32bit vs 64bit architektúra GNU/Linux

Pomaly niektoré distribúcie oznamujú koniec 32 bitových verzií. Pritom používanie 32 bitovej verzie často nie je len z dôvodu 32 bitovej architektúry procesoru.

Napríklad je vhodné použiť 64 bitovú distribúciu, ak nemáme viac ako 4GB ram ale máme 64 bitový procesor?

Pri GNU/linux to nie je až také jednoznačné ako pri Windows.
Pozrieme sa na dôvody.

1. podpora 64bitovej architektúry procesorom.
túto podmienku v súčasnosti spĺňa skoro každý procesor. výnimkou sú hlavne staršie Intel Atom alebo procesory Via.

RedHack: Či máme 32 bitový procesor vieme zistiť cez terminál

Príkaz v termináli:
lscpu

kde vypis vyzerá takto:
$ lscpu
Architecture:          x86_64
CPU op-mode(s):        32-bit, 64-bit
Byte Order:            Little Endian

Čiže tu je to jasné, na 32 bitový procesor 64 bitový OS nenainštalujeme, na 64 bitový procesor ale 32 bitový OS ano.

2. Veľkosť adresnej pamäte.
Vo svete Windows je situácia vcelku jednoduchá. Platí úmera, 32bitový Windows bez úprav nevie adresovať viac ako 3.25GB operačnej pamäte. Vo Windows Vista, 7, 8.x a X je prítomný driver pre kompatibilitu a ten umožňuje využiť plných 4GB ram. Čiže ak máte viac než 4GB RAM, musíte použiť 64bitový Windows minimálne verziu XP.
Vo svete unix-like systémov záleží na jedinej veci, či máte PAE podporu v kerneli.
Po roku 2009 majú BSD, GNU/Linux distribúcie, až na drobné špecifické výnimky, a MacOSX by default jadro s podporou PAE.
Kernel s PAE umožňuje adresovať pamäť až do 64GB na 32bitových verziách.
Čiže v podstate ak máte 32bitový procesor a doska podporuje 8GB ram, v pokoji na Linuxovej distribúcií s PAE kernelom môžete využiť celú pamäť.

Takže si to zhrňme.

Pre Windows platí:
ak chcete používať 32 bitový Windows, operačná pamäť nad 4GB ostane systémom nevyužitá. Samozrejme môžete z nej urobiť ramdisk alebo čosi podobné.
ak chcete používať 64 bitový Windows, musíte mať procesor na 64bitovej architektúre a pamäťou nie ste obmedzený. Reálna hranica je 256TB.

Pre Linux platí:
ak chcete používať 32 bitový Linux s PAE, operačná pamäť môže byť až 64GB.
ak chcete používať 64 bitový Linux, musíte mať procesor na 64bitovej architektúre a pamäťou ste obmedzený rovnako ako pri Windows 256TB RAM.

A teraz čo s tým, keď máme notebook so 64 bitovým procesorom a napevno napájanou RAM 2GB bez možnosti rozšírenia?
Do parády som si vzal notebook ASUS X200CA.

Má presne tento problém, relatívne výkonný aj keď starší procesor Intel Celeron 1007U, dual-core, (rovnaký ako v mojom ZOTAC ZBox ID-18), 2GB ram a ADATA SP600 32GB SSD.

CPU: Intel Celeron 1007U (IvyBridge) 1,5GHz DualCore
TDP: 17 W
RAM: 2GB DDR3 1 333 on board
Disk: ADATA SSD SP600 32GB pôvodne 320GB HDD Seagate 5400rpm SATA3
Grafická karta: integrovaná Intel HD Graphics
Displej: 1366×768

Obr. CPU-G informácie o ASUS X200CA

Bežne na ňom mám nainštalovaný MX17.1 64bit a používam ho na cesty ako pracovnú stanicu, pre kopírovanie na externý disk, zbežnú selekciu fotiek a úpravu ak chcem niečo poslať do redakcie alebo zverejniť. Používam DarkTable, gThumb a GIMP.
Otestované mám, že so 64bitovou verziou mi ide o dosť rýchlejšie postprocesing fotiek v DarkTable 2.0.7, v číslach je to, pri rozlíšení 4256×2832, cca 18-20% času pri prevode z RAW do jpg 80%. Jedna fotka sa sprocesuje cca do 32-35sekúnd, podľa množstva úprav.

Takže sa pozrime na syntetické testy cez HardInfo.

Testy HardInfo:
||============================================================================||
||============================================================================||
||                    ASUS X200CA       ||                                    ||
||----------------------------------------------------------------------------||
|| Test:            32bit   ||  64bit   ||   64bit ZOTAC (8GB RAM)            ||
||----------------------------------------------------------------------------||
|| CPU Blowfish:    12.215  ||  11,681  ||    11.490  sekúnd (menej je lepšie)||
||----------------------------------------------------------------------------||
|| CPU CryptoHash: 142.703  || 161,444  ||   169.11   MiB/s (viac je lepšie)  ||
||----------------------------------------------------------------------------||
|| CPU Fibonacci:    3.557  ||   3,405  ||     3.049  sekúnd (menej je lepšie)||
||----------------------------------------------------------------------------||
|| CPU N-Queens:    13.266  ||  11,150  ||    11.08   sekúnd (menej je lepšie)||
||----------------------------------------------------------------------------||
|| FPU FFT:          3.649  ||   3,394  ||     2.997  sekúnd (menej je lepšie)||
||----------------------------------------------------------------------------||
|| FPU Raytracing:  29.784  ||   7,856  ||     7.90   sekúnd (menej je lepšie)||
||============================================================================||
||============================================================================||

Ako vidieť 32bitovej verzií LM17.1 to trvalo vždy o čosi dlhšie ako 64 bitovej.
Rovnako to dobpadlo v GLmarku:
glmark2 Score:
64bit: 534
32bit: 465

Obr. vnútro ASUS X200CA

Výpis z inxi:

mx@x200ca:~
$ inxi -F
System: Host: x200ca Kernel: 4.14.0-18.2-liquorix-amd64 x86_64 bits: 64 Desktop: Xfce 4.12.3 
Distro: MX-17.1_x64 Horizon December 15, 2017 
Machine: Type: Laptop System: ASUSTeK product: X200CA v: 1.0 serial:  
Mobo: ASUSTeK model: X200CA v: 1.0 serial:  BIOS: American Megatrends  v: X200CA.208 date: 09/18/2013 
Battery: ID-1: BAT0 charge: 23.6 Wh condition: 23.6/33.5 Wh (71%) 
CPU: Topology: Dual Core model: Intel Celeron 1007U bits: 64 type: MCP L2 cache: 2048 KiB 
Speed: 1497 MHz min/max: 800/1500 MHz Core speeds (MHz): 1: 1497 2: 1497 
Graphics: Card-1: Intel 3rd Gen Core processor Graphics driver: i915 v: kernel 
Display: x11 server: X.Org 1.19.2 driver: modesetting unloaded: fbdev,vesa 
resolution: 1366x768~60Hz 
OpenGL: renderer: Mesa DRI Intel Ivybridge Mobile v: 3.3 Mesa 13.0.6 
Audio: Card-1: Intel 7 Series/C216 Family High Definition Audio driver: snd_hda_intel 
Sound Server: ALSA v: k4.14.0-18.2-liquorix-amd64 
Network: Card-1: Ralink RT3290 Wireless 802.11n 1T/1R PCIe driver: rt2800pci 
IF: wlan0 state: up mac: 
Card-2: Qualcomm Atheros QCA8172 Fast Ethernet driver: alx 
IF: eth0 state: down mac: 
Drives: HDD Total Size: 29.82 GiB used: 9.11 GiB (30.5%) 
ID-1: /dev/sda vendor: A-Data model: SP600 size: 29.82 GiB 
Partition: ID-1: / size: 27.22 GiB used: 7.58 GiB (27.8%) fs: ext4 dev: /dev/sda1 
ID-2: swap-1 size: 2.00 GiB used: 1.53 GiB (76.5%) fs: swap dev: /dev/sda2 
Sensors: System Temperatures: cpu: 66.0 C mobo: N/A 
Fan Speeds (RPM): cpu: 4400 
Info: Processes: 197 Uptime: 5h 47m Memory: 1.71 GiB used: 1.31 GiB (76.6%) Shell: bash 
inxi: 3.0.10

Obr. GLmark2 na ACER ES1 a 2GB ram

Rovnaký test so 64 bitovým OS som spravil aj na Acer ES1-111m pri 1GB, 2GB a 4GB ram

CPU: Intel Celeron N2840 (BayTrail) 2,16GHz @2,58GHz (Turbo) DualCore
TDP: 7,5 W
RAM:
  1GB DDR3L 1600 MHz SO-DIMM Crucial
  2GB DDR3L 1600 MHz SO-DIMM Crucial
  4GB DDR3L 1600 MHz SO-DIMM Crucial
Disk: 32GB Emmc onboard HBG4e_ (flash pamäť)
Grafická karta: integrovaná Intel HD Graphics
Displej: 1366×768

Obr. Tabuľka výsledkov z HardInfo a GLmark2 v MX17.1 64bit a Xubuntu 18.04 64bit

Takže odpoveď na otázku, či použiť 64 bitovú distribúciu GNU/Linux aj s menšou operačnou pamäťou je jasná.

Áno, pokiaľ máte 64 bitový procesor a 2GB ram, už sa oplatí použitie 64 bitovej verzie.

Na tento môj blog bude nepriamo nadväzovať príspevok o kúpe repasovaného alebo second-hand notebooku

Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

30 reakcí na 32bit vs 64bit architektúra GNU/Linux

  1. Will.M říká:

    zkousel jsem prikaz „lspcu“ v LM19 a tam nefunguje

  2. Livan říká:

    Testy v tomto článku potvrdili to, čo som už dávnejšie tvrdil, a síce, že na 2GB RAM už je lepšie používať 64 bitový OS. Mimochodom v texte „Rovnaký test so 64 a 32 bitovým OS som spravil aj na Acer ES1-111m pri 1GB, 2GB a 4GB ram“ je tam nepresnosť, text za tým sa týka iba 64 bitového OS.

  3. ukomír říká:

    No,zase sa to tu rozbieha.Mal by som pár tém na blogy.
    A to napr. : Konverzacia videí.Cez VLC sa mi to nejako nedarí.Mobil-do-PC,kvalita vs velkosť.
    Úprava fotiek.Strih videa.Príklad v s prácou v programe,nie len odporučenie programu.
    Aktuálna téma bezpečnosť.Ako nastaviť firewall,čo sú to tie porty a pod.
    Alebo pozrieť do fora a názorne ukázať riešenia najčastejších problémov.Napr.pomalosť kopírovania na flash(usbéčko)

    • xxx říká:

      no jo, na konverziu videi pouzivam youtube 😀
      uprava fotiek – aky SW?
      Strih videa, hm no avidemux / hybrid to by som vedel
      No priklad s pracou, fajn, ale nie je to moj blog 😀 nemozem to tu zase zaprasit cele sebou.
      Ved je tu kopec ludi, a problem je ze kvoli blogom nebudem instalovat LM.

      A hlavne pisem co sa mi chce, nie vzdy ma clovek naladu pisat a este aj sa nutit k nejakej teme, preto som sa aj pred par rokmi nedohodol na pokracovani v redakcii isteho pc magazinu.

      mam radsej volnost.

      • Míra, ok1ufc říká:

        Ale píšete užitečné věci, které šetří čas. Počítám se mezi začátečníky s LM a obecně s Linux problematikou. Chtěl jsem poděkovat za seriál článečků o SW vybavení desktopů. Pokud mohu přispět, jak se říká s troškou do mlýna, tak jsem zrovna o víkendu instaloval 32 bitový LM. Instaloval jsem ho na USB HDD, s cílem vyrobit si „servisní“ operační systém, se kterým přijdu k notebooku nebo desktopu, budu schopen bootovat z USB HDD, ale s veškerým komfortem, který potřebuju, tedy s aplikacemi, které používám (GParted, Double Commander, Grub Customizer, atd.) a opravit např. pošahané bootování, upravit oddíly, atd. A důvod, proč 32 bit systém? Běží mi od stařičkého HP Compaq 6110, který mám kvůli měřicí ústředně, přes Asus 1000 Eee, ProBook 4340 a Dell-Vostro, kde mívám pro různé účely 4 až 5 operačních systémů. Právě uvedená skutečnost byla milá, že LM v jediné konfiguraci běžel na všech HW. Vím, že bych spoustu věcí udělal z Live USB klíčenky, ale – Firefox z důvodu bezpečnosti prudil s přístupem na můj web, musel bych konfigurovat ftp přístupy k úložištím, atd. Jde to samozřejmě, ale je to práce navíc a na servisním LM jsem měl všechny nástroje nakonfigurované ….
        Popsal jsem to tady: http://ok1ufc.nagano.cz/Linux_stranky/Nastroj_na_opravu/Repair.htm
        Ale, jak píšu, jsem začátečník, určitě objevuji objevené, učím se, jak věci dělat spolehlivě, bezpečně a rutinně …

        • Anonym říká:

          Tak se mi to jenom zdá, nebo je tam oxymorón – začátečník se servisním operačním systémem? Tak buď jsem začátečník a potom nedělám servis na jiných počítačích, nebo jsem profík nebo alespoň zkušený borec a potom je to servisní HDD v pořádku.

          • Míra, ok1ufc říká:

            Fakt začátečník a starší pán. Radioamatér, který spoustu let používal pro své hobby Windows, než mě dokázal Microsoft doslova nas…t s Windows 10 Home. Takže jsem se někdy na konci roku 2017 rozhodl k radikálnímu řešení – vybrat si distribuci Linuxu pro začátečníky, naučit se s tím dělat uživatelsky, nastavit si priority, co zvládnout v čase, kterého až tak moc nemám a dát se do toho. Na svém webu jsem popsal cíle i své začátky. Nesouhlasím s tvrzením, které jste uvedl v poslední větě – i začátečník musí někdy dělat servis na svých hračkách 🙂 Jenže pak se mohou některé věci zdát těm zkušenějším hodně vidlácké, protože to umí lépe, dělají jinak, efektivněji, ale začátečníkovi to může být dosud utajené ….

        • xxx říká:

          stare notebooky ja mozem 🙂
          K tomu servisnemu USB. pouzivam MX17.1 (je 32 aj 64 bit) nainstalujem upravim co potrebujem a ake programy, obladace chcem a nasledne si z toho spravim live usb (ma to priamo nastroj MX USB live maker a aj to vie v pripade potreby v live updatnut kernel (inde trochu problem)

          • Míra, ok1ufc říká:

            Díky. Tohle jsou právě ty zkušenosti s jemnými detaily, které začátečník hledá a objevuje 🙂

        • Livan říká:

          Pozeral som ten článok v odkaze, je celkom zaujímavý a neskôr si ho detailnejšie prečítam. Cez to všetko som sa chcel na niečo opýtať. 1. Bootuje tento superlive disk aj na notebookoch s nastaveným UEFI? 2. Skúšal ste na tom superlive disku na miesto FAT32 použiť oddiel NTFS?

          • Míra, ok1ufc říká:

            Dobré odpoledne. Nejdříve odpovím na jednodušší otázku. NTFS souborový systém jsem zkoušel, když jsem si systém nainstaloval na první USB HDD. Nenačapal jsem ho při chybě, kdy jsem na ntfs kopíroval data z LM a četl ve Windows a obráceně. Potom jsem zkusil pomocí GParted zmenšit partition, přesouval jsem data asi 2 hodiny a udělal kontrolu. Opět jsem ho nenačapal. V některé literatuře se však uvádí, že při zápisu do ntfs může LM udělat chyby. To se mi nehodilo, pokud by mi to mělo sloužit k záchraně dat. Takže, i když jsem nenačapal, volil jsem bezpečný fat 32. Ta druhá otázka je složitější. Tak, jak mám popsané, bylo ověřeno jen s MBR systémem a GRUB zavaděčem. Připravil jsem však GPT systém, vyrobil na něm ext4 partition a swap a nechal volné místo. LM19 lze nainstalovat, ale po instalaci nenabootuje. Pomocí Grub Customizer nelze ani záznam nikam zapsat, ten, který mám, umí jen zápis do MBR. Takže nastupuje druhý nástroj, který jsem zkusil – Boot Repair. Ten zase vyžaduje vyrobit ještě další partition pomocí GParted, nastavit jí příznaky bios-grub. Boot Repair se musí vypínat, znovu startovat a nakonec mi to zapsalo zaváděcí záznam. Bohužel, neudělal jsem si všude poznámky a printscreeny, takže jsem mohl i nějakou část zapomenout. Takže budu zkoušet po formátování celého HDD ještě jednou. Nicméně, nástroje, které na servisním LM mám neumí opravit bootování tak jednoduše, jako na MBR, kde na to stačí Grub Customizer. Ale zajímá mě to. Bohužel, se domnívám, že jednodušší cesta tady je dát Linux jako druhý, kdy už vazbu UEFI a GPT vytvořil jiný systém. Win to umí na nový disk dobře, byť jsem to zkoušel jenom jednou. Pokusy jsem dělal na HP ProBook 4340, má UEFI i Legacy. Až budu dál a někam to povede, popíšu.

        • xxx říká:

          ten blog je fajn.
          prečo nepublikovat aj tu? aspon by som si nepreipadal ako grafoman.

          • lombardo1981 říká:

            Vitaj v klube. Moja bilancia na Archu: 10 článkov naplánovaných a 6 koncepcií. 😀 Môžem si váľať šunky. 😀
            A to plánovanie s väčšou medzerou medzi článkami ti odporúčam. Aspoň bude dlhšia aktivita. 😀

            • Míra, ok1ufc říká:

              Milá dámo, vy si šunky válet nemůžete. Znáte toho pekelně moc, jste konzultantkou, s několikaletou praxí. To není kompliment. Poděkování a úcta, to ano.

    • lombardo1981 říká:

      Ja som na Arch Linuxe napísala o HandBrake sériu článkov. Aj o používaní samozrejme či odstránení sumu v obraze:
      https://arch-linux.cz/tag/handbrake/

      Ja som tu mala, pod iným článkom, návrh na tému o možnostiach ako svoju tlačiareň prinútiť ku spolupráci. Nakoľko nie vždy to, čo LM v základe ponúka, aj funguje. Len to by chcelo viac štúdia o tých možnostiach.

      K tomu pomalému kopírovaniu len menší článoček: https://lwn.net/Articles/467328/
      A ešte k nemu jeden odkaz: https://github.com/Feh/nocache

      • Míra, ok1ufc říká:

        Dobrý den, lombardo1981, odvahu jít do Arch Linuxu jsem zatím nenašel. Nevěřím ještě svým dovednostem poradit si s administrací všeho jen přes Terminál. Proto jsem zkusil Manjaro, a sice nainslaloval jsem vyvedení s KDE. Orientace v prostředí dobrá, instalace také bez problémů, namátkou jsem zjistil, že chodí i některé balíčky, které pod LM (.deb) nemají splněné závislosti, např. Kompozer, který mám rád, velmi dobře mi funguje Wine, resp. v několika programech, kde byly drobné nefunkcionality, tak pod Manjaro nejsou (např. u Fast Stone šipka na konci čáry). Taky jsem si vyzkoušel skripty na konverzi balíčů .deb na tar.xz (byl jsem nadšen výsledky, OK….) Ale všiml jsem si jedné věci – při synchronizaci hodin ze sítě, používám to při komunikačních programech, jsem zjistil, že čas je sice synchronizovaný, ale ve dvou programech se mi zobrazuje s diferencí asi -22,7 sekundy. Naštěstí v jednom programu (predikce poloh satelitů podle kepler. dat) mi to nevadí a ve druhém, když nefungovalo dekódování přijímaných signálů, tak to šlo kompenzovat ručně, což jsem udělal, diferenci jsem si zjistil porovnáním se serverem Cesnet a když jsem ji vykompenzoval zadáním, tak bylo vše OK. Ale je to takový dost vidlácký způsob. Nestkala jste se někdy s podobným jevem?

        • takyradějianonymně říká:

          Jen poznámka:
          Manjaro, viz samo téma článku a ke kterému se tu diskutuje, už ale patří k distribucím kde zájemce o 32 bit systém má holt smůlu.
          V posledku a zkusmo když 32 bit byl ještě tam dostupný (a není to dlouho) tak začalo padat LibreOffice: viditelně to začala být pro správce okrajová záležitost.
          Nějak viditelně lépe tj. bezproblémověji organizované závislosti (balíčky) než jsou v Mintu (-buntu a systém balíčků .deb) a v případě instalace dalšího software (nebo v jejich kombinaci) je fakt, který jsem také velmi brzy u Manjaro (.arch) zjistil a bylo to velmi velmi velmi příjemné překvapení.
          Potom jsem ale zjistil, že podobně příznivě možno hodnotit i jiné distribuce a založené na jakoby konkurenčním systému .rpm a které se svým repozitářům věnují: jsem také tím ušetřen oněch neustálých přidávání různých externích PPA jako v Mintu (-buntu) a dle různých návodů, až je z toho přehledem fakt guláš a postupem doby jsou potíže se závislostmi. Tím ale nic proti Mintu (-buntu), protože běžný uživatel a který je se standardem nabídky Mintu spokojený tak se s tím nesetká 🙂
          Žel, ani Manjaro není a jak jsem zjistil ušetřeno různých prkotinek které tam hned po instalaci nefungují a někdy i dlouhodobě: takže a la potíž s časem bych především zkusil řešit v prvé řadě na českém fóru pro Manjaro (a ne na téma článku k Mintu a který je o něčem jiném), jen je třeba počítat s tím že odezva (proti expres fóru Mintu nebo Ubuntu) bude delší, třeba místo 1 dne to bude týden? 🙂

          • lombardo1981 říká:

            „Manjaro, viz samo téma článku a ke kterému se tu diskutuje, už ale patří k distribucím kde zájemce o 32 bit systém má holt smůlu.“

            Na toto mám len dva odkazy:
            Arch: https://archlinux32.org/
            Manjaro: https://manjaro32.org/

          • Míra, ok1ufc říká:

            OK, souhlasím, že problematika patří na jiné fórum. Primárně používám LM 19 a LM 18.3, Linuxu jsem se začal věnovat na přelomu roku, takže se mnoho učím. Zde jsem jen využil kontaktu na lombardo1981, má hluboké znalosti nejenom LM ,,,

          • lombardo1981 říká:

            „Manjaro, viz samo téma článku a ke kterému se tu diskutuje, už ale patří k distribucím kde zájemce o 32 bit systém má holt smůlu.“

            Keďže moja predchádzajúca odpoveď skončila pravdepodobne v spame, napíšem ju ešte raz.

            Existuje archlinux32 a manjaro32. Odkazy hľadajte na nete. Kvôli nim sa predošlá odpoveď ocitla v čiernej diere. 😀

        • lombardo1981 říká:

          „administrací všeho jen přes Terminál“
          Inštaluje sa cez terminál. Grafické vychytávky na správu systému sú aj v Arch Linuxe. Takže toto je len mýtus.

          Nie. Na synchronizáciu používam ntp. A či ho Manjaro používa v základnej inštalácii… Nemám túto distribúciu moc rada. Arch je v mojich očiach lepší a u mňa bol stabilnejší.

          • Míra, ok1ufc říká:

            OK, děkuji za odpověď. „Instalace přes terminál“ je správně, zatím si netroufám. Že na správu existují grafické vychytávky, to mě těší. Na synchro jsem vždy používal ntp, i Manjaro ho má v základní instalaci, funguje, bohužel, jak jsem psal, mě s tou diferencí asi -23 sekund, o které nevím, kde se vzala …

  4. Ukomír říká:

    To bol iba návrh,možno aj pre iných,čo by chceli niečo napísať,keď sa to tu zase tak pekne rozbehlo.Ja som tiež rozmíšlal niečím prispieť.Zapojenie el.gitary,alebo tu mám usb mini audio adapter keď niekom nefunguje interna zvukovka a pod.Ak budem mať čas a sa do toho dokopem.

  5. SuperUser říká:

    @xxx:
    Zajímavý článek.

  6. SuperUser říká:

    @xxx:
    A díky za inxi -F, to je skvělý příkaz.

Napsat komentář: Anonym Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.