Linux a slabý počítač? Ano. Díl – 05

V předchozích kapitolách jsme si popsali, jak by mohlo vypadat povstání z popela Vašeho pc. A to jak z pohledu vylepšení hw, tak použití méně náročných operačních systémů. A řekli jsme si v podstatě o téměř všech rozumných možnostech, jak si pomoci s Mintem.  Ale pokud Vám to nepomohlo, máme zde ještě poslední kapitolu …

Zbývá totiž ještě jedna možnost.  Vyzkoušet jinou distribuci Linuxu. Nejvíce podobné Mintu by asi bylo Lubuntu. Vychází ze stejného základu jako Mint, tedy Ubuntu a Debianu, takže práce s ním by měla být podobná (v rámci možností) a mělo by platit i dost návodů z tohoto webu.

Pokud se nebojíte cizojazyčného prostředí (anglicky, rusky apod.), mohl bych Vám doporučit i zde několikrát zmiňovaný ruský ROSA linux. Měl jsem ho nainstalován v odlehčené verzi LXDE (LXQT), špičkově odladěný tam byl upravený internetový prohlížeč NewMoon  (Palemoon). Menší problém nastává s lokalizací.. Čeština se sice prý dá doinstalovat (konkrétní info bylo ke KDE verzi), ale není to úplně jednoduchá záležitost. Rosa používá systém rpm balíčků.

Bohužel osoba, která  vlastní počítač, kvůli kterému jsem se vydal na toto pole zkoumání, není schopna ovládat cizojazyčný systém. Takže jsem tam dal Mint 17.3 LXDE a spokojenost. Ale Firefox v Mintu LXDE se s odladěným Palemoonem v Rose nedá vůbec srovnávat.

Další možností je zde také několikrát zmíněný MX linux. Také tento linux je postaven na základu Debianu, čili i pro něj budou dostupné některé návody zde na webu uveřejněné.

 

Pokud Vám však nic z toho nepomohlo a systém není použitelně funkční, tak Vám opravdu nezbývá než rozbít prasátko a koupit si nový stroj – ať fungl nový, nebo použitý. Pokud se budete řídit našimi radami, tak snad bude použitelný ještě dlouhá léta.

A nezapomeňte, že 32 bitům už dnes opravdu ujel vlak. Vím, že své počítače máte třeba rádi a chcete jim dopřát co nejvíce času, ale uvažujte do budoucna opravdu už jen nad 64 bitovým pc a 64 bitovým systémem … A až to všechno odladíte, tak za pár let (možná i desítek) přijde někdo se 128 nebo 256 či rovnou 512 bitovým procesorem a systémem. Ale to už je jiný příběh :o)))

Mějte se a Mintu zdar

 

Záložka pro permanentní odkaz.

22 reakcí na Linux a slabý počítač? Ano. Díl – 05

  1. takyradějianonymně říká:

    Jak jsem nakopnut i obrázkem v článku zjistil, ještě asi před 2 týdny to nebylo dostupné, je ROSA Linux LXQt v nabídce už v nové distribuční verzi R10! Už ji pro 32 bit mám zvědavě nainstalovanou.
    První srovnání a po startu systému Lubuntu (LXDE) a ROSA Linux (LXQt) mně hlásí obsazení paměti včetně příslušné utility která to měří:
    LXDE …………………. 182 MB
    LXDE + Firefox ……. 448 MB

    LXQt ………………….. 250 MB
    LXQt + NewMoon … 403 MB

    Pro připomínku a politiku stranou: ROSA Linux je zajímavý tím že to není komunitní (tedy někdy i výhledem proto nejistá) záležitost ale je navěšen na ruskou profi firmu která pro profi verze má prý i certifikát ruského ministerstva obrany, na ruské podmínky nezapomíná a právě proto na slabší počítače a všelijakých konfigurací a tak může být nadějí tam kde instalace třeba Mintu (pro ROSA deklarativně na starší notebooky) selže, také právě to že systém je založen nikoli na balíčcích .deb (Mint, Ubuntu, Debian) ale na „konkurenčních“ .rpm může být někdy onou změnou která alchymisticky pomůže, no a potom za asi 1/2 roku provozu (s KDE5) chválím a třeba na rozdíl od Manjaro (zde poněkud zklamání) doladěné aktualizace systému (nechci zakřiknout!) tedy bez hlášek o třeba v zádrhelích potom v závislostech, no a v neposlední řadě a na rozdíl od .rpm OpenSUSE nebo Fedora tak ruská distribuce už obvykle nevyžaduje dodatečné instalace různých těch kodeků atp. tedy tváří se to velmi pohodlně.
    Má to zase svá úskalí, chybí zde pohodlné vychytávky z Mintu a jako právě je ona dost bezpečná a proto pohodlná záměna svobodného ovladače pro grafiku tím nesvobodným, ovšem na právě starším počítači a který vůbec chceme s linuxem jen rozeběhnout (a bude to úspěch) tak hry hrát asi nebudeme a tak ovladač tam raději zůstane ten svobodný, že?

    Píšu zde proto, že zvědavě si novou verzi R10 s LXQt prohlédnu, opráším zkušenosti se základním počeštěním(!) a pokusím se to počeštění tady napsat 🙂
    Pro další experimentátory 🙂

    • takyradějianonymně říká:

      Doplňuji pro orientaci že:
      LXQt + NevMoon + Writer z LibreOffice … 480 MB

      přitom z webu načtena byla jen 1 jednoduchá stránka a v textovém editoru byla 1 prázdná stránka a připravená teprve k psaní.
      Také třeba mít stále na zřeteli, že pokud je systém s aplikacemi optimalizován na co nejmenší omezující paměť, tak zase může být pomalejší protože (zjednodušeně) vyrovnávací paměti budou na pomalejším disku (nikoli v RAM) a potom by zase měl, ke znovu zrychlení, přijít ke slovu ten SSD. U staršího hardware a obvykle ještě s PATA připojením však bude ekonomický problém ten PATA SSD vůbec někde sehnat, přitom až ono starší zařízení odejde a PATA SSD zůstane tak co s ním? Ty potom redukce na SATA nejsou zdarma a navíc při nich nemusí být zajištěná 100% funkčnost.

  2. takyradějianonymně říká:

    Letem světem jsem lehčí až lehké LXQt (ROSA Linux R10) prolétl a počeštil.

    Ještě zdůrazňuji, že LXQt stále dozrává. To znamená že ledaco funguje „nějak“ a lze nastavit „nějak“ a příště už to může být ale „jinak“.
    Nebo to zatím „někde“ nefunguje ač by mělo nebo nějaká „někdy“ potřebná a obvyklejší funkcionalita „zatím“ chybí a jako je příkladem nastavitelnost velikosti kurzoru.

    Některé a dodatečně doinstalované uživatelské aplikace, paradoxem právě i původně pro KDE tedy na knihovnách Qt, mohou mít v nastaveních v LXQt potíže s kompatibilitou a ani dodatečná doinstalace podstatné části KDE5 (včetně ovládacího centra) nemusí vždy pomoci. Potom se třeba stane, příkladem, že můj dřívější pokus vybrat a doinstalovat do LXQt virtuální klávesnici skončil po pokusech až novou instalací systému.

    To viz výše ale není věc tedy vina distribuce ROSA Linux ale autorů vlastního desktopu LXQt. Který ještě není stále a dle mne vyzrálý a jako naopak je dnes to prověřené Xfce.
    Naopak autoři distribuce a dle mého poznání s tím LXQ, jako jedni z prvních, vyšli odvážně se svojí kůží na trh a ze své úrovně tady doladili co mohli.

    Berme tedy LXQt (které mělo a má být nástupcem LXDE) a pod ROSA Linux (totiž jedna zatím z mála distribucí Linuxu která to LXQt už oficiálně podporuje a je to znát) jako jeden z možných … a až následných pokusů!
    To když na starším až starém hardware selže jak instalace Mintu tak blízkého Lubuntu (s zatím LXDE). A protože jde o alespoň záchranu a mít tím na zařízení nějak základní funkčnost, tak doporučuji příliš v dalších nastaveních a v samo dodělávkách v LXQt neexperimenovat, tedy raději řídit se zatím oním známým „ber jakoby vše nebo nech“. A k už té češtině:

    Instalace systému asi pro nás nejlépe v jazyce angličtina. Doporučuji instalovat až z úvodní obrazovky spuštěné živé distribuce! Mj. už zde se tak na 95% odzkouší, zda-li je instalace vůbec na ten který hardware proveditelná. V průběhu instalace zvolit českou klávesnici a u mne bylo QWERTZ.

    1. Po natažení systému a po instalaci, ve spodním panelu vpravo a jako první ve skupině zleva, je spouštěč pro ovládací centrum (ikona s ozubeným kolečkem), vše bude zatím v angličtině.
    V tom ovládacím centru a v části poslední tj. dole, jak je obvyklý postup a není třeba na nic čekat, nutno spustit a nechat dokončit update systému! Potom raději natáhnout znovu systém.

    2. V ovládacím centru nahoře v Locale úplně vše(!) přenastavit na češtinu, nabídka jazyků je zvláštně uspořádaná a tak je třeba češtinu tam hledat a najít!

    3. V ovládacím centru a v části poslední tj. dole je funkce pro instalaci programů.
    Pozor, možná zrada, po prvním spuštění nutno vlevo nahoře přenastavit(!) hledání balíčků a s omezením „jen s GUI“ na vše tj. hledat ALL!
    Tady zadat:
    a) „lxqt-l10n“ a potom ověřit, zda-li je již tento jazykový balíček nainstalován, u mne dnes v R10 tj. nově ano, ovšem dříve tj. ve verzi R9 jsem ho musel teprve vždy najít a doinstalovat,
    b) podobně pro „libreoffice“ doinstalovat češtinu, tedy najít příponu „l10n“ a označení češtiny, doinstalují se i další balíčky,
    c) podobně postupovat pro „newmoon“ a češtinu doinstalovat, ta nabídka tam je zjevná.

    4. V ovládacím centru je možno si už nyní najít Keyboard tedy nastavení klávesnice a zde si nastavit k češtině i možnost angličtiny plus nastavit kombinaci znaků na klávesnici pro přepínání (u mne Shift+Alt), to právě použité rozvržení se zobrazuje potom na panelu dole, někde tam ve skupině vpravo.

    5. V terminálu napsat „sudo juffed“ a ve spuštěném textovém editoru do etc/environment zapsat, pozor na ty uzavírající apostrofy tj. aby byly to ty správné:
    LANG=“cs_CZ.utf-8″
    LANGUAGE=“cs_CZ.utf-8″
    LC_ALL=“cs_CZ.utf-8″
    LINGUAGE=“cs_CZ.utf-8“
    nezapomenout uložit! … a pokud někdy případně v budoucnu nebude znenadání možno a třeba v LibreOffice psát ď ť ň, tak zkusit varianty postupného výmazu a ponechat v konci snažení jen to s LANG.

    6. Pozor důležité a bez toho to pořádně zatím nikdy pro LXQt česky nepůjde!
    V ovládacím centru někde nahoře najít Session Setting a záložku Environment Advanced, zde potom doplnit nový řádek a podobně jako k již tam existujícímu LANG kde bude nově:
    LANGUAGE cs_CZ.UTF-8

    7. Odhlásit se a přihlásit nebo natáhnout znovu systém. Prostředí a základní aplikace by měly být tak z 95% počeštěny!
    Tedy počeštěny by měly být i ty základní aplikace z panelu v nabídkách vlevo, tj.:
    a) lehký správce souborů, neumí a jako obvykle jemu srovnatelní správci náhledy na adresáře, chybějící náhledy souborů pro PDF, z LibreOffice jako je ODT, MP4 a AVI tak nutno dodatečně dohledat přes google postup a doinstalovat si, pokud se bude vůbec chtít,
    b) LibreOffice by měl být bez problému tedy jen ho dál si donastavit,
    pozor, pro nesvobodná písmena a la Windows nutno navíc doinstalovat balíček „webcore-fonts“,
    c) echt vylehčený a tedy i měl by být záměrem rychlý NewMoon (webový prohlížeč) tak by měl být také bez problému, nepodařilo se mně už dříve na něm ale spustit vysílání ČTV a což je kapitola sama pro sebe,
    lze ale v pohodě doinstalovat Chromium, to LXQt + Chromium bere po startu mezi 360 až 380 MB paměti ovšem předpokládám, že bude pomalejší no ale zase třeba to ČT24 tam už sledovat půjde 🙂 ,
    … takže, pro základní ještě funkčnost starého zařízení a v češtině, je tímto ono podstatné připraveno!

    Ostatní lze opatrně donastavit: jako třeba jednoklik ve správci souborů a potom ještě v ovládacím centru u myši, vím že škobrtavé je to klikátko k nastavení tiskárny a tak to na několikrát zkoušet, a pozor, přece jen kdo by chtěl zkusit nainstalovat nesvobodný ovladač grafiky tak klikátko tam je, ovšem nutno vždy vyčkat na tu až úplně konečnou hlášku že je hotovo, jevově se totiž zdá že už hotovo je ale ono není … a potom je průšvih, nutno znovu instalovat systém znovu protože to je asi pro začátečníka nejjednodušší!
    Upozorňuji že když se přejde na nesvobodný ovladač grafiky, tak je ten první start systému u něco pomalejší.
    Já s KDE5 na nesvobodném ovladači nVidia a v 64 bit spokojeně zde jedu, ovšem poslední pokus ve verzi 32 bit a pro KDE5 a i když jsem vyčkal až do konce tak asi před 3 týdny zhavaroval, i když před asi ¼ rokem nikoli. Ovšem ono a pod 32 bity havaruje nově i takové LibreOffice v Manjaro a pokud s tím něco už neudělali, je to totiž pro 32 bity asi už ten soumrak!

    • takyradějianonymně říká:

      OPRAVA a s pokornou omluvou co se týče webového prohlížeče NewMoon (tj. dál upravený PaleMoon):

      – tak dnes jsem si tu ČT 24 prohlédl na živo i tady!,
      – tehdy asi před 1/2 rokem to ještě nešlo i když jsem se snažil různě laborovat a dodatečně dohrávat kodeky a doplňky atp.,
      – podmínkou je skrze „Předvolby“ ze standard „Gecko kompatibilita“ tam dát „Firefox kompatibilita“, dříve se to jevilo jako neúčinné nebo tam ta volba nebyla, už si pořádně nepamatuji,
      – ale aby to nebylo zase tak jednoduché, teď na nadupanější mašince (co píšu) to já nepoznám ale právě na slabém počítači ano a viditelně, mám totiž za to že tady všude a la Firefox nějak příliš neakceleruje pro video ta grafika,
      takže nutno googlit v návodech co s tím, ovšem možná vhodná nastavovátka se ve Firefox a tedy v PaleMoon a tím pádem v NewMoon proti časové určeným návodům také někdy měnila,
      jen vím, že se mně to na Firefox a PaleMoon nějak víc potom rozpohybovalo i na slabém počítači … ale byly to hodiny experimentů 🙂

      DODATEK a nějak s tím prohlížečem související a týká se e-mailů:
      – zahlédl jsem že nějaký e-mailový klient v nabídce pro LXQt v ROSA distribuci je,
      ovšem já už se nechci dál učit nebo učit důchodkyni tetu nebo dědu dalšího pro popštu klienta, navíc požaduji také nějakou už synchronizaci (ve funkci i zálohy) to když si počítač lehne nebo jsem nucen dělat přeinstalaci systému atp.,
      – východiskem je a když teta nebo děda má jen jednu adresu a třeba historicky na Tiscali, příkladem, potom tam přes jakýkoli prohlížeč (tedy i NewMoon) mohou tu poštu obsloužit tedy přímo v Tiscali tj. kde se oni přihlásí jaksi napřímo,
      – při ale více účtech a přeposílání si pošty z více míst jsem stejně já skončil proto u Google, to mně drží pro poštu všechny jednou pracně nastavené (a někdy zapomenuté) údaje spojení a hesla, ale co potom dělat když nechci a z nějakých důvodů do nové další instalace to Chromium/Chrome dodatečně dohrát?,
      – pro NewMoon je možnost dodatečné instalace alespoň vhodného doplňku pro GMAIL ale teď kterého?,
      protože ten průšvih je, že tyto doplňky (nabízená větev pro PaleMoon nebo a především pro Mozilla) tak pro GMAIL jsou se starou verzí Firefoxu (tedy i pro PaleMoon) nekompatibilní nebo když se nainstalují, tak jsou nějak obvykle nefunkční, třeba že v NewMoon není pro GMAIL v panelech zobrazena ona důležitá ikonka resp. tlačítko,
      právě jsem a z dřívějška a jako asi jediné schůdné pro GMAIL znovu ověřil (z nabídky větve PaleMoon) ten tam doplněk GMAIL Watcher, komplikace je že nejde nainstalovat přímo, nutno ho stáhnout a instalovat ze souboru, no a to jak tak je dost potom skryté, tj. musí se kliknout na malé tlačítko hned vlevo vedle (v NewMoon) pole určeného pro hledání těch doplňků dle zadání … a potom postupovat dál 🙂

  3. Pepan říká:

    Pěkně popsané, škoda že je to jenom v komentářích. Asi protože Mint. Přesto moc díky

    • Tomáš - Labeent říká:

      V komentářích to je, protože autor komentářů je píše ke článku o jiných distribucích (Rosa linux) a ne jako článek. Nevěřím, že by to tady někdo cíleně smazal. Pokud by se tak stalo, tak bych já smazal celý seriál a odešel odsud.
      Nevidím důvod proč by se neměl člověk mít možnost dozvědět, že pokud Ti nepomůže Mint, tak ještě zkus tohle. Vždyť je to poslední krok před likvidací počítače. Navíc to nepovažuji tak nějak jako konkurenci Mintu, ale jako výpomoc lidem.A pokud bychom nemohli pomoci lidem (a tedy i sobě), tak proč bychom tady tedy měli být.
      Také je možné, že někdo (třeba i já nebo někdo jiný) vyzkouší „Takyradějianonymně“ho rady a pak napíše kompletní článek o Rose stejně, jako se tu kdysi objevil článek o Astře. A ten zde byl do té doby, dokud jej nesmazal jeho autor. Což sice považuji za chybu (co bylo zveřejněno mělo zůstat), ale asi bych řekl, že to bylo jeho právo …

  4. takyradějianonymně říká:

    ZÁVĚR ode mne: toto asi před 1/2 rokem platilo, tj. jak jsem já to v létě prožil pro v podstatě darovaný starý hardware tedy pro už velmi slabý počítač, je to obecné a nehledě na distribuci. Platí jak pro Mint s lehkým desktopem, tak pro Lubuntu atp. a třeba i pro ROSA Linux s LXQt.
    Berte to jako směr kudy se ubírat v případě viditelných potíží a s vědomím, že vše je tady časově podmíněné a tím omezené, protože věci se stále dál a dál mění:

    1. Vycházejme z toho, že užití starého počítače (notebooku) zredukujeme především na alespoň to brouzdání po internetu + případně k tomu dát e-mail, ale ten není hardwarově tolik náročný.

    I tady někde na Mintu je návod (já ho stále používám!) jak akcelerovat grafiku v Chrome (Chromiu). V nastaveních.
    Podobně lze na internetu dohledat (v nastaveních) to podobné pro Firefox a tím podobně pro jeho klony, jako je PaleMoon: tady ale pozor, ono bývá záhodno rozlišovat „starý“ a „nový“ Firefox a což v nastavovátkách potom nemusí být vždy totéž.

    To však na slabém(!) počítači obvykle nestačí! Zvláště viditelně nestačí, když má načtená webová stránka cosi společného s video jako je youtube nebo živé vysílání ČT24 a příkladem:
    pokud máte na monitoru i nějaký měřáček využití procesu, tak vidíte že začal šrotit na 100%, přesto nestíhá protože obraz se trhá a třeba v TV je hlas viditelně ujetý od pusinky hlasatele zpráv.
    Proč tomu tak je by bylo nadlouho, také to proč nebude na vždy a důvod by byl také na dlouho … ale pro webové prohlížeče … je tu zatím kouzelný proutek a i pro ten téměř odepsaný starý počítač … je tu instalace doplňku/rozšíření … H264ify!

    Pokud se tím poštěstí, tak dle měřáčku to využití procesoru výrazně poklesne a obraz je naopak plynulejší, hlasatel zpráv v TV už mluví přirozeně tedy tak, jak také hýbe svojí pusinkou.
    Jsou tu ale některá smutná jenže:
    – pokud není čím tu grafiku akcelerovat (hardware, schopnosti ovladače) tak asi konečný výsledek bude velmi rozpačitý nebo zlepšením žádný,
    – pokud je použit „starý“ Firefox nebo jeho klon a jako je PaleMoon (NewMoon) tak se obvykle ten doplněk H264ify zdráhá nainstalovat,
    zvláště úporně odmítavý byl PaleMoon a i když po webu jsou návody jak tu instalaci doplňku (především ve „starém“ Firefoxu) ošálit,
    v případě PaleMoon se uvádí možná náhrada doplňkem HTML5 Media Tuner, nutno výsledný efekt zkusit v konkrétním případě a čase.

    !!! Nejméně problémů a v tomto směru zatím bylo a je, když se pro 32 bit nainstaluje Chromium, nastaví se akcelerace dle zde návodu v Mintu + doinstaluje doplněk H264ify!

    2. Daleko navíc složitější je situace, když se pod ruku dostane starší počítač (notebook) který neumí instrukční sadu SSE2!

    Proto také se ho jeho původní majitel v bazáru potutelně dnes zbavuje, případně počítač nabere rovnou směr sběrný dvůr: totiž obvyklé Windows XP se staly i pro to brouzdání na internetu čím dál více přisleplé!
    Ano, je to věc a taková rána dýkou do zad (pro tyto staré počítače) od webových prohlížečů!

    Pro Windows jsem řešení nenalezl a hledal jsem dlouho, pro Linux se dá googlením (na toto téma SSE2!) najít poslední „starý“ a údajně dál kvůli tomu upravený Firefox a který se prostým zkopírováním nainstaluje do zvoleného adresáře, vytvoří se někde na obrazovce monitoru spouštěč a z toho adresáře se tím spouštěčem spouští.
    Alespoň tak a podařilo se mně vnutit mu i ten doplněk H264ify plus nějaká další akcelerační a jiná nastavení.

    Jinak už totál odepsaný počítač je dnes tímto u mého staršího známého, který jím zvesela projíždí na webu všelijaké bazáry především s auty nebo s uměním, to na rychlejším internetu a s rychlejší síťovou kartou … je v Lubuntu a i při chybějící instrukční sadě SSE2 … počítač překvapivě svižný!
    ***
    Tolik optimisticky ode mne na závěr a příklad do také vašich pokusů. Pro především zábavu a brát to jako i osobní výzvu. Ekonomicky se toto konání totiž asi mnoho nevyplatí, viz váš osobní čas který tím ztratíte.
    Pro mne a pro toho známého (kterému jsem tím udělal radost) to ale ztráta nebyla!

    • takyradějianonymně říká:

      … ejhle, zapomenul jsem přidat jakoby poslední bod č. 3:

      3. Ač právě poslední tak tento bod se týká toho úplného začátku!

      Tj. jak tu kterou vybranou distribuci Linuxu a s lehkým(!) desktopem do slabého(!) tedy do staršího až vůbec starého(!) počítače (zvláště potom do těžko rozšiřitelného nebo upravitelného notebooku a dál budu psát také jen počítač) vůbec dostat?
      V domácích podmínkách, kde a kdy nejsme doma vybaveni příručním skládkem dalších počítačových komponent a periferií a také ani předem potřebnými zkušenostmi.

      Obvykle tak akorát máme doma už „něco“ nového a více současnějšího tj. na čem my dnes pracujeme a co nám pomůže, také a po internetu, hledat potřebná řešení našich problémů.

      Co se týče BIOS tak s nějakým navíc UEFI si tady tj. ve stařině nemusíme obvykle a naštěstí lámat hlavu. Vědět alespoň jak se do BIOS vůbec dostat 🙂

      Jenže když zjistíme, že je k dispozici připojená (instalovaná) jen 1 mechanika CD a námi vybraná současná distribuce Linuxu k prvnímu živému nabootování (ano, nechceme z různých důvodů dál hledat a zkoušet některá ta opravdu minimalistická řešení) se na to 1 CD už dnes nevejde, tak co s tím?
      Když autoři vybrané distribuce s cestou instalace systému také i ze sítě (webu), jako také možnost a která to potom řeší, tak nějak nepočítají?

      Nebo vícekapacitní DVD mechanika k dispozici ano už je, navíc třeba i s možností zápisu, ale je časem už tak „rozjetá“ (což platí jako reálná možnost i pro tu starou mechaniku CD) že bez chyb to naše obvykle už jinde vypálené ISO DVD (tj. s novým systémem) a ani na 10 marných opakovaných pokusů nepřečte … tak co také potom s tím?
      A my byli natolik neprozíraví, že jsme ještě na tam starých původních Windows XP (tj. než jsme je totiž smazali) si tu linuxovou distribuci předem nestáhli a také jako ISO na DVD nevypálili? Tedy nevypálili na stejné mechanice, kde potom také budeme to DVD pro to bootování číst?

      Tady, pokud počítač už má alespoň to USB, tak se obvykle k tomu BIOS budeme muset i vrátit.

      Musíme být připraveni na to, že pro starou základní desku a pro ten tam starý BIOS na webu někde u výrobce ještě najdeme také jednu z posledních asi tam aktualizací, tedy aby bylo možno „nově“ a skrze USB ten systém také nabootovat.
      A budeme muset být natolik odvážní a zruční, že tu případně nutnou aktualizaci BIOS také provedeme.
      Jenže co dělat, když staré návody výrobce hovoří ve smyslu, že nový BIOS pro aktualizaci má být nakopírován na disketu … a my ani tu mechaniku na diskety už nemáme, no a pokud máme, tak je také nějak už nefunkční …nebo … kde vůbec máme ještě dnes po ruce nějakou tu disketu, že?

      A když toto nějak už úspěšně vše pořešíme tak třeba v dalším kroku zjistíme, že i když v BIOS se k nastavení bootování a skrze USB nově dostaneme, tak stejně to z té klíčenky USB (ano počítačem viditelné a s připraveným ISO souborem systému) nebo podobně z externí tj. přes USB mechaniku DVD a případně ano i z externího HDD a připraveno dle návodů … stejně nenabootujeme?
      Tady je každá rada drahá, případ od případu, asi se skončí u pokusů jak ještě jinak klíčenku USB naformátovat a třeba také bude až zoufalá otázka, jestli ta právě naše 8 GB klíčenka není kapacitou vůbec příliš velká, že oni tehdy dávno a s tak velkými klíčenkami možná nepočítali, že? A tak zkoušet a shánět a zase zkoušet.

      Tudíž už jen na tomto samém začátku, v tom co jinak bereme jako úplnou samozřejmost, můžeme při našich snahách ztroskotávat.

      To řešení se nějak obvykle nakonec najde, také to s kterým jsme ani na začátku vůbec nepočítali nebo ani jsme o něm dříve nevěděli.
      Pro mne už ale platí poznání: dobře na tom začátku proto zvážit, kdy se do takovýchto pokusů a dobrodružství ještě vůbec dnes pouštět!?

      Na konfiguraci toho starého hardware by mělo být pokaždé(!) „něco“, pro co to za pokus stojí.
      Tím „něco“ by měla být v prvé(!) řadě více než kancelářská, tedy velmi slušná grafika! Teprve potom je to otázka velikosti paměti RAM, kterou přece jen na těch asi minimálně a alespoň 1 nejlépe 2 GB bazarově (asi á 100 až 150 Kč co modul) rozšíříme.

      Smysl nemá, příklad, pokusničit se starým notebookem, už tehdy pořízeným do práce do kanceláře tj. s integrovanou a sice se stále funkční … ale žalostně nevýkonnou grafikou! Grafikou na podstatou textový editor.

      Já jsem v tom posledku, zase naopak pozitivní příklad, byl úspěšný na počítači (nikoli těžko upravitelný notebook) jehož procesor neuměl ani ty instrukce SSE2, ale byla tam a i když rozhraním AGP ještě více stará tak nikoli integrovaná, ale právě zvlášť grafická karta ATI Radeon HD3450 … a s kterou si potom velmi slušně poradil v Linuxu, ale až po dalších nastaveních a experimentech a o kterých jsem tu už psal, i ten svobodný ovladač!

      Nebo, u počítače (desktopu) tak můžeme mít pořád dobrý alespoň ten základ a i s integrovanou a nevýkonnou grafikou, ale zase máme příležitost(!) dostat se (nejlépe nějak zadarmo nebo hodně levně) k té už velmi slušné tehdy(!) grafické kartě … a tu tam navíc(!) doplnit!
      Ale zase aby ta grafika nebyla nějaká exotika, protože to bývají potom další problémy. Nejlépe asi, aby byla nVidia a to kvůli ovladačům, známá to věc.

      • xxx říká:

        tak Rosa s LXQT ako dualboot.
        Vyzera to zatial dost zaujimavo a prekvapivo stabilne. uvidime pri dlhsom pouzivani.

  5. daret říká:

    Skusal niekto Bodhi linux?
    http://www.bodhilinux.com/

    Pred par rokmi ked som sa s nim hral, bol celkom svizny aj na starych strojoch.

    • BAD říká:

      Bodhi linux som testoval asi mesiac dlhsie ma to nebavilo. Je to dost rychly klon Ubuntu. Bodhi linux mne nevyhovuje je moc osekany. Po mesiaci som sa radsej vratil ku Xubuntu 1404.
      Xubuntu je uzivatelsky privetivejsie a vhodnejsie pre zaciatocnika. Ak tuzis mat rychly a funkcny linux daj si do stroja MX16. Urcite nic nepokazis ak skusis LMDE 2 MATE /LMDE 2 XFCE/ mozno budes prekvapeny. Ak mas dost miesta na disku mozes testovat vsetky mnou odporucane distribucie naraz v jednom PC. Návodov na instalaciu linux ditribucii, pouzitie gparted… je tu az privela.
      http://distrowatch.com/

    • xxx říká:

      bodhi mi osobne nesadol.
      Bol rychly ale mal par much.
      momentalne mam na VIA C7 1GHz, 1 GB DDR2, 30GB PATA HDD MX17 32bit. fici ako LM17 na mojom ntb (CPU Intel 1007U, 2GB ram a 32GB SSD
      Bohuzial po doinstalovani a pouzivani Mate sa rapidne spomali (povodne xfce). S budgie, LXDE a gnome basic uplne v pohode.
      Cize uz ani Mate nie je „lahky“ DE.

      • takyradějianonymně říká:

        To je právě ona otázka tj. jak se projevilo přeprogramování MATE ale i Xfce z GTK2 na GTK3 a což je už od začátku ten, uváděno, náročnější Cinnamon!?
        Tímto a zjednodušuji: je to jakoby že už z jednoho základu uvařím dál podstatou „jen ochucením“ tu omáčku jednou rajskou, tam potom koprovku nebo gulášovou …

        Proto také pokud bych chtěl dnes a zítra šetřit projekčně programátorské kapacity a na potřebnější projekty, tak současná situace přímo už volá po nějakém strategicko taktickém rozhodnutí tj. jak podstatou a i právě klasicky se navenek podobně tvářící desktopy … nějak účelně v dál nabídce je zredukovat … a pokračovat v rozvoji dál v už silně zredukovaném počtu.

        Podobně to je ale i s tím LXQt a které má být (na knihovnách Qt) následovníkem a náhradníkem za LXDE (na knihovnách GTK2): u LXQt ten efekt vylehčení (pro slabší počítač) a co lze jinak výrazně(!) pozorovat u toho zatím právě staršího LXDE … je pro mne subjektivně tj. v LXQt také už žel menší!
        Přidáme-li k tomu, že když u LXQt se jedná stále o dost syrovou záležitost a chceme na počítači mít dál více navíc všelijakých dalších aplikací (i ano z toho GTKx) a jsme smířeni s osobitostmi rodiny Qt, a počítač a i když starší tak přece jen není zase tak zcela outsider, tak potom pohodlnější a rychlejší je nasadit 32 bit KDE5 (nikoli KDE4) a tu vyšší náročnost se pokusit dál zredukovat v nastaveních, tj. všechny ty zapnuté efekty mít tam nemusíme!

        Dědovi nebo tetě důchodkyni, co už navíc má nějaké zkušenosti z Windows XP, tak něco jako dál ještě níž a la Fluxbox raději asi ne … z té obecněji známé (proto také i s nějakou podporou a než je ona dál možná exotika) tak pro mne a pro opravdu vylehčení když počítač je hodně slabý … zůstává a jako poslední zkouška a záchrana … to LXDE!

        Je to takový ještě přijatelný kompromis. Jak se to zvenčí tváří, ovládání bude mít děda nebo teta do začátku podobné jako s tím před tím Windows, to že to je jinak kostrbaté a tím komplikované je mínus pro toho kdo jim to tam nainstaluje a bude udržovat ale pro ně nikoli 🙂
        Já když jsem to LXDE viděl před více lety zvědavě poprvé, dost mne to hned na začátku a už prvním pohledem odradilo: od té doby ale autoři LXDE a i správci distribucí učesali asi co mohli a je to přijatelné.

        To, že padlo rozhodnutí LXDE předělat pod Qt (a nikoli pod GTK3) a to vedle MATE a Xfce pod GTK3 tak má své důvody, prý do budoucna. To proč si lze dohledat. Ukáže čas a zatím žijeme z nabídky, která právě je.

  6. xxx říká:

    tak Rosa s LXQT ako dualboot.
    Vyzera to zatial dost zaujimavo a prekvapivo stabilne. uvidime pri dlhsom pouzivani.

  7. Okoloidúci říká:

    A co tak skusit OpenBSD + Xfce?

    • takyradějianonymně říká:

      OpenBSD: ono těch dá se psát a la Unix klonů podobných možností do nabídky je více, byl jsem dříve hodně zvědavý.
      Já a pro sebe systémy nezkouším ve virtuálu ale pokaždé mám plnokrevnou instalaci. Ovšem pokaždé když už jako že ano, já to zkusím protože se mně uvolnilo místo na diusku, tak tady mě odradila už předpříprava sama. Tedy že jsem se snažil přečíst předem kolem toho to základní (možná i ano pomluvy) a vždy jsem nabyl stejné nejistoty tj. co od této možnosti vlastně mám čekat, že? Jako přínos proti standard nějak osvědčené distribuci Linuxu a se zázemím nejlépe českého fóra?
      Pokaždé jsem došel k závěru, třeba se mýlím, že tato možnost mně sama o sobě na slabším počítači nepomůže a pokud ano, tak bych důvod viděl v použitém nějak jednodušším desktopu což je nadstavba – ale ten jednodušší a proto rychlejší desktop mohu přece hledat a najít i pod tím Linuxem. Proti tomu navíc stojí možné komplikace dané přístupem a výběrem dostupných dalších uživatelských aplikací, ano psáno po návodech nějak i v problémech řešitelných, ale já nad tím ztrácet čas už nechci. Ono stačí zůstat, příkladem a pod Linuxem a s Mintem, v jeho běžné tedy pohodlné distribuci a la Ubuntu a potom začít odzkušovat to mintí LMDE a la Debinan : pro toho kdo ví a proč a co chce to může být ona žádaná a potom objevená delikatesa, ovšem jako začátečník nebo jako běžný uživatel nad tím ztratím další hodiny času navíc.
      Tímto velmi subjektivním mým hodnocením ale nic předem objektivně nezavrhuji a ctím názory a zkušenosti toho druhého 🙂 Poznatky od někoho kdo šel touto cestou si rád přečtu a třeba své zatím „předpojatosti“ upravím?

  8. Abby říká:

    Nedávno jsem si na hraní a z nostalgie koupila za pár fufníků MacBook Early 2008 (Core2Duo 2.0 GHz, 1 GB RAM, 80 GB HDD, Intel X3100, displej 1280×800) a hned jsem se rozhodla, že macOS na něm nemá smysl provozovat (poslední podporovaný je Lion) a že použiju Linux. Nainstalovala jsem si tedy Mint 18.3 XFCE a běžel celkem slušně, jenže XFCE je tak strašlivě ošklivé, že šel druhý den pryč. Ovšem druhý den jsem zakoupila rozšíření RAM (aktuálně na 4.5 GB, zítra se snad zadaří že bude fungovat 6 GB) a místo pomalého 80 GB HDD jsem tam dala rychlejší 500 GB WD Black a nainstalovala jsem Mint 18.3 Mate. A měla jsem stejný problém jako s XFCE, není to tedy až tak ošklivé, ale stejně se mi nelíbí. Navíc z nějakého důvodu asi tak v polovině programů nefungoval natural scrolling. Takže jsem nainstalovala Mint 18.3 Cinnamon a ten tam už zůstane, vypadá celkem hezky, běží to hodně pěkně (zajímalo by mě co by s tím udělalo SSD, možná to časem zkusím), systém naběhne od zapnutí do plochy za cca 1 minutu 20 sekund, spuštění Opery je prakticky okamžité, Evolution to chvíli trvá, ale pak všechno běží plynule. Dokonce to přehraje i h264 fullHD video, h265 už bohužel nezvládne. Ovšem hudba m4a funguje také bez nejmenšího problému a co mě potěšilo, tak je nativní podpora exFAT. Jediné co jsem musela udělat ručně bylo nastavit ovladač wifi a k tomu je potřeba síťový kabel, open ovladač nefunguje, ale closed funguje bez nejmenšího problému. Zrovna tak webkamera funguje bez problémů. Přijde mi, že starý MacBook je asi nejlepší linuxový notebook 🙂 Hlavně se musím smát tomu, že 10 let starý MacBook funguje lépe a rychleji než nové notebooky z obchodu v ceně do 8.000,-. Každopádně s dostatkem RAM běží parádně a jako domácí notebook na internet, e-maily a multimédia je naprosto dostačující a to v mém případě za cenu cca 1.100 kč včetně rozšíření RAM. Jak říkám, byla to super koupě 🙂

    • xxx říká:

      suhlasim. mam MacBook 5.2 A1181 na hranie (Core 2 Duo 2.13GHz, 2GB RAM, 160GB HDD) a pod linuxom je sviznejsi ako novsie notebooky

  9. Pingback:Linux a slabý počítač? Ano. Díl – 05 - LM-IT web press

Napsat komentář: Okoloidúci Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.