co s tím. Já to udělám ale ta teta? … ta mě pošle s tímhle přístupem kamsi a bude návrat k Windows.

      Takže ano, rád se tu a tam zvědavě dívám a zkouším si „vedle“ distribuce o kterých se mluví, ovšem jako hlavní systém se snažím mít distribuci Linuxu která je nějak svázaná se správcem který má i k tomu navázané nějak podnikatelské své aktivity: nikoli že bych si je já kupoval ale vycházím z toho teoretického předpokladu, že ostudu mít nechce a tím nechce mít negativní reklamu. Žel, někdy je to jen teorie.

      Také jsem se přestal vázat na .deb ale odzkoušel jsem i .rpm a také jsem s tím spokojený. Teď co toto píšu jsem příkladem na distribuci .rpm.

      • redhawk75 říká:

        v podstate suhlasim, vdaka.

        ps: ja som presiel z rpm na deb, dovody si uz nepamatam ale stale mam stary dsl, knopix ci fedora core 2.

      • Zann říká:

        Nezlobte se, asi se zeptám hloupě, ale co jste těmi mnoha slovy vlastně chtěl sdělit a v jakém kontextu s tím co jsem napsal ja?

        • takyradějianonymně říká:

          je zřejmé (z toho dalšího tady od tebe) že tu asi hloupě trolluješ a tvá na odiv zde dávaná jakoby nechápavost a teď prý i hloupost je až nápadně hraná, že 🙂

    • redhawk75 říká:

      @Zann s it som zacinal na MSDOS + RedHat (6.1 a vyssie) a vacsinu casu ako sysadmin alebo security admin. za ten cas viem co potrebujem a snazil som sa to aj napisat ze potrebujem kontrolu nad systemom a to so systemd nemam. bezne mi je jedno aky sysinit bezi (mam aj raspi, ktore bezia na raspiane, OSMC a Ubuntu mate)
      k systemd mam dve veci:
      1. filozofia OSS a GNU/linux, ktoru systemd porusuje, ale to je vec, ktoru nemam problem akceptovat (vid xubuntu alebo galliumos na chromebooku)
      2. je prakticka.
      kedze stale, i ked nie tak ako v minulosti (kedze som zmenil pred par rokmi zamestnavatela a oblast prace) som poziadany o bezpecnostny audit / kontrolu a pod.
      tu bohuzial na systemoch so systemd (aj na debiane) dochadza k neocakavanym vypnutiam ettercapu, guymager mi zrusi scan disku, ci analyzu cez chaosreader.
      nepotrebujem poldna stravit riesenim, lebo tieto veci robim tak 60x do roka. (cca 4-5x v mesiaci) a dana firma ma 290 desktopov a 20 NAS (servery im neriesim tie su na WIN 2k8R2 serveroch). ked mam system so systd, casto mi havaruje kontrola, nie dovody hladat nechcem, na mx alebo antix mi to slape. na strane druhej na antix si stale zvykam ale notebook urceny na toto je len snim a na fluxbox.

      Kali resp. predtym BackTrack som pouzival, ale aj tam mi par veci chybalo a odkedy tam aplikovali systemd, tak napriklad raspi s kali mi prestalo kontrolovat a prijmat logy s routeru…

      cize nie, nepotrebujem sa vrtat v system, potrebujem aby vsetko islo. BTW sem som text upravil, pretoze s LM som odisiel po 18.x kedze som mal problem s Corel AfterShot, s aktivaciou OpenCL, s drivermi na nVidia kartu, s pripojenim externeho mixpultu, grafickeho tabletu ci termo kamery

      • redhawk75 říká:

        ale chapem ze bezne sa s takou vecou 99% ludi nestretne.
        preto sa casto aj snazim pisat vseobecne.

        • Zann říká:

          Bingo … tím jste měl začít 🙂
          PS: V KAŽDÉM distru VŽDYCKY něco chybí. Distro které má VĚCHNO co potřebujeme neexistuje. To je ale nicméně jedno, protože jde o Linux a ten si lze poměrně snadno, ušít sám sobě přímo „na hubu“. No a protože je tato skutečnost všeobecně známa a protože jak jste sám naprosto správně poznamenal to 99% lidí vůbec nezajímá …. o čem to téma je? Já tam fakt vyjma výhrad k systemd nic, co by v jiných distrech scházelo nevidím 😉

          • redhawk75 říká:

            no je to zamyslenie, aby sa tu objavil clanok na citanie:-)
            ako dovod staci nie? 😀

            ale vazne ano v kazdom distre cosi je a cosi chyba.
            problem zacina az ked sa z zacnu problemy a tych 99% ludi zacne tlacit na to 1% aby nasli problem

            • Zann říká:

              Asi jste chtěl napsat „a tych 99% ludi zacne tlacit na to 1% aby nasli řešení“, ale já to pochopil 🙂 Co mě se týká, tak balíkovač .rpm mi nesedl nikdy. Už samotná instalace (třeba Arch Linux) nemá z pohledu běžného uživatele (ketrý si bez problému nainstalí jak Windows, tak třeba Ubuntu) úplně nelogická a je to IMHO škrábání se pravou rukou za levým uchem, ale …. o to v GNU/Linux myslím prvotně šlo, tedy o „vyber si“ a jakkoli se mi to zdá divné, je to pořád lepší než mít třeba jen dvě možnosti, z nichž jsou obě nahouby 🙂

              • Livan říká:

                Arch linux nepoužíva .rpm balíčkovač, má svoj. Instalácia arch linuxu je naopak striktne logická, akurát nie je automatizovaná, tak ako napríklad v Ubuntu či Manjare ale prebieha ručne. Od užívateľa vyžaduje hlbšie znalosti systému, vďaka čomu sa mu odvďačí možnosťou inštalácie na mieru. Čiže nainštalujem si tam všetko, čo chcem a nemám tam to, čo mi pripravil niekto iný, čo mi môže ale nemusí vyhovovať. Daňou za to je zložitejšia a zdľhavejšia inštalácia.

              • Zann říká:

                @ Livan – Teď to po sobě čtu a fakt to vypadá jako kdybych dal do souvislosti .rpm balíčkovač a Arch, omlouvám se, měl jsem namysli extra .rpm distra a Arch mě prostě okamžitě napadnul pro svou totální nelogičnost při instalaci, která tam samozřejmě je 🙂
                To co píšete dále, tedy „Od užívateľa vyžaduje hlbšie znalosti systému, vďaka čomu sa mu odvďačí možnosťou inštalácie na mieru. Čiže nainštalujem si tam všetko, čo chcem a nemám tam to, čo mi pripravil niekto iný, čo mi môže ale nemusí vyhovovať. Daňou za to je zložitejšia a zdľhavejšia inštalácia.“ platí například o OpenSUSE nebo CentOS, ale určitě ne o Arch Linux, tam to musí už při instalaci otravovat i zkušeného admina, narozdíl od oněch dvou dister, kde jsou administrátorské možnosti už při instalaci IMHO nepoměrně větší a hlavně, to má hlavu a patu. Ale to všechno je přesně to, co ocení pouze ti zkušení (a ne málo) admini či uživatelé, tady jste na webu o distru LinuxMint, kde lze s úspěchem očekávat spíše začátečníky, nebo prostě jen někoho kdo chce s PC pracovat a bavit se, ne crcat se s instalacema a věčným nastavováním všeho možného. O nic jiného nešlo 🙂

              • Livan říká:

                @Zann: Aj keď je to trošku mimo, nedá mi to. Evidentne si pletiete významy výrazov jednoduchá a logická. V týchto odkazoch http://linuxos.sk/clanok/instalacia-arch-linuxu-na-vlastnej-kozi-cast-1/ a http://linuxos.sk/clanok/instalacia-arch-linuxu-na-vlastnej-kozi-cast-2/ je možné vidieť, že inštalácia Arch Linuxu má prísnu logiku, aj keď je otravná a pre začiatočníka zložitá.

        • Zann říká:

          Čoveče docela mě to distro zaujalo, akorát … kam mám nasměrovat GRUB při dualboot? Čučím do toho tady půl dne a nemůžu to donutit vylistovat systemy k nabootování. Díky.

          • Livan říká:

            Grub sa inštaluje do rovnakého miesta pri dualboote, ako pri inštalácii iba Linuxu a síce do sda, pokiaľ máte iba jeden pevný disk a ten je tak označený.

            • Zann říká:

              To není pravda. Ono hodně záleží na tom co je tam jako primární system (která verze Windows), jestli bootujete do Legacy nebo UEFI a nakonec na samotném linuxovém distru.U některých disteru. Někdy je to prostě rovnou na sda jak uvádíte a někdy je to (například) do sda2, záleží kde je umístěno /efi/boot ….

              • Livan říká:

                Keď to tak skvele ovládate, tak prečo sa pýtate? V podstate máte teoreticky pravdu, avšak raz som len čisto pre zaujímavosť skúsil pri UEFI inštalácii obidve kombinácie (teda umiestniť GRUB do sda i do /efi/boot) a obidve fungovali. Myslím si, že je to preto, že Grub rozozná, že sa jedná o UEFI inštaláciu a sám prepne na bootovanie z /efi/boot/.

  5. DR.OL říká:

    redhawk75… mohol by si napísať článok o light weigh distribúciach?

  6. Anonym říká:

    Díky za dobré téma.

  7. takyradějianonymně říká:

    Téma článku je hodně široké, už také oním v názvu JAK DÁL? Totiž svůj úhel pohledu mají autoři operačních systémů a svůj zase sami uživatelé a ti jsou až příliš různí ba i někdy dost rozhádaní.
    Tady je web k Linuxu (a Mintu) a tak může cosi napovědět i odkazem toto:
    https://www.root.cz/clanky/linuxu-chybi-jednotny-desktop-rika-linus-torvalds/
    … a pochopitelně že to samo o sobě neříká, co si má takový fanda Linuxu dnes(!) nainstalovat za distribuci Linuxu (a s jakým desktopem) když včera ho ta dosavadní už nabeton a nevratně prý zklamala 🙂

    • Okdar říká:

      Pre mňa ako som napísal vyššie bolo a je problémom ako človeka, ktorý prestupuje z windowsu najisť resp vobec si vybrať vhodné distro.
      nikde nemáte nejaký ucelený návod, respektíve rady ako si vybrať, je to fakt záplava „distier“ a toto si myslím že neprospieva moc k popuparite linuxu.

      • takyradějianonymně říká:

        Okdar: právě o tom je výrazně také a mj. článek který jsem tu výše odkazoval tj. proč tomu tak je a je to bez žel řešení jen takové konstatování a následuje obvyklá diskuze (ale fousatě dříve porůznu omletá) která má touto dobou … už 400 příspěvků.
        Mezi svobodou (třeba Linuxu) a anarchií je hranice často velmi nezřetelná.

        A ty chceš opravdu na vše mít ucelený návod?
        Vem přece rozum do hrsti sám a jako začátečník (já si tím také prošel a podobně rozvažoval) ty jdi do distribuce která je přece všeobecně dobře známá a stojí za ní (i když někdy kritizovaný ohledně jeho rozhodování) solventní správce (tedy brzy nezkrachuje nebo nepřestane ho to bavit) … a také má zázemí nejlépe v česky vedeném bohatém(!) fóru (odpovědi se dočkáš a možná už ten samý den a ne až za týden a déle).
        Takže tu nepiš, prosím, o prý záplavě distribucí. Řekl bych že těch o kterých píšu bude něco mezi 5 až 10 a to přece není záplava!

        Tudíž jak se někde na začátku v prvním vstupu ptáš: když už tak určitě bych upřednostnil pro začátečníka (a je to tvůj výběr a jako příklad) rodinu Ubuntu (včetně Minta) než to Manjaro a které také má sice české fórum ale na něm je spíše pusto prázdno. To Manjaro bych zkusil si prohlédnout až asi třeba po 1. roce s Ubuntu nebo Mintem: jako jsem to udělal i já sám 🙂

        Také dost rozhodující je vybrat si nejen distribuci (tedy i toho správce) ale také sám desktop (KDE, GNOME, Cinnamon, Xfce, Mate atp.) a protože právě začátečníci z Windows toto vůbec jako slepí nerozlišují:
        potom když nejsou spokojen třeba s Mate hází neoprávněně špínu a pomluvy na distribuci a ve svých výkřicích na celý Linux. Přitom jen si měli vybrat desktop (v rámci distribuce) jiný a který by jim vyhovoval více: vyhovoval třeba podobností právě s Windows.

      • Zann říká:

        Vy jste typický Windows User a bez vlastního přičinění nebudete spokojen s žádným Linux distrem, ono je pro lidi co přemýšlejí, ne pro tupé klikaly jako Windows …

        • kocour říká:

          Chlape takové kecy odrazují lidi od Linuxu rozhodně víc, než to, že si nemůžou vybrat.

          • Zann říká:

            To je věc těch lidí, ne moje, já jsem zodpovědný za to co řeknu, ne jak to kdo pochopí a pokud někoho odradí pravda a fakta, je mi ho upřímně líto 🙂 Nikde není ucelený návod? Co to je za blábol proboha? Po deset vteřinách na Google každý kdo už někdy seděl u PC najde distrowatch.com a na něm idiotfest napsané informace ke stovkám dister. Každé distro má svoje webovky a vetšina dister nějakou svojí Wiki, co by ještě jako kdo chtěl víc? Tvl. ucelený návod 😀 Windowsí klikal prostě neví co chce a tak to svede na Linux, to je celé …

            • Livan říká:

              Samozrejme, že nevie, čo chce, pretože sa v tom neorientuje a nevie, čo od toho môže očakávať. Pozná iba to, ako funguje windows a samotný distrowatch mu je na nič, pretože mu to nič nepovie. Až vlastná skúsenosť s viacerými distribúciami mu dovolí sa v tom trošku zorientovať a pochopiť rozdiely medzi distribúciami a DE a ich súvislosti. Ja si pamätám, ako som bol na začiatku z linuxu zmätený a nevedel som ani, ako nainštalovať program o nejakých balíčkovacích systémoch som nemal ani páru. Až neskôr, keď som si ošahal viaceré distrá som sa v tom konečne začal orientovať. Viem, že vtedy by sa mi taký všeobecný prehľad veľmi zišiel.

              • Zann říká:

                Jako sorry, já taky nepatřím k těm učeným co padají z nebe, ale přečíst si nejprve Wiki, dohledat si tutorialy na YT kterých tam jsou stovky hodin, prostě a jednoduše se před instalací věnovat jakémusi základnímu samostudiu, to musí bezpodmínečně zvládnout každý! Nebo mi chceš tvrdit že k widlím sednul a uměl to? To dost pochybuju. Tenhle svět zajde na lenost, pohodlnost a přesvědčení, že každý okolo je povinen se jim věnovat. Není! Pokud nezvládne ani tyhle triviální věci a neví co od PC očekává, tak mu to prostě nepatří do ruky, tečka 😀 Já když jsem začínal před řadou let s Ubuntu, tak jsem si prostě koupil na CPressu knihu, to je podle mě tak ucelený návod a přehled, že blbuvzdorněji už to ani nejde …

              • Livan říká:

                Existuje príslovie „Starý pes zabudol, že voľakedy šteňaťom bol“. Nie každý je ochotný venovať spústu hodín oboznamovaniu sa s Linuxom. Proste chce prísť k počítaču a pracovať. A čo sa týka práce s windows, tak určite začínal s už nainštalovaným windows, kde má jedno DE a jeden systém inštalácie programov. Stiahne exe súbor, dvojklik a kliká na ďalej, ďalej … V tomto je Linux oveľa roztrieštenejší, má tam od wm i3, cez DE Gnome až po KDE, množstvo balíčkovacích systémov. Takže pre užívateľa je to na začiatku náročnejšie. A to nehovorím o veciach, ako je GPT, UEFI, Secureboot, Fastboot a podobne, s čím sa dnes užívateľ stretáva a čo v minulosti nemusel riešiť.

              • Zann říká:

                @ Livan – No, já to zas tak určitě nevím, jestli „určitě“ přišel k PC s nainstalovanými Windows (já třeba, já musel začínat od píky), ale i kdyby, tak Linux není jaderná fyzika nebo Matfyz. Kromě toho co se třeba Mintu týče, tak tam je to lautr to samé jako instalace Widlí, ono je to totiž tak udělané, přímo na míru vohnoutům co když jim u „osmiček“ vzali tlačítko Start a byli v pr**li, tak aby měli podobnou alternativu ve formě Linuxu. takže né, nic záhadného a nezvyklého na instalaci spousty (neříkám všech) Linuxových dister je na tom hodně, hodně podobně jako instalace Widlí …. nemluvě o tom že „desítky“ mají spousty věcí opálené právě z Linuxu ….
                Co se týká GUI (co je DE fakt netuším) o tom se vůbec nemíním bavit, pokud někdo chce hledat nějaké zásadní disproporce mezi GUI Windows a třeba Cinnamon nebo KDE tak je blázen, to už je prostě jenom o hledání výmluv a obhajoba vlastní lenosti.
                Za další, pokud nevíš nic o GPT, UEFI, Secureboot, Fastboot a podobne tak to vůbec nevadí, protože tohle se samotným systémem naprosto nesouvisí a pokud bys to chtěl jo pitvat, tak to musíš znát jak u Windows, tak u Linuxu, takže …. výmluva, další hledání problému kde není …
                Nehledejte výmluvy hlavně, je to ztráta času, nikdo vám to nevěří a nic vám to nepřinese. Vy máte dneska takové možnosti o jakých se mi, ani nesnilo když jsem začínal s PS, takže znova … výmluvy, výmluvy, výmluvy …. jak jako „není ochoten investovat do knihy“ ??? To jako kde ty vědomosti vezme? To přijdou samy, přes noc? OK, tak má internet ne, nebo jako co chceš radit někomu víc, než ho odkázat na weby dister ať si sám vybere, stejně mu půjde nejdříve akorát o vzhled, tak ať zkouší a učí se, tak jak to dělali všichni koho znám ne? 🙂

        • takyradějianonymně říká:

          Zann: ale to není vůbec pravda! tj. že on bez vlastního přičinění! jeho zde první příspěvek zřetelně píše o tom že se on činil vlastně bojoval a cituji nick Okdar
          „… Ja aktuálne používam Peppermint 9. Plus-minus som s ním spokojný.
          Popravde kým som sa k nemu dopracoval a konečne som sa rozhodol, že budem používať peppermint tak to bol boj s rôznými „distribuciami“. …“
          … takže je záhodno být spravedlivý a nepodsouvat to už profláknuté klikání ve Windows.

          To, že já bych si Peppermint jako začátečník určitě nevybral je věc vedlejší … ostatně proč nevybral jsem tu také napsal, je to ale věc každého a jeho svobodného výběru 🙂

  8. Matty-x říká:

    Nazvať KDE ťažkým prostredím, to je trúfalosť. Autor, aktualizuj si svoje informácie, KDE je v dnešnej dobe ľahšie ako XFCE a MATE. Zdroj: https://www.reddit.com/r/Ubuntu/comments/8fz0dv/disk_and_ram_usage_of_ubuntu_kubuntu_lubuntu/dy7iye5/

    • Matty-x říká:

      A overené na vlastnú päsť.

    • Livan říká:

      KDE je v jednom zvláštne. Oproti XFCE sice zaberá menej pamäte, avšak štart trvá oveľa dlhšie v porovnaní s XFCE a menu reaguje s menšou ochotou, je tam citeľné oneskorenie. Práve som porovnával verzie XFCE (521 MB) a KDE (448 MB) na Manjare, ktoré používam. Je však pravda, že sa KDE od minulosti oveľa zlepšilo. Ja si však neviem pomôcť a predsalen uprednostňujem XFCE pred KDE a Cinnamonom.

      • redhawk75 říká:

        napodobne, KDE a Cinnamonu sa nejako vyhybam
        kedysi somuprednostnoval KDE pred Gnome, teraz sa obom vyhybam

    • redhawk75 říká:

      ok, jeden nazor.
      u mna RAM na xfce 268MB HDD 5,4GB v zaklade bez sw mimo distra. a nie je to ubuntu
      KDE RAM 490MB na HDD po doinstalovani 7,6GB (cize sa doinstalovalo 2,2GB)
      z tych 490MB ram je nieco cez 300MB KDE
      xfce to je okolo 100MB (103)

      trufalost to mozno bola ale stojim si za tym. ono totiz nejde len o ram. ide o previazanie, masivnost aplikacii a podobne.
      pre mna tazke prostredia: Gnome, KDE, Cinnamon, Unity

    • broukal říká:

      No neviem ako ostatny ale ja osobne s KDE nemam dobre skusenosti….
      Vyzera pekne je preacackane, da sa tam nastavit kopec blbosti ale vzdy ked som ho skusal tak som mal kazdu hodinu minimalne jednu az dve hlasky ze nieco spadlo prestalo pracovat a tak podobne…. U cinnamonu ktory pouzivam sa pravidelne stava ze kazde druhe zapnutie hodi hlasku ze cinnamon prestal pracovat ale uz pocas behu tieto hlasky nehadze ako vo verzii 17.3… XFCE co mam na druhom pocitaci je v tomto smere najstabilnejsie aj ked teda co sa tyka uprav desktopu a vzhaldu je naslabsie…

      • redhawk75 říká:

        xfce sa da tiez nastavit. len treba mat aktivny kompozitor, ten aspon v distre co pouzivam je bydefault deaktivovany a nie je tak lahke to nastavit.
        ale v podstate je xfce skor stabilne ako graficky orgasticke 🙂

      • takyradějianonymně říká:

        No já mám s KDE5 ty poslední zkušenosti ale přesně opačné a veskrze pozitivní. Takže je to tvrzení proti tvrzení 🙂
        Pozitivně to KDE5 hodnotím právě s ohledem na onu požadovanou dnes stabilitu. Hlášky, že mně něco a kvůli systému prý spadlo, tak prakticky já vůbec dnes neznám.
        Popisuji stav trvající asi už něco přes 1 a 1/2 roku a kdy jsem na to KDE5 opravdu už já přešel.

        Před tím jsem ho jen zvědavě sledoval a občas zkoušel a ano, byly tam před tím dost nedoladěnosti. I někdy na vztek. Tedy věci žel obvyklé a jako potíže růstu známé i odjinud.
        Proto také někteří uživatelé a některé distribuce čekali „až si to sedne“ a zůstávali déle a opatrně na KDE4. To už ale myslím neplatí.

        Nedělám tu reklamu, protože ani to KDE5 není neprůstřelné a jsou tam i stále některé nedodělky, také slepé myslím uličky u některých vyvíjených aplikací které se mně zdají zbytečné protože jejich snad jediným důvodem existence je to že jsou napsány na knihovnách Qt a to je přece málo, no a nikoli vše z KDE zaslouží proto pozornost … a proto některé distribuce nabízí uživateli to KDE5 v takovém ehm jen opravdu základu ale dál správci dotaženém a opentleném – a ano, tento případ mám já právě a pozitivně na mysli. Že to zaslouží odzkoušet.

  9. takyradějianonymně říká:

    Matty-x: docela dík! nejsem v tom sám! 🙂
    Dík že jsi to sem napsal a připomenul protože to KDE (Plasma 5) po počátečním vychytání much a tím po zestabilnění je fakt velmi slušné prostředí.
    Natolik slušné, že po asi 1 a 1/2 roce jsem si tu už dovolil několikrát na webu napsat a jako asi ten kacíř: že dnes KDE já upřednostním před Xfce, Mate neřeším v takovém srovnání vůbec a Cinnamon také ne.
    Jen to asi chce minimálně:
    a) postupně si najít „své“ uživatelské aplikace z rodiny Qt a sžít se s nimi (Dolphin, Gwenview, digiKam, showFoto atp.) ale to není zase tolik podmínečné a už vůbec ne pro vše, třeba LibreOffice a Chrome jede normálka asi všude,
    b) to KDE mít v distribuci kde správce(!) se tomu KDE také opravdu věnuje, věnuje jaksi navíc než je jen pouhé dání KDE do repozitáře a dál nic, starej se,
    c) pokud se echt starý počítač zajíká tak povypínat efekty (ostatně tak jako v tom Xfce) případně si pořídit navíc i SSD,
    já vedle hlavního KDE zvědavě stále provozuji a sleduji vývoj kolem opravdu lehčího a tím o něco na starších PC rychlejšího LXQt, ale ve výsledku i tak to KDE upřednostním i tam a pokud to ještě jde.
    *** Tím že Mint se od KDE odřízl je dle mne velká chyba, no a návody jak si KDE tam dodatečně „dohrát“ nesplňují bod b) a fuj fuj fuj a nedoporučuji to

    • Zann říká:

      Já si třeba naopak myslím, že je dobře, že se Mint od KDE „odstřihl“, kdyby ne, tak by byl jako 50 jiných dister, Debianem počínaje a co já vím Fedorou konče. A hlavně, jak všichni víte, si lze Linux ušít přímo „na hubu“, narozdíl od Windows, takže co mě se týče, tak GUI (což je vlastně akorát bižuterie) je až jedna z posledních věcí co řeším. Ale zase chápu že když někdo mermomocí potřebuje resuscitovat 15 roků stará Pentia, tak si moc vyskakovat nemůže … ale i tam je víceméně dané co tam bude za GUI, aby se to alespoň „zajíkalo“, když už se na tom prakticky dneska nic dělat nedá ….
      S tím KDE mám prostě pořád pocit jak kdybych se matlal s „ixpéčkama“, takže mě to nijak neoslovilo, ale to (myslím GUI obecně) je nikoli věcí funkcionality, ale věcí vkusu každého soudruha, takže na „funkci“ (na to jestli se s Linuxem chceš nebo nechceš naučit zacházet) to má minimální vliv …

      • takyradějianonymně říká:

        Zann: soudruhu, si dej tady s tím pořád prý učením
        jednou také už pohov!
        To jiný před tebou a daleko známější a významnější, tedy zasloužilejší soudruh než ty, tak on to slovo „učení“ dokázal zopakovat třeba prý i třikrát za sebou! To ale bylo tehdy. V obecné rovině ano stále platí, že se musíme učit vlastně pořád. Jenže jde o to … co se máme učit?!

        Soudruhu, ty totiž v roce 2018 asi stále a velmi nezrale zapomínáš na dialektiku:
        od dřevní příkazové řádky k více intuitivnímu okennímu klikátku pomocí myši, no a od té zase myši co se jí kliká do okénka k ještě intuitivnějšímu ovládání pouhým prstíkem/-ky na displeji tabletu nebo chytrého telefonu. A to jistě není konečná.

        Tady, co jsem já. Současnost! Tak od jara do teplého podzimu tu na náměstí po lavičkách posedávají také i romácký maminy.
        Na klíně jim sedí už odrostlejší batole ale ještě s dudlíkem … a ta romácka batolata mocně a zarputile ručičkama googlí nebo si prohlížejí fotky z mailu a co jim právě poslal strejda … koukají na video a chi chi chi … a právě na tabletu nebo v chytrém telefonu! Mail za ně napíše a odešle ještě a zatím ta jejich mamina.

        Ale, ale, ale … to jsou přece všechno ony základní aplikace, které používá také obvyklý domácí uživatel „našeho“ písíčka nebo notebooku!
        A jak je potom možný, že vlastně k témuž dojde samo to romácký batole a ještě s dudlem v puse, že?
        Aniž by vůbec ale ono vědělo, že je navíc(!) také nějaký i operační systém a který bys mu, ještě jako proto velmi nezralý soudruh, tam na té lavičce ty nejraději vtloukal do hlavy a po soudružsku rákoskou?

        *** Takže jaký operační systém? I na písíčku nebo notebooku? Jak tedy dál? Takový přece systém (popř. linuxová distribuce a vybraný desktop) o kterém nebudu také i já ani vědět a jako to spokojený romácký batole s tabletem nebo chytrým telefonem. Protože mě také nebude ten systém otravovat a se připomínat:
        protože učit se v roce 2018 a i jako dospělý … tak já přece musím už jiné a o řád důležitější věci!!!

        • Zann říká:

          Možná je to gramaticky správně, ale vůbec netuším co a o čem ty mr*y slov vlastně jsou, lituji, o cikánech, kterých jediná skill (a to většinou ledaskdy ještě i v teenagerském věku) je naklikat v menu telefonu aplikaci YouTube se bavit fakt nehodlám stejně jako o tom že člověka nestačí naučit klikat na ikonky 😀 To je dneska učí na gymplech na hodinách IT a podle toho to taky vypadá 😀 Takže sorry, fakt nemám čas někomu vysvětlovat že když chce běhat, musí nejprve umět chodit a ještě před tím lézt. To jej naučí rodiče tak že mu to předvedou a nechají ho ať se trápí sám, ne že to za něj budou do smrti dělat. Příště když tak k věci 😉

          PS: připomínáte mi uživatele s nickem Krakatoa někde z Živě nebo odkud, ten taky dokázal napsat 20 odstavců úplně mimo téma a vůbec nic neříct, co si pamatuju, ale u něj to bylo alespoň v rámci oboru IT …..

    • redhawk75 říká:

      Mirror, mirror, on the wall, which is the best desktop environment of all?

      • Zann říká:

        To je samozřejmě ta nejhloupější otázka kterou může vůbec někdo položit … který systém, kterž program, který telefon, které auto …. které ženské …. jsou ty nejlepší. Když se někdo zeptá takhle debilně, tak je skoro ztráta času se s ním bavit 😀 Na druhou to už povýší jenom exoti co si telefon vybírají podle foťáku (nebo naopak, teď nevím) a auto a operák podle barvy 😀 A přitom odpověď je naprosto triviální a jediné co Mirror může odpovědět, je „the one that suits you best“ … 😉

        • redhawk75 říká:

          ale to je filozofia. ked sedim pred zrkadlom, vzdy ide o to co je pre toho kto sa odraza v zrkadle to best of…

  10. lombardo1981 říká:

    Zdá sa, že Zann tu má plnú hubu kecov. A pritom pred cca 4 mesiacmi ani netušil, že nejaké rolling release distribúcia existuje. 😀

    Inak by nevyplodil tento žvást: „Letitá zkušenost s lidmi pokoušejícími se pokořit Linux jakéhokoli distra formou permanentního upgrade jádra, aniž by to vůbec měli zapotřebí“
    „hlavně, nezapomeň nepřetržitě (cizím slovem permanentně) upgradeovat kernel, vůbec nevadí že netušíš proč to děláš“

    Zdroj aj iných perál: https://www.linux-mint-czech.cz/2018/07/linux-mint-19-tara-cinnamon-mate-a-xfce/

    • Zann říká:

      A co je na tom nepochopitelného troubo? Co to má společného s nevěděním o rolling release? To je snad stará známá věc, že tyhle „jaderné“ experimenty dělá 90% účastníků debat jenom pro to aby se mělo o čem tlachat. Nebo ty mi chceš tvrdit že to dělají proto že víc proč upgradeovat kernel? 😀 To samé platí o rootování telefonů … nikdo to ve skutečnosti nepotřebuje (on ten výrobce totiž není idiot), ale fora jsou plné těch vohnoutů typu „… tak jsem dneska nahodil ROMku … to je amtérský sport, ne potřeba rolling update, vůbec nechápu proč jsi tady o tom začal … aby se tlachalo asi 😀

      • lombardo1981 říká:

        „jakéhokoli distra“
        „hlavně, nezapomeň nepřetržitě (cizím slovem permanentně) upgradeovat kernel, vůbec nevadí že netušíš proč to děláš“

        Definícia rolling release distribúcie na anglickej wiki: A rolling release is typically implemented using small and frequent updates.

        „using small and frequent updates“ sa týkajú aj jadra. Takže už z toho nemôže byť „jakéhokoli distra“

        Súčasné verzie jadra v jednej z rolling release distribúcie:
        linux 4.18.16 (označené ako fagged out-of-date). Verzia linux 4.19.16 je v testovaní.
        linux-lts 4.14.79

        You’re welcome. 😉

        • Zann říká:

          Jo já už to vidím, teď jsem se tam díval teda, protože jsem nějak netušil o čem je řeč 😀 Tehdy mě dostal blábol s naprostou absolutní hodnotou a sice „Dôvody si sa už dozvedel. Ja som ich vedela vždy. Stabilita systému. Kupodivu.“ … a dál už prostě nemělo smysl vůbec reagovat 😀 Už si vzpomínám … hele, ty mě fakt nebudeš poučovat, Ty si musíš nejdříve dát do richtiku termíny a pojmy, začal bych asi u rolling release distro vs. kernel upgrade a smyslu jednotlivých termínů, protože v tom máš naprostý mazut 😀
          Upgrade kernelu, se „zlatíčko“, dělá tehdy, když je to potřeba, ne když vyjde, to nemá s rolling release naprosto nic společného a tahat sem debatu že jsou distra, které ten update vyžadují a pak nefungují, nebo cos to psala, to je, jako že se jedná o web About Linux Mint … no, jemně řečeno naprosto zcestné 😉 Tady, když se náhodou objeví debata o kernel upgrade, tak jde čistě o lidovou tvořivost a ne o to že by byl system nestabilní, ten zpravidla začne být nestabilní, až se do toho kutil pustí …. ale mi to neva, za blbost se platí a já to po nich opravuju rád 😀

          • lombardo1981 říká:

            „jakéhokoli distra“ (poprípade to zopakujem ešte niekoľkokrát)

            „vyžadují a pak nefungují, nebo cos to psala“
            Nadáva sa tomu závislosti. A ďakujem za potvrdenie, že tvoje znalosti o linuxe nie sú až také hlboké, ako sa snažíš prezentovať… s odvolaním sa na jeden z predošlých (ujebávacích) komentárov. 😀

            P.S.: Dúfam, že si konečne zapamätáš rodové označenie. Nie všetci, ktorí sa do linuxu trochu vyznajú, majú Y vo svojej chromozómovej sade. Vopred ďakujem.

            • Zann říká:

              Já jsem zodpovědný za to co napíšu, ne za to jak to pochopíš, takže né, nic jsem Ti nepotvrdil, jen jsem Ti prostě vysvětlil že si za A) pleteš pojem s průjmem a za B) se mi snažíš přiřknout něco co jsem možná někde napsal, ale v úplně jiné souvislosti, což Ty jsi evidentně nepochopil(a), takže dvě slova v uvozovkách „jakéhokoliv distra“ můžeš napsat třeba stokrát, nechat doma podepsat a stejně Ti to bude houby platné, protože smysl tohoto počínání (možná) chápeš jenom Ty 😉

              • lombardo1981 říká:

                „nepochopil(a)“
                Ak si zodpovedný za to, čo napíšeš, tak nabudúce ber vážne to rodové označenie, pretože nie, nerobím si prču. Aj keď sú moje vedomosti o linuxe obsiahle, ešte mi vďaka nimi nič nenarástlo. 😉

                A áno, potvrdil si toho dosť. Len si to buď akosi nechceš priznať alebo v záujme toho, že musíš mať pravdu, zo seba robíš totálneho idiota. Stačí si prečítať tvoje obsiahle komentáre, ktoré miestami pripomínajú komentáre takyradějianonymně. A pritom jemu si takýto štýl vyčítal.

                A ešte je tu jedna vec, vďaka ktorej si myslím to, čo si myslím… KISS. 😉

              • Zann říká:

                @ lombardo –
                1) A já myslel že ješitní jsou jenom chlapi 😀
                2) A k věci, k věci něco máš?
                3) Je za tím Slayer Polsko nebo Italie?
                4) Že máš horší schopnost rozlišovat dvě různé věci a do úmoru sama sebe přesvědčovat že je to totéž už snad pochopili všichni, takže moje poznámka bude zbytečná, ale napsat to musím. Rozdíl nehledej v délce vlákna nebo příspěvku, ta může být na chlup stejná, rozdíl hledej v obsahu a formě 😉

              • lombardo1981 říká:

                Napíšem to narovinu. Keď ťa niekto upozorní, že je žena, tak to myslí vážne. A nie, nevadí mi, že si linuxáci myslia, že som chlap. Majú tendencie toto prostredie považovať za „svoje“ územie. Za tých 20+ rokov som si zvykla.

                A naštuduj si konečne, čo znamená KISS, možno potom veľa vecí pochopíš. A snáď aj pochopíš, prečo ťa považujem za tlčhubu a prečo som ťa prišla pozdraviť. 😀

              • SuperUser říká:

                @lombardo1981:

                Cit: „A nie, nevadí mi, že si linuxáci myslia, že som chlap.“
                To se vůbec nediv. I já jsem si to myslel, když jsem si prvně přečetl tvůj nick. On totiž vůbec nezní žensky.

                Ještě bych se tě chtěl zeptat: Jak ti to rolling prosím tě funguje? Je to stabilní, nebo musíš pořád něco ladit?

              • lombardo1981 říká:

                @SuperUser

                Tak… ja často ani nezniem ako žena… pri mojej nevymáchanej papuli…

                A teraz k otázke. Nižšie som spomínala dve najstaršie inštalácie, ktoré spravujem (Arch a Antergos). Dátum inštalácie:
                5.3.2017
                12.12.2015

                Pokiaľ sa do neho nevŕtaš, tak je pomerne stabilný. Sú aj určité odporúčania, ako tú stabilitu zlepšiť:
                * sledovať zlyhané systemd služby a chyby v logoch
                * používať LTS kernel ako hlavný
                * používať minimálne dva druhy jadier (vanill, LTS, zen, hardened) ak by došlo ku nenačítaniu alebo chybe, použije sa druhý
                * strážiť sa množstvo balíčkov (ak program nepoužívam, neinštalujem ho)
                * ak je v zozname na aktualizácie niektorý z problémových balíčkov (napríklad jadro, grafická karta, mesa, xorg, systemd), odporúča sa s aktualizáciou počkať a prekontrolovať fórum (najmä začiatočníci)
                * odporúča sa sledovať aspoň novinky z arch sveta (keď sa vyskytne niečo, na čo musí užívateľ zareagovať a oni o tom vedia, napíšu správu). Existuje aj Mailing Lists.
                * vyhýbať sa parciálnym (čiastkový) aktualizáciám. Nebezpečné sú knižnice a hlavné balíčky.
                * nepoužívať pacman -Sy balíček alebo žiadny ekvivalent úpacman -Sy- Vždy sa používa pacman -Syu alebo pacman -Syyu
                * ak sa počas aktualizácie vyskytne nejaká chybová hláška, vysporiadať sa s ňou
                * ak má nejaký balíček zakázanú aktualizáciu, vyskúšať hneď ďalšiu verziu, či je funkčná
                * existuje pacnew a pacsave. Ak sa počas aktualizácie vyskytne hláška, treba nové skontrolovať so starými
                * pravidelne odstraňovať osirelé balíčky
                * ak sa vo výpise po aktualizácii vyskytne, že nejaký balíček už nie je súčasťou oficiálnych repozitárov, treba skontrolvoať, že nie je súčasťou AUR. Ak nie je, treba ho odinštalovať.

                Čo sa týka chýb, ktoré sa naozaj vyskytujú:
                * závislosti… nejaký balíček sa chce aktualizovať, ale jeden ešte vyžaduje staršiu verziu. Toto sa môže vyskytovať napríklad pri uzavretej nvidia a použití dvoch jadier (nvidia a nvidia-lts), keď jeden ovládač neprešiel plným testovaním. Väčšinou to netrvá dlho.
                * úplne nový základ a starý program… toto sa stalo nedávno s novou verziou pacman a Pamac. Aktualizácia Pamac ale netrvala dlho a všetko sa vyriešilo akoby samo.
                * niekedy sa vyskytne, knižnica sa v systéme. Buď sa odstráni alebo prepíše (len vo výnimočných prípadoch).
                * teraz sa mi stalo, že po aktualizácii niektorej s položiek systemd, sa mi vymazal konfigurák pre automatické prihlásenie do virtuálnej konzoly. Stačilo ho znovu vytvoriť. Prihlásiť sa dalo. Len som musela zadať prihlasovacie meno a heslo.

                Ale inak, nejako veľké problémy nemám. To so systemd bol prvý problém, ktorý som musela riešiť od novej inštalácie. Táto má 4 mesiace. Inak jedine, to s pacman u tatka. Častokrát sa práve nudím, že nemám čo robiť. Prostredie je nastavené… už je pre mňa dokonalé. 😀

              • SuperUser říká:

                @lombardo1981:

                Když jsem si tady četl tvůj příspěvek o rolling, tak jsem si říkal, že by to nemuselo být špatné, ale tím co jsi mi teď odpověděla jsi mě úplně odradila. Podle mě je s tím moc práce. To, co popisuješ jsem s Mintem vůbec nemusel dělat – něco hlídat, nebo o něco pečovat. Teď právě přecházím na Debian, ale asi tedy zůstanu u stable. Každopádně díky MOC za tak obsáhlou a vyčerpávající odpověď, která mi to osvětlila.

                [cit] Častokrát sa práve nudím, že nemám čo robiť. Prostredie je nastavené… už je pre mňa dokonalé. [/cit]

                Tak to já se zase vůbec nenudím. Právě zkoumám, jak udělat disk, aby měl hybrid boot (Legacy/UEFI), btrfs a LVM a /home, /etc a /var aby byly subvolumes a VŠE aby bylo šifrováno LUKSem. Tak jestli se budeš někdy zase nudit, tak bys klidně mohla pomoci 😀

              • lombardo1981 říká:

                @SuperUser

                To sú len odporúčania. Ja väčšinu z toho ani nerobím. Sú predovšetkým pre začiatočníka, aby nezúfal, keby sa niečo stalo, že systém nedajbože nabootoval (ešte sa mi to nestalo na žiadnej inštalácii).

                Pre začiatočník by som odporučila to LTS jadro. Je síce pomalšie, ale stabilnejšie. Prakticky s ním nebývajú problémy. Ja používam najnovšie (vanilla). Je rýchlejšie, ale zmeny v ňom sú progresívnejšie. Iba raz, za tie roky, čo používam Arch, som musela prehodiť na LTS. Ale nie kvôli tomu, že nabootoval systém, ale nešiel zvuk. Asi pol dňa. Ak sa vyskytne nejaký problém kritickejšieho charakteru, oprava je veľmi promptná.

                Používať dva typy jadier. Ja mám teraz vanilla a LTS ako zálohu. To je ako nechanie si staršej verzie funkčného jadra v LM.

                Ďalej je dôležité sledovať, čo sa aktualizuje. A to by som odporučila aj pri LM, nech sa na fóre nestane, že niekto nevie, čo sa aktualizovalo a čo mohlo rozbiť jeho inštaláciu. Ak sa aktualizovalo niečo kritické, reštartovať, nech sa hneď vie, že je niečo v neporiadku, kým si človek v hlave drží, čo by to mohlo spôsobiť a nemusieť to hľadať v logu.

                Odstraňovať osirelé balíčky a snažiť sa o čo najmenší počet balíčkov, je skôr všeobecná rada. Čím viac balíčkov, tým väčšia šanca, že sa niečo dototo. A ušetrí sa aj miesto na disku.

                Kontrolu pacnew a pacsave prakticky nerobím. Iba sporadicky, keď ma to trkne v hlave. Zatiaľ mi to problémy neurobilo. Keď som si *** systém, tak vždy len vďaka mojim zásahom. Naposledy minimal mkinitcpio (predtým mi systém nabootoval) a ešte predtým úpravou jadra (nanečisto to bolo v pohode a šotek zaúradoval). Neriešim. Preinštalovala som a bolo. Predtým mi inštalácia vydržala viac ako 1.5 roka. Občas sa aj zázraky dejú. 😀

                Možno to z popisu vyzeralo strašidelne, ale rolling release je jednoduchá záležitosť. Základ je sledovať, čo sa aktualizuje. Aby sa ľahšie zistilo, čo mohlo spôsobiť nejaký problém. Ja som tých problémov za tie roky moc nemala. V 90% sa jednalo o konfliktné súbory (ten sa vymaže a opäť sa spustí aktualizácia).

                Ale prakticky sledovať nič nemusíš, len to môže skomplikovať riešenie problému. Ja osobne si dávam pozor len na príchodzie aktualizácie. A neriešim, či to niečo rozbije. Dám aktualizovať a je.

                Nerada som vystrašila. 😀
                Len som snažila trochu viac ozrejmiť, čo môže byť problém a ako mu predísť. Totižto o rolling release sa traduje, že je nestabilné. Z mojich skúseností tomu tak nie je. Vyžaduje si možno miestami trochu viac pozornosti, ale zase napríklad človek nemusí riešiť, či je kritická záplata jadra alebo programu implementovaná. Pretože príde s nasledujúcou verziou alebo s predčasne uvoľnenou verziou. Jadro 4.19 má napríklad vylepšenú podporu virtualizácie, zrýchlené SMB3/CIFS, vylepšenú podporu pre btrfs.

              • takyradějianonymně říká:

                SuperUsert a rolling: ale jaký hlídání a pečování, co tím jako myslíš?
                Já už si musím připadat a s ohledem na téma článku (tímto ho tu připomínám!) jako že jsem si spletl asi dveře a jsem někde účasten v nepovedené komedii? 🙂
                Pochopitelně ti rozumím … moc a moc rozumím … ale … to hlídat a pečovat … má přece správce takové distribuce! Ne ty!

                A pokud nehlídá a nepečuje, potom neuhlídá a neopečuje, a tuhle svoji funkčnost a odpovědnost hází nesolidně nezdvořácky a především neschopně na tebe a jako na uživatele a abys pomalu měl proto vyštudýrovaných několik profesůr a trávil nad systémem celou dovolenou a víkendy a musel se v něm šťourat, tak … nemilosrdně změnit distribuci. Sentiment tady stranou.

                Proto o významu správců distribucí tady opakovaně píšu!
                A protože to je lidský prvek a který je pochopitelně omylný tak vždy zde nějaké riziko bude: tudíž jít do takové distribuce, kde je významná pravděpodobnost že správci budou setrvale a i do nějak budoucna odpovědně konat na svém místě! Konat tak, abych o provedených aktualizacích nemusel nic a jako uživatel vědět. Příkladem. A platí to i pro tu rolující distribuci. Dvojnásob.

              • lombardo1981 říká:

                Linuxáci by mali prestať strážiť aktualizácie a windowsáci zase by si mali zase začať strážiť svoju Pro licenciu na Win10. 😀

                P.S.: Ide len o príhodné „based on a true story“. Nič viac v tom neľadajte.

          • Livan říká:

            Tak tu musím dať za pravdu lombardo1981. U rolling distier je upgrade kernelu súčasťou rolling a ako už bolo povedané, sú aktualizované súbory a kernel vzájomne previazané a pokiaľ by nebol aktualizovaný kernel, neboli by splnené závislosti. Čo sa týka nerolling distier, tam je situácia iná, tam môže upgrade kernelu spôsobiť problémy. Avšak často je novší kernel v niečom vylepšený a môže zlepšiť funkčnosť. Napr. kernel 17 mal vylepšený powermanagement. Preto je prínosom si nový kernel vyskúšať, pretože sa nechcem pripraviť o prípadné vylepšenie. Samozrejme podmienkou je ponechanie si posledného funkčného kernelu, aby som sa vedel v prípade problémov k nemu vrátiť a vlastne až tak neriskujem.

            • Zann říká:

              Myslím že jste právě napsal dost fatální větu a sice „Avšak často je novší kernel v niečom vylepšený a môže zlepšiť funkčnosť.“ …. Můůůůže zlepšit, a ne že zlepšuje, on se nový kernel (kupodivu, lombardíno), nemusí stávající verze konkrétného distra vůbec týkat, kapišto? Takže to, o čem je tady celou dobu řeč, tedy lidová tvořivost a spalující nutkání vrtat do kernelu jakmile vyjde prostě není nic jiného než lidová tvořivost a nezřídkakdy nevyřeší vůbec nic, prostě se v bootloaderu objeví další kernel navíc a tím celá nesmyslná akce zhasne.
              A teď k tomu, o čem nikdo, nikdy nemluvil a mluvit ani nechtěl, protože TADY to prostě nepatří …. ano, ony opravdu existují případy, kdy je možné (ale v žádném případě nutné) provést rolling update (to už na Windows dělali akorát masochisti a nakonec stejně vždycky došlo k pádu a reinstalu čistého systemu …. a ne jinak je tomu i u Linuxu …. protože čistá instalace je prostě čistá instalace) a v tom případě se logicky, povýší i verze kernelu. Pokud ale po tomto harakiri nainstalujete zpět, klidně o řád nižší kernel, tak se v 99%, nestane absolutně nic a system (a lombardíno, i aplikace samozřejmě) poběží úplně normálně …. prostě jsem to X krát zkusil a vím to, takže se fakt hádáte zbytečně, až si to vyzkoušíte a nebudete žít jen z toho co se dočtete v podobných diskusích, tak to budete vědět taky, jednoduché jak facka …
              A Livane, ten nový kernel si samozřejmě vyzkoušet můžeš, ale daleko méně pracné, je přečíst si changelog, který má třeba jen 10 řádků a místo zjištění, že sis za 10 minut práce vůbec nepomohl, to zjistíš za deset vteřin a nic neriskuješ a nezdržuješ se. Tvrzení, že každý nový kernel je třeba instalovat, protože je (automaticky samozřejmě) určitě lepší než ten starý, je prostě hovadina a že to „dělám kvůli zlepšení stability systemu“ ještě větší, víc nemám co bych k tomuhle tématu dodal, snad někyd příště, doufám že nepůjde o další týdení debatu nad naprostou banalitou 😉

              • Livan říká:

                @Zann: Vy to stále nechcete pochopiť. U rolling distra nemáte na výber a musíte povyšovať, pretože ak by ste povýšenie zakázali, rozbijete celé distro, pretože narušíte závislosti. U nerolling distra nemusíte povyšovať a už vôbec nie každú zmenu. Tu treba podotknúť, že keď som hovoril o povyšovaní jadra nemyslel som tým obecné Vannila jadro ale od neho odvodené upravené jadrá pre konktrétnu distribúciu. Takže ja to robím tak, že raz za dlhší čas, keď v napr. Ubuntu či LM sú aktualizácie, zaktualizujem a pozriem aké to distro ponúka novšie jadro. To otestujem. Nie je to žiadna veda, stačí kliknúť na tlačítko nainštalovať. Vďaka tomu som napríklad získal kratší čas bootovania, zlepšil powermanagenent a pod. Je to podobné, ako keď kúpite auto s riadiacou jednotkou. Dá sa s ňou fungovať celú životnosť auta alebo si môžete zavolať firmu, ktorá vám nahrá lepší softvér, ktorý dvihne výkon a zníži spotrebu. Ja volím druhý spôsob. Vývoj jadier je zameraný jednak na začleňovanie ovládania nového hardvéru ale aj optimalizáciu už existujúceho a o zlepšovaní bezpečnosti ani nehovorím. Tým chcem povedať, že novšie jadro by malo zo svojej podstaty byť lepšie jadro, pokiaľ však niečo nerozbije. Aj to sa stáva.

              • lombardo1981 říká:

                „ano, ony opravdu existují případy, kdy je možné (ale v žádném případě nutné) provést rolling update (to už na Windows dělali akorát masochisti a nakonec stejně vždycky došlo k pádu a reinstalu čistého systemu …. a ne jinak je tomu i u Linuxu“

                Dve rolling release inštalácie a stále funkčné (ich dátum inštalácie):
                5.3.2017
                12.12.2015

                „protože čistá instalace je prostě čistá instalace“
                Ak by sa mi práve teraz dodrbala inštalácia a robila som reinstall, dostanem sa do bodu, z ktorého som pôvodne vychádzala. Používala by som jadro linux 4.18.16 a najnovšie verzie programov. Aj o tom je rolling release. 😀

                „Můůůůže zlepšit, a ne že zlepšuje, on se nový kernel (kupodivu, lombardíno), nemusí stávající verze konkrétného distra vůbec týkat, kapišto?“
                Rolling release distribúcie si adoptujú všetky verzie jadra. Veľké, aj tie minoritné. Testujú ich a v prípade, že sú v poriadku, uvoľnia ich do plnej prevádzky. Práve preto používam verziu linux 4.18.16. A čoskoro budem používať linux 4.19.16. Takže áno, nový kernel sa tohto konkrétneho distra díka. 😉

              • Zann říká:

                @ Livan – Ne! Vy to nechcete pochopit. tak ještě jednou a pomaleji, za A) Je jasné, že s rolling update přijde i nový kernel a vy ho budte muset nainstalovat, hlavně neudělat to je zbytečnost a strašná drbačka, ale nikde není napsáno, že nejde do takto updateovaného systemu naloadovat starší kernel, jde to a funguje to, takže ve finále není vůbec jednoznačně dané, že když udělám takovýto update (aby to bylo úplně jasné tak třeba z 18.3 na 19), tak ano, bude tam samozřejmě novější kernel, ale když se po update vrátím (z nějakého důvodu) ke staršímu (samozřejmě že ne deset let starému, to aby mě tady zase někdo něchytal za slovíčko) tak to bude s pravděpodobností 99% fungovat úplně stejně, zatímco když to neudělám (třeba na 15 roku staré plečce), tak je stejně vysoká pravděpodobnost, že to skončí průserem, protože HW a protože drivery. Zkuste si to a uvidíte, je to daleko přínosnější než tady vést dalekosáhlé debaty, které už ani nesouvisí s tématem.
                A za B) Vy jste přesně ten typický případ toho o kom tady celou dobu píšu. „Takže ja to robím tak, že raz za dlhší čas, keď v napr. Ubuntu či LM sú aktualizácie, zaktualizujem a pozriem aké to distro ponúka novšie jadro.“ … a nějaký důvod to jen tak z plezíru dělat je??? Nebo jako si řeknete „Aha, zase půl rok v háji, provedeme upgrade kernelu“??? To je přesně to o čem tady já píšu, tohle se totiž dělá, když je to potřeba a ne když ten kernel vyjde, jak to tady dělá většina umělců. A když systém funguje a nějak dramaticky se nezměnil HW stroje (kdo mění HW každý měsíc že) tak je to prostě naprostá zbytečnost, to tady opakuju po stopadesáté a to Vy nechcte prostě pochopit 😀 A to je už fakt poslední věc k tomuhle tématu, protože to evidentně nemá smysl …

              • lombardo1981 říká:

                @Zann

                Mám pocit, že stále nechápeš rolling release filozofiu. Áno, „nahrať“ predchádzajúce jadro môžeš (volá sa to downgrade alebo zníženie), ale ak nezakážeš jeho aktualizáciu, bude sa chcieť zvýšiť zas. Dá sa to urobiť, ale časom to rozbije závislosti iných, dôležitých, balíčkov. Asi prvým bude ovládač pre grafickú kartu. Preto sa bude musieť zakázaťť. Čo časom povedie ku zakázaniu aktualizácie xorg. To sú len tie naj balíčky pre ukážku toho, ako to v rolling release distribúciách funguje.

                Existuje niekoľko druhov (typov) jadier: vanilla (to najnovšie), LTS, zen, hardened. Pri rolling release môžeš mať iba jeden z každého druhu. Čiže, ak znížim vanilla jadro, použiteľné je iba to, ktoré je nainštalované. Týmto sa to líši od LM, kde môžeš mať „načítaných“ aj 10 verzií toho istého jadra.

                Snáď je to konečne pochopiteľné. 😀

              • Livan říká:

                @ Zahn: Máte pravdu, nemá to smysel, protože z môjho príspevku z 8:03 ste evidentne čítal iba prvých 6 riadkov a zvyšok nie, alebo ste nepochopil, čo je tam napísané. Dôvodom nasadzovania novších kernelov je predpokladané zlepšenie funkčnosti, nech už si pod tým predstavíte čokoľvek. Naopak smerom dole idem iba v prípade, že novšia verzia na mojom hardvéri nefunguje. Nebudem si predsa vedome zhoršovať funkčnosť. Keď nový kernel zlepšuje napr. powermanagement (4.17) tak sa predsa nebudem vracať k stavu pred týmto zlepšením.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.