ASTRA Linux – ruský národný OS

Astra linux je ruská distribúcia postavená na Debiane. Jej zameranie je na bezpečnosť a využitie v govermente a armáde. Vytvorená bola firmou RusBiTech rusbitech.ru.

Pre otestovanie som sa pustil do komunitnej open source verzie Astra Linux Common Edition 1.11 Orel postavená na Debian Wheezy.
Dôvodom bola možnosť používať ju aj s inými repozitármi, kdežto pri Astra Linux Special Edition nie je možné pridať iné než overené a certifikované repozritáre priamo od RusBitTechu.

Vďaka certifikátu pre používanie aj pri tajných veciach je využívaný namiesto Windows XP a 7 na ministerstvách, v FSB a na Ministerstve obrany, vrátane Národného bezpečnostného centra. Je to vlastne to isté ako v USA Military Command and Control Center v Pentagone.

Obr. Certifikát bezpečnosti
Obr. Verzia Astra linuxu

Astra Linux je k dispozícií vo viacerých verziách:
Orel (Oryol)– komunitná open source verzia, voľne k stiahnutiu z FTP yandexu, je tam iso live verzie aj najnovšej či stabilnej verzie.
Smolensk – enterprise verzia pre x86-64 platformu,
Tula – pre sieťové zariadenia,
Novorosijsk – pre ARM zariadenia,
Murmansk – pre mainframe servery od IBM
LiveCD – iso live verzia v ruštine a angličtine.

Astra Linux používa ako grafické rozhranie Fly Desktop Environment, v podstate fork z KDE.
Graficky FLY DE pripomína Windows Vista so štart tlačítkom v tvare červenej hviezdy.
Celkovo výzorom pôsobí veľmi príjemne i keď sa mi na prvý pohľad zdal moc cukríkový po xfce a Mate.

Ako manažér siete používa upravenú variantu wicd, zvukový kontrolér QasMixer, keymap fly-xkbmap.

Čo sa týka systému je to Debian a ako taký je veľmi nenáročný na hardware. Oproti môjmu Mintu 17.3 Mate je veľmi úsporný. Z 2048MB (2GB modul) operačnej pamäte je na grafiku 64MB.

Obr. Spotreba pamäte. Spustený Firefox, GIMP a Thunderbird na pozadi.

Ešte zaujímavejšie to vyzerá s bezpečnosťou.
Až na pár známych dier, ktoré sú už opravené bol daný stroj bezpečný.
Určite je fajn použiť alternatívne zrkadlá, na druhej strane je oveľa bezpečnejšie mať pod dohľadom repozitár aj update servery, hlavne v štátnej správe.

Názov: Astra linux
kernel: 4.2.0
desktopové prostredie: fly
postavené na distribúcií: Debian
Podporovaná architektúra: x86, amd_64, ARM, IBM S390, Embedded, CPE (sieťové zariadenia)

Minimálne požiadavky na live verziu:
Procesor: x86
Pamäť: 256MB

Obr. Fly Desktop Environment – pár snímok z prostredia

Priručka Astra Linux Special Edition
Priručka Astra Linux Common Edition

Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

43 reakcí na ASTRA Linux – ruský národný OS

  1. Michal říká:

    Asi jsem si už zvykl na flat design … tohle je fakt přehnaně „cukríkové“ … prostě hrůza. Ale chápu, že tam nejde o vzhled.

  2. Michal říká:

    A mimochodem, jak tohle může někdo srovnávat s Mate, nebo o jeho decentním vzhledu říct, že je „cukríkový“??? XFCE možná trochu, ale Mate?!?

    To já bych jako „cukríkové“ označil spíš KDE.

  3. redhawk75 říká:

    @Michal ved ano, oproti xfce (MX16) a Mate (Mint 17) je Fly DE cukrikove ale da sa tema zmenit.

    Ten vzhlad je urobeny vzhladom k uzivatelom Windows.
    Skor zaujimavostou je to, ako sa k OS stavia ruska vlada.

    • takyradějianonymně říká:

      … no to by mě také více zajímalo a co máš na mysli? 🙂
      Dal jsem si zvědavě tu trošku práce a zagooglil. V podstatě o ASTRA Linuxu toho nějak významně se člověk moc nedočte. Ani v tom Rusku.

      Narazil jsem na cosi málo diskuzí kde ti co to odzkoušeli/prý používají tak si systém docela chválí, no ale také a otevřeně možno číst názory ve smyslu … že proč to „doma“používat když i v tom Rusku můžou jet (doma!) třeba příkladem na Mintu, že?

      Tudíž je zřejmé, že zacílení systému opravdu není pro domácí použití a proto diskutovat/vytýkat systému použité barvičky je tak nějak u „hodnotitelů“ mimo mísu, včetně onoho prý zasvěceného „kritika“ použití prý červené hvězdy místo tlačítka start: no co by tam dali asi jiného, že, když slovo ASTRA je latinsky HVĚZDA … a jestli mě paměť neklame, tak i takové Manjaro a když jsem si ho nainstaloval s Xfce tak tam … na mě … v těchto místech jukala ikonka s nějak graficky zpracovaným M. Jako příklad.

      No a co se týče ambicí tohoto systému? Lze dohledat zmínky třeba o tom, že ASTRA Linux by mohl být řešením pro státní správu na území k Rusku připojeného Krymu a která čelí ze strany ostatního světa různým potížím/embargům.

      Jináč, v ruských diskuzích k ASTRA Linuxu lze nalézt zmínky i o jeho konkurentu.
      Také prý má certifikaci ruského ministerstva obrany! Jedna z variant má být zdarma. Je to na prý bývalé Mandriva založený ruský OS ROSA Linux a tady je odkaz do wikipedie:
      https://en.wikipedia.org/wiki/ROSA_Linux

      a z textu je zřejmé že použitá výchozí desktopová prostředí (třeba KDE Plasma 5) naznačují že bavit se tady o „barvičkách“ opravdu smysl postrádá (každý si totiž nastaví dle své chutě) a pokud ano, tak pisateli nejde zjevně o to hodnotit kriticky objektivně ale o to lacině hledat „hnidy“ nebo ty Čingischány a za tzv. každou cenu – ale to se najde potom přece všude a něco

      Pokud bych se zvědavě na něco z toho podíval tak asi nikoli na ASTRA ale na ROSA Linux.

      • takyradějianonymně říká:

        DODATEK – ruský ROSA Linux jsem zvědavě stáhl a nahodil:
        Nahodil ve smyslu, že jsem systém natáhl z nahraného ISO na USB klíčence a prohlédl. S tím že ano vím: po případné opravdu instalaci na harddisk může dojít navíc ještě k různým překvapením, ať tak nebo onak.

        Stáhl jsem verzi s desktopem KDE Plasma 5 a velikost 2 GB, protože nyní jedu především pod KDE a jsem tady v tomto prostředí nejvíc obraze, tj. to aniž bych dál ztrácel čas různým vzpomínáním co je kde jinde. Letem světem jsem systém prolétl.

        Na první dojem jsem byl docela příjemně překvapen, ve smyslu že jsem nezaznamenal žádný někde výstřelek a škobrtání.
        A v porovnání s jinými pokusy (živými distribucemi) tahanými z USB klíčenky jsem měl subjektivní dojem, že i když jsem jel pod KDE tak se to chovalo docela svižně a pro nVidia i s linuxovým ovladačem (i při přehrávání písniček na video z youtube), no a ten proprietární ovladač nVidia lze také (v nabídce) nainstalovat. Ale tady právě že jsem jel živou distribuci tak to vlastní finále se nezdařilo. Jak se ale dalo čekat: takže nevytýkám naopak plusem zudůrazňuji je, že tato možnost je v nastavení dost viditelně sama uživateli nabízena.

        Součástí ve škatulce programů pro internet je jak Firefox tak Chromium. Standardem je a jako obvykle jinde pro kancelář LibreOffice. Souborový manažer je Dolphin. Prohlížeč Gwenview mně ale zobrazoval jen obrázky, videa s AVI souborem ne a možná jsem někde jen přehlédl patřičné nastavení, opravdu jsem se zase tolik bádáním nezdržoval.
        Náhledy na soubory ale i do adresářů to nějaké provádělo, zbytek a tzak jako obvykle by bylo nutno doladit.

        Programy obecně se mně zdálo že nikoli dřevních ale slušně aktuálních verzí, abych to zhodnotil a zobecnil: cvičně jsem si nainstaloval i digiKam a také bez nějakých problémů a nikoli že bych instaloval z ruského depozitáře nějakou starou vykopávku. Co mně třeba asi před ještě 1 a 1/2 rokem nabízel repozitář právě MIntu, teď už je i tady situace vím jiná.

        To co mně ale chybělo, pro takový přehled a navíc když instalační ISO soubor má 2 GB tedy software teoreticky hodně, byla škatulka nabídek pro obvyklé dá se napsat že systémové programy: to ale může být jen právě omezení v té živé verzi. Takže konečné závěry nedělám. Spíše bych řekl, že tam „někde“ programy už jsou.

        Celkově na mě systém působil docela přehledně a jednoduše, na ten způsob že bych (pochopitelně po delším tedy odpovědnějším odzkoušení) ho i kliďánko nainstaloval (na jeho PC) seniorovi.
        Brání tomu nabídka jazykových mutací. Zahlédl jsem třeba polštinu, ukrajinštinu a turečtinu ale i rumunštinu (příkladem) ovšem češtinu nikoli. Pro češtinu jsem si mohl zvolit alespoň klávesnici takže v LibreOffice jsem česky psát mohl a jak jsem opět jen letmo odzkoušel včetně ď, ť, ň atd. atp. …
        Tudíž, tady pro použití a třeba u toho seniora kde i anglická verze by byla nedostačující, by se muselo zabádat a dodatečně stáhnout české jazykové balíčky.
        Pochopitelně je otázkou proč to dělat, když máme standardní tady nabídku různých zavedených linuxových distribucí a jako je Mint, že?
        Proč to tedy dělat a namáhat se? No tak třeba že možná(?) tahle ruská(?) distribuce s prý certifikátem ruského ministerstva obrany bude více zodolněná proti naslouchání bratra zpoza Velké Louže nebo někoho od madame Merkel nebo pana Chovance, ale zase bych čekal že nějaké své „okénko“ tam budou a „někde“ mít právě zase sami Rusové … ale asi jsem třeba už moc paranoidní 🙂

        • takyradějianonymně říká:

          DODATEK – po dalším krátkém laborování a viz výše:
          a) v případě Gwenview a jak jsem napsal je opravdu zádrhel, nepřehrá a ani v adresáři nezobrazí video soubory ač by mělo, s pomocí google odstraněno tím že ROSA má vlastní ROSA Media Player na technologii SMPlayer což koliduje, divím se že už není opraveno, postačí nahrát z ruského depozitáře pro ROSA přehrávač VLC no a při troše bádání by postačily jen některé VLC knihovny no a potom Gwenview frčí i s video komplet jak má,
          b) obvyklé základní systémové programy nechybí, jen v základní nabídce/menu je jejich výběr schován(!) v submenu, takže jsem to napoprvé přehlédl a potom v diskuzi jsem na to četl i kritiku, ale je to tam třeba záměrně aby to přehlédl i ten obvykle velmi neznalý běžný uživatel (jako já?) a neudělal potom v systému nebo na disku paseku 🙂

          Jináč jsem si dodatečně přečetl k ROSA Linux více historie, ten ruský majitel je podstatou komerční firma a on přímo tu Mandriva jak se začala kácet ovládl, no a před ovládnutím se část vývojářů trhla a založila Mageia. Tož tak.
          Stále lze však nalézt mezi ROSA Linux a Mageia příbuznost a tak některé problémky ruského systému lze pořešit i na fóru k Mageia Linux.

          Píšu to tady proto, že ruský ROSA Linux je (alespoň se tak vzájemně tváří) konkurent k ruskému ASTRA Linux (viz článek) no a jak je zřejmé z nabízených nejen desktopových prostředí tak ta softwarová výbava má být u ROSA vždy novějšího(!) data a zcela záměrně.
          Tudíž ten kdo odzkouší ASTRA Linux by mohl juknout i na ROSA Linux. A letmo srovnat.
          ROSA se mně jeví docela použitelně na základní věci. Kamenem úrazu je počeštění. V ruském depozitáři je čeština na KDE5 co jsem zkoušel, zahlédl jsem i češtinu pro LXQT, stejným způsobem jsem z ruského depozitáře počeštil LibreOffice. Neúspěšný jsem byl u Chromium, to nastavení češtiny uvnitř mně nezafungovalo ale to může být tím že jsem jel naživo z USB klíčenky. Ovšem to ostatní, co bude doinstalovaný mimo resp. systém sám bude dělat s češtinou problémy: třeba se ale najde googlením návod nebo autoři češtinu zařadí do základní nabídky 🙂

  4. Anonym říká:

    Hehe, ta červená hvězda, jako tlačítko „start“ … No nic … nebudeme k tomu dodávat politiku 🙂

  5. Old Bobby říká:

    Produkty ruského státu, nás zajímat nemusí. Je známé, že běžně lžou, když je to pro ně výhodné, to je součástí východní kultury, kterou mají už od Čingischána.
    Astra je možná pro úřady bezpečnější než donedávna používané komerční produkty, dnes už bez podpory, ale pokud jde o grafiku, tak na té je třeba ještě pracovat. Nicméně jsou tam určité prvky, které zaslouží pochvalu, ale celkový dojem z toho OS ještě není dobrý.
    Pokud jde o barvičky, tak jsou v souladu s jejich folklórem – umíte si představit matrjošku ve flat stylu? Barevnosti se nikdy nebránil ani Puppy – a ten je z Austrálie. Ale je dobrý a pro slabší PC – jedna radost!
    Vývoj však nestojí – nechejme se překvapit.

    • takyradějianonymně říká:

      Už jsem tady a u tohoto autora v minulosti musel několikrát a žel upozornit, že zde má být web k Linuxu a také se zaměřením na distribuci Mint.
      Pro mne, který právě zkouší jinou distribuci ale na Mint jsem já nezanevřel a třeba už pozítří ho nainstaluji důchodci tetě v příbuzenstvu, to je především stále jeden ze zdrojů kde se dá poučit kolem Linuxu obecně. V problémech nebo jen tak zvědavě a jako různé zajímavosti.

      To však neplatí pro sem podsouvané pochybné agitky tohoto autora a na kterého reaguji, které zde nemají myslím místo: odchylují se jak od téma tak jeho trapně zjednušeným, černobílým viděním světa se stávají navíc i nehoráznou manipulací, ještě nehoráznějším nálepkováním, tedy jsou podstatou urážkou a vlastně lží.
      Lží proto, že zakrývají a i za použití jen polopravd skutečné příčiny a skutečné významné souvislosti … ve vztahu k minulým, současným i budoucím následkům.

      Takový rozvařený dnes Irák tj. na základě lži o zbraních hromadného ničení, protože tehdy se to právě také hodilo a hledala se ona záminka tedy lež, je toho dokladem a jako příklad: totiž dle logiky autora příspěvku jak ten západní Blair tak i za oceánem ještě západnější i tehdy Bush – jsou potom potomci Čingischána!?
      Abychom nechodili daleko a pro ony staré milovníky nových pořádků: převrat kolem 17. listopadu 1989 u nás a i v té poslední vísce (nejen tedy v Praze) byl odstartován právě až po zveřejnění zprávy o mrtvém chudáku studentu Šmídovi – nastalo všeobecné rozhořčení – ale tato zpráva se ale ukázala jako veskrze lživá. Nebyl to totiž mrtvý Šmíd ale náramně stále živý Zifčák a nebyl to student ale mezi studenty nasazený agent STB. Tehdy se ale tato podstatou lež a jako neověřená zpráva také náramně „někomu“ hodila, i když dnes se o tom a jistě důvodně „raději“ nemluví.
      V tomto světle (uvedené příklady) psát o kultuře natož o kultuře prý východní lživé (a tím se jakoby vymezovat kulturou prý západní a pravdomluvnou) je zcela postavené na hlavu!

      • menom říká:

        Veď napíš aj ty dáky článok, ak nám chceš rozšíriť obzory 😀
        Ukecaný si na to dosť – anonymně

        • takyradějianonymně říká:

          … ty ale zde také teď píšeš anonymně. To že jsi třeba zaregistrovaný ale používáš stejně krycí nick na věci nic přece nemění?! A to, že bys zde ke svému občanskému jménu (které záměrně ty ale neuvádíš) připojil i svoji fotografii tak zjevně nelze od tebe čekat už vůbec, že.
          Jinak bys to už totiž ty udělal. Já se k anonymitě hlásím přímo a velmi důvodně, právě a také pro takové jako jsi ty. Stejně to není nic u tebe platné: tobě a dalším vůbec nejde o to CO je předmětem téma a ve snaze nějak OBJEKTIVNĚ, ale stále o to KDO a to aby se mohli ukájet NÁLEPKOVÁNÍM.
          Tím nálepkováním na které jsem poukázal tj. že sem přece nepatří. Dále si dovoluji upozornit, že k samotnému téma tj. k ruskému OS včetně především k jeho možné další ruské konkurenci jsem toho už tady napsal v téma dost a dost, nesouměřitelně více než ty.

          • menom říká:

            To je především stále jeden ze zdrojů kde se dá poučit kolem Linuxu obecně. V problémech nebo jen tak zvědavě a jako různé zajímavosti.
            >> Podla toho co ocakavas, ze najdes na tejto stranke, sa clanok nevymyka ale splna co chces. Je o linuxe, a je to zaujimavost.

    • Hujes říká:

      no tak pochopitelně pravda není populární .. ale musíš také akceptovat že v současnosti jsme pod vlivem mnohem nebezpečnějších lží a podvodů od hamburgera … ten je schopny čehokoliv

  6. JosefP říká:

    Velice přesně jste to vystihl! Pokud pomineme, že to sem nepatří, tak je mi velice líto že ani starší lidé typu Old Bobby ještě tu západní „demokracii a kulturu“ neprohlédli. Opravdu smutné….

  7. Old Bobby říká:

    Jen jsem tak opatrně provedl akci „false flag“, a už se to na mě sype.
    Kamarádi, já jsem SSSR (nynější Rusko) procestoval od Krymu až po severní polární kruh, a byl jsem tam dost dlouho. Lhát se prostě muselo, s pravdou se na úřady nedalo jít. Ovšem obyčejní lidé, s těmi jsem vycházel velmi dobře, jsou příjemní a pohostinní (rusky se domluvím a i dnes běžně čtu v azbuce rychleji než v angličtině či němčině).
    Pokud jde o ten „prolhaný Západ“, to jsem to konstatování dával do úst Broučkům, pokud si na ně vzpomínáte, aby to nebylo na mě, že jsem sluníčkář nebo tajný agent Moskvy.
    Ale nechtěl jsem psát o politice, sorry, vyjádřil jsem se hlavně k Astra linuxu, to jste si možná nevšimli…
    Nicméně každá zkušenost z digitálního světa člověka osloví. Ať už je dobrá nebo špatná – právě tím porovnáváním lépe vidím výhody Mintu. A to že mě v diskuzi občas někdo zdrbe, to má též něco do sebe. Nemám patent na rozum.

  8. vxmery říká:

    „právě tím porovnáváním lépe vidím výhody Mintu“ presne tak. A verím, že Ťa Bobby chrliči „moudra“ od ďalších článkov neodradia. 😉

    • takyradějianonymně říká:

      To je ale přece od tebe základní nepochopení: protože ruský ASTRA Linux je zacílený úplně někam jinam(!) tj. než kam míří Mint!

      Pro toho, kdy by chtěl srovnávat Mint, tak proto tady důvodně píšu a upozorňuji na nikoli ASTRA Linux ale na také ruský ROSA Linux.
      Místo .deb má balíčkovací systém .rpm ale jinak ta snaha je totiž velmi podobná, tj. nabídnout a nejlépe tomu kdo přechází z Windows nebo vůbec začátečníkovi co nejvíce doladěný, uživatelsky příjemný a především stabilní (stabilní!) systém (v jednom už dárkovém balíčku s mašlí) a aniž by takový uživatel po instalaci musel dál nějak laborovat a dohrávat „cosi“, tedy má mít velmi dobré rozpoznávání hardware a také snaha mít čerstvý software.
      V současné době je už verze R9 a tady to je krátká recenze k ještě R7:
      http://www.linuxinsider.com/story/83087.html
      no a tady je už pro verzi R9 taková připomínka a doklad toho co jsem napsal že systém jde s dobou a je zahrnuto i (uzpůsobené) desktopové lehké prostředí LXQT a o kterém se teď více psalo obecně asi všude:
      http://www.linuxinsider.com/story/84613.html

      Právě že když jsem si já letem světem ten ruský ROSA Linux přes USB klíčenku teď prohlédl tak okamžitě mně nastartovalo srovnání právě s Mintem, tj. že snahy distribuci nabídnout mají asi tak stejný cíl. Také nabídnout ho někam právě domů na desktop.
      Jedna z věcí, kde Mint asi zatím vede ale nemohu tvrdit s jistotou, je že u ROSA linux jsem zatím nikde nenašel (na webu) zmínku o tom že má také nějaká udělátka pro usnadnění přechodu na vyšší verzi. Třeba jsem jen málo hledal 🙂
      Tím vůbec nepíšu, aby současný český uživatel Mintu si ho smazal a nainstaloval si ROSA Linux. V Rusku však si dovedu představit že bych ROSA upřednostnil no a co se týče kritizovaných „barviček“ tak by třeba teta důchodce asi nic moc nepoznala, protože desktopová prostředí a i když nějak dál dolaďovaná jsou zhusta v nabídce stejná.
      Úšklebky (viz jinde zde v téma a protože se uvádí to slovo ruské a ti Čingischáni) rozhodně nejsou na místě.

  9. Dejmon říká:

    Zkusil jsem tedy tu Astru nainstalovat, nevypadíá to zle. Já si myslím, že právě toto disto by mohlo přitáhnout ty Widláky právě na Linux/Unix, nechme to na posouzení spíše těch migrujících a bylo by na řadě jim pomoci a né je odrazovat. Už je na čase ty pekelný Widle strčit tam, kam patří a to do hnoje. Upozorňuji rejpaly, že je to můj svobodný názor, tak ja je Linux svobodným OP systémem 🙂

    • takyradějianonymně říká:

      … ale jak to je u Astra s případnou češtinou? U toho speciál desktopového prostředí?
      Nahoře jak píšu ke konkurentu ROSA Linux (také ruská výroba) tak protože jsem tam měl právě KDE5 tak dodatečně jsem ho počeštil (čeština pro KDE byla v ruským depozitáři) a podobně jsem počeštil i LibreOffice: takže alespoň ten základ jsem česky zprovoznil. Na živý distribuci tedy spuštěno z USB klíčenky.
      Za uživatelské riziko (s otazníkem) právě pokládám jak u ASTRA tak i ROSA Linux obsah ruských depozitářů: ve smyslu že tam možná nebudou všechny takové ty dodělávky na co jsme někteří zvyklí. Tak třeba mě u ROSA napadlo dohrát tam Microsoft fonty a nějak jsem se v tom depozitáři nechytl, třeba to jde a jen je nutno študýrovat ruský fóra. Což časově teď nestíhám.

  10. takyradějianonymně říká:

    PODTRŽENO A SEČTENO:
    1. Nakonec jsem si stáhl k prohlédnutí (zdůrazňuji k prohlédnutí) i ten v článku představený ASTRA Linux.
    V porovnání k také ruskému ROSA Linux (na který tu upozorňuji několikrát výše) to je ale jako nebe a dudy: tedy dudy jsou při srovnání pro mne ta ASTRA a nebe je ta ROSA, a to nemám nic proti dudám!

    2. Znamená to, že ASTRA je fakt zacílená někam kde se nehraje také tolik na vnější efekt. Ale je to takový ehm vojenským tedy obranným příměrem nosič raket, tedy jináč uživatelských aplikací pro státní správu a zhusta právě pro obranu a bezpečnost.
    Kdežto ROSA je realizovanou snahou autorů distribuce a ta cílí na podobnou množinu zájemců jako právě je Mint: pokud možno pohodlný bez komplikací provoz také i domácího počítače (a i tím také i seniorem) a jako varianta k Windows.
    S tím úzce souvisí pokud možno přehledná a odolná už samotná instalace a s kterou je spojená také co nejlepší detekce hardware. Kolem distribuce ROSA lze se dočíst, že tato detekce má pomoci především také – uživatelům notebooků! Kde asi všichni víme, že tady bývá kolem Linuxu dost problémů a také i potom zklamání.

    3. ROSA je legislativně asi nejbližším pokračovatelem distribuce Mandriva. Dá se napsat, že to je dnes také ruský operační systém a jako je ASTRA.
    Proti Mintu je založen na balíčkovacím systému .rpm proti .deb, tj. který používá Mint.
    Vše má své plusy a mínusy, pro běžného uživatele a v dobře sestavené distribuci však nejsou rozdíly významné.

    4. Distribuci ROSA jsem stáhl v zatím poslední a volné verzi tj. Desktop Fresh R9 jak pro KDE Plasma 5 tak pro Gnome. Po prohlédnutí jsem na harddisk instalovala důvodně jen to KDE.
    Provedl jsem postupně asi 4 čisté instalace. Ta poslední byla už opravdu na čisto a k případnému používání systému. Ty předchozí byly určené pro zkoušení a které vedlo, jak bývá potom obvyklé, k celkovému „rozvaření“ systému až do celkové nejedlosti tedy do nepoužitelnosti 🙂

    5. To KDE (Plasma 5 a nikoli také možné straší KDE4) a jako dost ucelená nabídka byla/je schopná slušného počeštění, podobně také LibreOffice.
    Vlastní počeštění už „dole“ systému je také nějak možné: to nějak znamená že po experimentech s nastavení lokales se systém leckde počeští, ovšem za cenu rizika rozhození češtiny v právě některých už pořešených aplikacích.
    Ruská firma, které jsem napsal proč už na začátku není možno při instalaci systému zadat češtinu a když oni sami jinde uvádí snahu mít pro ROSA Linux evropský rozměr, mně obratem odpověděla: že budou v dohledné době vyhodnocovat zájem (tj. stahování instalací odkud) a že to zváží.
    Jo. když jsme u té instalace, silně doporučuji instalaci z až naběhlého živého systému tj. třeba z USB klíčenky a pro prohlédnutí funkčnosti, nikoli zvolit nabízenou možnost hned na tom samém začátku, můžýe být potom problém se zacílením bootloaderu.

    6. Z ROSA Linux mám docela dobrý pocit, fakt. Jsou tam některé kritické momenty a které vyučí. Ale není jich moc. Příště si člověk dá pozor a tak co. Je to obvyklé také u ostatních distribucí.
    Teď budu mít ROSA Linux nějakou dobu jako záložní systém a pro zvědavost. Být ale v Rusku a být navíc i patriotem, asi bych se nebál ji doma nasadit a upřednostnit třeba i před tím Mintem 🙂

    ROSA (POCA) je v překladu rosa: procházka rosou, bosýma nohama ráno před nastupujícím ve dne parnem a po teplé noci (což platí i pro tyto nyní dny) bývá docela příjemné. Že se šlápne sem tam někdy nohou také na kopřivu … tak s tím musí člověk počítat a předem.

    • Floyd říká:

      Prosím, takyradějianonymně, vaše komentáře jsou technicky celkem nulové a intelektualně jenom naserete všechny slušné lidi, omezte své komentáře na nezbytné…..jste asi jediný, kterého bych na této komunitě okamžitě zablokoval, vy byste se ale okamžitě přihlásil pod jiným anonymem…..

      • takyradějianonymně říká:

        Upozornění pro protiruské xenofoby a také pro už nepoučitelné rádoby nálepkovače: vaše pomateně zaváděné protiruské sankce to Rusko naopak přece posilují!
        Dokladem budiž příklad důvodně v komentáři zmiňovaného ruského OS ROSA Linux: klidně si už příště přestřihněte i ten kabel a ten třeba váš Mint si nechejte tím potom u sebe na druhý straně, náš ruský ROSA Linux a od ruské firmy (nikoli od ruského státu nebo ještě prý i od Čingischána a jak někteří zde mylně propagujete) ho už velice brzy nahradí!
        Dnes ta náhrada ještě platí s přimhouřením jednoho oka ze dvou, zítra bude už ale platit naplno.
        Poznámka: slušně chápavý čtenář velmi dobře ví, že na technické záležitosti je zde na webu fórum a také že téma článku na webu pro Mint již od počátku a velmi zřetelně není o tom Mintu.
        Nabízené jakoby srovnání Mintu s ruským ASTRA Linuxem autor neprovedl a navíc toto srovnání by už od počátku pokuhávalo – srovnávalo by se nesrovnatelné. Pokud chtěl autor srovnat a občansky uvědoměle vyzdvihnout výhody svobodného Mintu proti prý nesvobodné, tedy totalitní diktatuře Putinova Ruska, tak měl Mint srovnat s ROSA Linux.

        • JosefP říká:

          Klid, je to jako házet hrách na stěnu. Bezbřehá zaslepenost a ukřivděnost některých jednotlivců je asi trvalá

        • Old Bobby říká:

          Vždy když si pomyslím, že lidská omezenost dosáhla vrcholu, najde se někdo, kdo posune laťku ještě výš…

          Nabízí se tady několik možných řešení:

          1/ Přestat brát amfetamin, hašiš nebo K2, a nešňupat.
          2/ Navštívit bordel a pořádně si vyprášit pytlík.
          3/ Kontaktovat doktora Chocholouška.

          * Čingischán a Mongolové nebyli jen neporazitelní dobyvatelé, ale také geniální státotvůrci. Mongolská říše se rozkládala od moře k moři (od Asie po Evropu) a přetrvala po stovky let. Mongolové utvářeli skutečně moderní svět, o čemž mnozí dnešní neinformovaní anonymové nemají ani páru. Čingischán nebyl Rus, jak se snad někdo může mylně domnívat. Čingischán byl vizionářský Mongolský vůdce, jehož invaze spojila zaostalou Evropu s kvetoucími kulturami Asie a podnítila globální probuzení — nevídaný rozvoj techniky, myšlenek a obchodu.
          *****
          ROSA Linux Fresh R9 s LXQt je velmi dobrá distribuce, elegantní a jednoduché desktopové řešení, i v live modu velmi rychlá.
          Na slabší stroje dnes těžko něco lepšího najdeš.

          • takyradějianonymně říká:

            Verzi LXQT, protože jsem to zvědavostí už nevydržel, jsem včera také nainstaloval na harddisk. Vedle verze KDE Plasma 5 (KDE5) a do pracovních oddílů.
            Takže nikoli jen ten live mod. Protože jsem zjistil, že to co třeba škobrtlo v live modu (při prohlížení KDE5 a psal jsem třeba u Gwenview že neviděl v adresáři videosoubory) je odstraněno při resp. po instalaci! Takže problém není.

            K LXQT jsem doinstaloval oblíbené Qt programy z KDE5 jako je Dolphin, digiKam, showFoto a to Gwenview a jeví se to velmi slušně.
            Potíž je, že i když pro LXQT je k dispozici a stáhl jsem jazykový balíček (plus češtinu pro KDE5) tak jsem ve výsledku nepočeštil!
            A nepočeštilo se mně ani to Chromium. Na rozdíl od docela úspěchu to když jsem počešťoval alespoň tu uživatelskou část (aplikační programy) a když jsem měl systém přímo KDE5. Tady spokojenost.

            Ano, souhlasím s tebou a ve smyslu že to je velmi dobrá distribuce: to znamená že do výborné až vynikající má před sebou ještě kus cesty.
            Oceňuji, že jsi to odzkoušel 🙂 A já to také odzkoušel a potom jsem psal, nic víc ani míň. A buďme vzájemně kolem distribucí přející 🙂

            • Old Bobby říká:

              Máš pravdu, spolupráce a kladný přístup se vyplatí.
              Jak říkají Rusové, buďme „sotrudniki a ne sobaki“…
              Pokud jde o PCs a software, je to pro mě teď okrajová záležitost, protože mám i jiné hobby. Tím pádem jsem častěji na ruských stránkách, zajímají mě i názory čtenářů na (ruských) fórech; podotýkám, že se vůbec nejedná o politiku. Mám sice i humanitární vzdělání, ale preferuji techniku a zdravý sedlácký rozum. To Rusové naštěstí mají, tak se stále i od nich učím, i když jsem už téměř 20. rok v důchodu. Zvídavost a tah na bránu mám v genech po tátovi, před pár lety jsem tu v jednom článku o něm napsal…
              Pokud jde o Linux, který není Mint, neměl by mít teoreticky na této stránce místo, ale pro porovnání se zde může občas něco napsat. Abychom měli trochu víc „plastické“ myšlení.

              • takyradějianonymně říká:

                Takovým závěrem a pro experimentátory – alespoň základní nutný zbytek počeštění LXQT a doinstalovaných uživatelských Qt programů z KDE5 – se konečně povedlo! Povedlo!

                Pochopitelně že jsem všude před tím klikátkami nastavil locale cs_CZ.utf8 včetně podobně v nastavení systému KDE (co jsem do LXQT to KDE5 následně dohrál a Rosa má v repozitáři na to meta balík dvojího provedení) a také dle jinde návodů doplnil locale v etc/environment a vše bylo stejně marno.

                Musí se totiž v nastavení LXQT a v Session Setting v té poslední záložce vnutit další nový řádek a s textem LANGUAGE cs_CZ.UTF-8, nejlépe restart a je to jako mávnutí kouzelným proutkem. Frčí to zhusta česky! K tomu co jsem už stáhl a počeštil před tím.

                Jako další bokovku tak vedle k Chromiu jsem prokoumal, místo obvykle nabízeného Firefox, ruskou distribucí nabízený klon NewMoon: neurazilo mě to, bylo to pocitově na webu hbitější než samotné Chromium a cvičně jsem si do NewMoon přehrál přes export/import z osobního účtu (na Chrome/Chromiu) stávající osobní záložky, trochu dál poladil a nenarazil jsem na nějak podstatný zádrhel.

                To LXQT jsem zvědavě zkoušel dříve i pod jinými distribucemi včetně asi před 3/4 rokem v Manjaro: pokud bych nebyl náročný na nějaké další krkolomné dodělávky odjinud (vyžadují potom někdy další bádání a proto zázemí návodů distribuce případně pomoc fóra) tak ROSA Linux bych se já nebál. S KDE5 nebo LXQT.
                *** A fakt závěrem už jen letně perličku a nejen pro Old Bobby. K těm tady zmíněným genům. A co se tak točíme také kolem toho. Také jsem se na začátku proto i ozval 🙂
                Také mám další hobby. Mj. sem tam stahuji poslední asi 3 roky do PC z krajského archivu digitalizované staré matriky. Jsou častá překvapení. Objevení ztracení a i když už vzdálení příbuzní.
                Také poznání a které jsem před tím nevěděl ani náznakem, že někteří předkové byli německy hovořící, zhruba už vím odkud jako kolonisté a různými proudy před staletími sem přišli, ti co se v pohraničí nepočeštili tak byli v roce 1945 odsunuti a ti co to stihli se počeštit a včetně různých úprav příjmení a potomci se stali uvědomělými Čechy tak nikoli a zůstali, geny ovšem měli/mají zhruba stále tak ty stejné, že.

                Také jsem potom navíc zjistil další překvápko, že dle nově pro mne objevených fotek tak já, moje maminka a 1/2 bratrance typově z toho širokého příbuzenstva vybočujeme:
                až potom na opravdu staré získané fotce jednoho pra pra prapředka jsem zjistil a tady matriky už nepomůžou, ouvej ouvej ouvej, že on tam má zřetelné turkické rysy. Tedy od prvního pohledu typově třeba krymský Tatar nebo i dvojník Mustafy Kemala Atatürka 🙂

                Tudíž s velkou pravděpodobností, Bobby, já mám tímto k tomu jakoby Čingischánovi a o kterém jsi tu na začátku psal a na rozdíl od tebe (ale kdo ví, že?) asi výrazně blíž. A proto tě také ubezpečuji že už delší dobu já dobře vím kdo a odkud ten Čingischán byl.
                Sám potom vidíš a jestli si to tu ještě přečteš, že já tu teď píšu přece ale česky a na českým webu a navíc na webu k Linuxu a k Mintu 🙂
                Nepíšu tu tedy německy ale a také tu já přece nepíšu ani turecky, tatarsky nebo mongolsky 🙂

  11. Floyd říká:

    Ok, přiznávám, že některé vaše postřehy z oblasti jiných OS mě také zaujali, protože mě baví srovnání, poznámka Old Bobyho mě taky naštvala, ale věřím mu, co napsal dál v komentáři, děsně si vážím redhawk a ostatních, jak se dovedou podělit o svoje dovednosti. neměli bychom kazit tyto čisté, apolitické stránky, protože jiné už mít nebudeme. Howg, Floyd ( 61 let)

  12. takyradějianonymně říká:

    NA SVůJ NOTEBOOK MINTa NENAHODÍTE? ZKUSTE PROTO JEŠTĚ ROSA Linux!
    Tvůrci ruské distribuce ROSA Linux už v roce 2015 uvádí a ve smyslu a použil jsem překladač takže je to kostrbaté:
    „… Před měsícem jsme požádali komunitu, aby se aktivně dělat sondy svých počítačích doplnit naši hardwarovou databázi , aby porazil vůdce na trhu, jako je Ubuntu a openSUSE.

    Obrovské množství uživatelů ROSA reagoval a nyní máme největší databázi podporovaného hardwaru na světě!
    Dá se říci, že se jedná o největší technologická databáze hardware v systému Linux, protože obsahuje mnohem více informací o zařízení a počítačů, než jinými databázemi a je doplněn automaticky nástrojem hardware sondy.

    Hardware databáze ROSA obsahuje 1515 testován počítačů, téměř jeden a půl krát více(!) než v databázi nejbližšího konkurenta – Ubuntu. Databáze obsahuje 768 přenosných počítačů (notebooky a tablety), 728 stolních počítačů a 18 serverů. Nejstarší testovaný počítač Acer TravelMate 420 model 2002 rok s procesorem Pentium 4 ( a8af42d6e7 ). „Největší“ jeden je HP Superdome2 15 jádra Xeon E7-2890 a 2 TB RAM ( 9036136416 ). Testovali jsme 1372 videokarty, 332 WiFi kartu a tisíce jiných zařízení.

    Přítomnost tak velké databáze podporovaného hardwaru umožňuje rychlejší a systematicky ladit a opravit problémy s jednotlivými zařízeními na počítačích uživatelů, stejně jako si koupit pouze vyzkoušené modely počítačů a zařízení. …“
    *** Toto je právě významný důvod, proč tomu tady věnovat pozornost. Protože když takový zájemce a zhusta i hodně natěšený potom zjistí že na právě svého notebooka a může být různě exotický ten Mint prostě nenaistaluje … myslím tak aby to slušně běželo … tak co? … má tam dát zase zpátky widle nebo směr sběrný dvůr?

    Já to nemohu natolik dobře posoudit a srovnat, myslím účinnost detekce hardware u různých distribucí, protože takového problematického notebooka jsem nikdy já neměl.
    Ale něco drobného mně a ve prospěch ROSA Linux napovídá alespoň detekce mé postarší laserové tiskárny Brother HL-1430 a když jsem ji poprvé zapnul.
    Okamžitě byla „sama“ nainstalována, ovšem s tou vadou na kráse a na mé pohodlnosti že kontrolní stránku (i když tiskárna blikala) tak nakonec nevytiskla: musel jsem jít do klikátka abych zjistil, že ROSA Linux má pro tuto tiskárnu vedených 8 ovladačů, jeden tam sama nějaký vybrala, no a já musel potom následně vybrat až ten jiný a u mne funkční.
    Pro úplně začátečníka by proto bylo asi lepší dát mu při instalaci tiskárny to předem vědět, dát ovladač na výběr a ať to odzkouší, než se to pokusit vyřešit úplně bez jeho zásahu. To je však věc názoru: pořád to beru jako výsledkem velký plus protože co jsem se natrápil s připojením právě tiskárny v jiných distribucích.

    • ext4 říká:

      Kamarad neviem kde je problem. Pred 7 mesiacmi som nainstaloval ROSA.FRESH.KDE.R8.i586/ 32bit a … je funkcny. Instalacia prebehla bez problemov cez instal live dvd aj live usb vytvorene cez Unetbootin. Nie je problem s czech locale na prvy pokus som ho kompletne pocestil. Je pravda ze Rosa nepodporuje slovak locale. ROSA potrebuje minimum 2000 MB RAM a 2000 MHz CPU. (Rosa má největší databázi podporovaného hardwaru na světe?) – je to mozne. Rosa je prvy linuxovy OS, na ktorom som rozbehol starsiu tlaciaren Epson Aculaser M1200. Je smutne ze na dalsich oblubenych distribuciach (Ubuntu, Mint, Debian, PC Linux OS) som funkcny ovladac pre Epson… nenasiel.

      • takyradějianonymně říká:

        Kde je/byl problém s počeštěním?
        Pravděpodobně jsi to přehlédl. Protože jsem tu psal o tom postupně a výsledkem že hodně. Až vím že moc a je to proto nepřehledné. Totiž téma ruského linuxu a ROSA Linux zvláště mně ale víc a víc pohlcovalo, odpusťte 🙂
        Ten problém NEBYL a vidím že jsi instaloval KDE v tom KDE (já instaloval KDE5) a jen jsem se musel nějak zorientovat.
        Problém BYL v na také Qt postaveném desktopu LXQT a kde jsem si už téměř zoufal. Kvůli uživatelským aplikacím jsem doinstaloval i to KDE5. Které se odmítalo (aplikační programy) počeštit také, i když jsem totéž a tak jak píšeš ty počeštil předtím v tom KDE samém bez problému. Sláva, to řešení jsem našel a tuná napsal a beru to jako čas už minulý. I když počeštění není 100% kompletní, někdy a někde ale málo to jukne pořád anglicky.
        *** Co se týče nároků? Tak dle mne a také nemám už žádné dělo, procesor mám jednojádrový AMD Sempron 140, je náročnost na paměť menší než píšeš a nevybočuje z obvyklé řady:
        a) prý to KDE5 je úspornější než starší KDE4 a které jsi asi nainstaloval ty, s otevřeným žroutem Chromiem a s tam několika stránkami jsem pořád si vystačil kolem 1 GB a myslím i s rezervou by 1,5 GB RAM stačilo, no a pro zrychlení KDE ať děláš co děláš je asi nejefektivnější přejít na SSD což jsem před časem už udělal,
        b) to LXQT jako systém je po nastartování na paměť asi o polovinu tedy řádově o 300 MB méně náročnější a s otevřeným Chromiem (podobně a viz výše) jsem zaznamenal obsazení paměti mezi 600 až 700 MB tudíž tady by byla ještě schůdná i ta paměť 1 GB RAM ,
        LXQT jsem nainstaloval nikoli na SSD ale na klasiku „jen“ harddisk a stejně to bylo pocitově velmi rychlé! Zvláště když jsem místo Chromium použil nabízený v alternativě New Moon (což je asi dál někde upravený Pale Moon a ten zaměřený prý právě na rychlost!) a příjemné překvapení bylo, že jsem skrze New Moon (a doplněk) mohl obsluhovat svůj e-mailový účet co mám jinak přes právě ten pomalejší Google a v tom Chromiu/Chrome. Vizuálně jsem si ten New Moon i tomu navyklému Chromiu v lištách/lištami také i připodobnil (pro případného seniora). Beru, že vše má svůj vývoj a situace se pozitivně mění proti době před 3/4 rokem asi i jinde, ale z toho LXQT a právě tedy teď s ROSA Linux mám zatím ten nejlepší pocit! Tím myslím že stranou dám takové ty nedodělávky v LXQT a třeba ve widgetech do panelu a nebo chybí funkce vůbec, to ale už neřeším.
        *** *** Jsem rád, že tímto nejsem a nebyl jsem sám, tedy je další kdo (pro někoho jako asi bláznivý nápad?) ten ROSA Linux zkusil. Píšu slovo zkusil. A napsal to 🙂

  13. redhawk75 říká:

    Ta Rosa Fresh vyzera vcelku dobre.
    Ak budem mat cas sa s nou pohram. momentalne ale niet casu na to.
    Ja som si teraz zvykol vsade na MX-16 a aj na desktope idem na dualboot s mintom. kedze od 18 ma mint tu skaredu vec na S

  14. kamowski říká:

    stiahol som si a v live móde skúšam Rosu s prostredím gnome
    v správcovi balíčkov rpmdrake som si pridal locale-sk a niekoľko ďaľších *-sk a *l10n-sk, sú v základnej ponuke , nič som extra nesťahoval a nepridával a nastavil klávesnicu
    po od/prihlásení sa sk zjavilo aj v ponuke jazykov a LO po nastavení vlastností – jazyk na sk je v požadovanom stave
    zbytok OS je stále v en,
    myslím, že po inštalácii na hdd by sa to zmenilo

    @takyradějianonymně
    už je tu toľko komentárov k rosw, že by si naozaj mohol „spáchať“ jeden článok a tieto komentáre by mohli byť pod správnym článkom 🙂

  15. Tomáš říká:

    Ahoj,
    když to tu postupně pročítám a vidím to množství příspěvků i o Rose, tak bych se také přimlouval za článek. Ideálně o odlehčené verzi LXQT – hodně by mi zajímala, protože některý HW v okolí už na Cinnamon verze nestačí. Příliš často jsem se s nekompatibilitou sice nesetkal, ale přece jen mě pár případů pěkně potrápilo. Pokud má Rosa takovou databázi HW, mohl by to být skutečně pěkný ekvivalent pro začínající uživatele a i pro ty, kteří by měli problém s HW. Poprosil bych o nasnímání (např. SHUTTERem) celé instalace a pak nastavení, ať máme fakt návod krok za krokem.

    Astru jsem vyzkoušel na jednom ntb, kde měl Mint Cinnamon problém, oproti němu to neskutečně „letělo“. Jen počeštění nebylo po instalaci kompletní a víc času jsem na zkoušení neměl – musel jsem stroj vracet majiteli.
    Nainstaloval jsem 18.2 XFCE a bylo to OK. Ale ta Astra mi připadala svižnější.

    Osobně sice problémy s „S“ zatím asi nemám, ale už vznikla odnož Debianu bez „S“ s názvem Devuan. (https://www.linuxexpres.cz/novinky/devuan-1-0-prvni-verze-debianu-bez-systemd?highlightWords=devuan) Tak třeba bude budoucnost Mintu spojena časem s Devuanem místo s plánovaným přechodem na Debian.

    Takže díky moc za připomínky a komentáře a budu se těšit na samostatný článek.

    • redhawk75 říká:

      odporucam pouzit MX16 na starsie zelezo.
      Pokial by nevyhovovalo XFCE da sa priamo doinstalovat Mate.
      spusteny Thunderbird, CorelAftershot3 Pro (24Mpx fotky). Libreoffice Calc, Filezilla a Firefox ESR a papa to 1.5GBram a vytazenost CPU sa pohybuje, pokial nerenderujem fotku do 15% (Je tam Ivy Bridge Celeron 1007U)
      Na Atome to oproti mintu 17.3 Mate fici ako blesk… Slovencina sa zlepsuje aj vdaka par ludom odtialto. screenshot https://s23.postimg.org/hpny45z7f/mx16.png

    • redhawk75 říká:

      je o nom clanok https://linuxos.sk/clanok/gnulinux-mx16/
      taktiez som testoval rozne distribucie na starom PC (VIA C7 (32bit procesor) 1GB ram a USB kluc namiesto disku) https://www.linux-mint-czech.cz/2017/03/linux-na-starom-alebo-slabom-pocitaci-2/
      vsetky dane distribucie v podstate nemaju problem ani s periferiami a ani bezat na starsom zeleze. Problem je skor s extremom Bay a Cherry Trail https://www.linux-mint-czech.cz/2017/03/linux-na-starom-alebo-slabom-pocitaci-2/

    • takyradějianonymně říká:

      + kamowski a redhawk75: také mě to s tím článkem napadlo, ale. Nechci použít pravdu jako výmluvu. Odkaz i na můj čas. Přišel totiž první den krátkých prázdnin a ještě kratších dovolených 🙂

      Ta podstata problému je: s distribucemi je to jako s vinotékou. Máme oblíbenou značku vína (třeba tady distribuce Mint) ale, čas od času, zvědavě začneme pošilhávat po okolí „vedle“ a alespoň ochutnat, prosím, prosím, moc a moc.
      Vybíráme pro zvědavou chuť. Na začátku podle od slibujících vinět, slibujících pěkných obrázků na povrchu lahve a také co do nás vloudí reklamy. Až potom zjistíme, že sám znalec vinař to nejlepší a pro sebe … někdy přechovává až vzadu a v zaprášených lahvích.

      Takže jde o ten obsah a ne o viněty. Tady nastává potíž u ROSA Linuxu: který i tu vinětu tedy design má (nastavit jeho téma a doporučuji) pěkné, ale sám sebe prezentuje a včetně recenzí … že to hlavní … má být skryto uvnitř, tedy pod povrchem!
      Zda-li tomu tak (tj. jak autoři distribuce dotáhli dál onu původní Mandrivu) musí si, každý z nás, ochutnat tedy odzkoušet osobně. Je to těžko sdělitelné a chutě (a potřeby)jsou různé!

      Ještě tedy pozvání do „vinotéky“ a jako pobídka k ochutnání. Píši to právě v ROSA Linux a pod LXQT, vedle mám totéž ale v KDE5 a dál vedle „hlavní“ OpenSUSE Leap 42.2 s KDE5 a k tomu i s legalizovanými W10:

      1. Instalátor. Instalovat až z nabídky naběhlé živé distribuce, nikoli co se objeví hned po startu počítače!
      Instalace je rychlá a především srozumitelně přehledná. Je velmi zřetelně nabídnuta možnost volby kam dát bootloader, důležité pro dualbooty (třeba s Windows a navíc když je více disků).
      Pozor, na rozdíl i od velmi slovutných distribucí a v případě více instalací Linuxu na discích, je výsledkem správně použit jen onen ten jeden zvolený swap. Nikoli aby potom ve fstab bylo nutno umazávat řádky od těch dalších swapů.
      Oddíly. Vždy instaluji do už předem připravených (třeba v gparted) a v instalátoru v uživatelském režimu tj. plně pod kontrolou přidělím přípojné body a formátuji, zde v ROSA Linux (zděděno už z Mandrivy?) je vše výjimečně přehledné. Vlastně až radostné 🙂
      Instalátor správně identifikoval přítomnost všech ostatních systémů včetně W10 a výsledný multiboot byl a je funkční. Výjimkou je (už dříve jsem zjistil jindy a jinde) případná souběžná instalace Manjara: natažení Manjara je nefunkční, tady potom byl jediný lék použít „na vše“ Grub právě z toho Manjara a který potom zprovoznil úplně vše. Včetně sebe samého.
      Snímat a detailně popisovat průběh instalace nemá proto smysl když je vše cíleno tak, aby bylo co nejvíce návodné: možná potíž je v jazyku komunikace protože čeština (zatím) chybí ale jistí to angličtina případně výběr nějakého jiného (slovanského?) jazyka.

      2. Mnou subjektivně: ROSA Linux cílí především na KDE5 (konzervativně je stále varianta KDE4), což také z vícero důvodů já vřele doporučuji. KDE5 mám tady o něco i novější (opravenější?) než mám v posledním OpenSUSE.
      Volání programů v KDE5 (obecně) lze mít ve 3 variantách kde ta jedna (autoři distribucí dál mohou upravit) se blíží tomu (celoobrazovkově) z Gnome (podobné je Unity v Ubuntu), ale přitom je v desktopu (na rozdíl od Gnome) stále zachována ona bohatší možnost nastavení.
      Dnes jsem odzkoušel také dodatečně nabízený widget podobné funkce, jen nikoli celoobrazovkově.
      V KDE5 (obecně v distribucích) nebývají (v Dolphin, Gweview atd.) zobrazeny náhledy na soubory z LibreOffice což je mrzuté, funkční bývá ten ODF Thumbnailer jen v KDE4: do ROSA Linux (KDE5 a LXQT) jsem úspěšně přes varovnou hlášku nainstaloval už novější a odzkoušený balíček z OpenSUSE a kde už je to upraveno, spokojenost.

      3. ROSA Linux po startu systému + program co to měří: KDE5 asi 615 MB (OpenSUSE ukazuje 585 MB), LXQT s openbox 335 MB, LXQT s kwin_x11 asi 400 MB.

      4. Případ LXQT. Obecně autoři distribucí nemohou udělat/opravit to, co zatím neudělali/nedotáhli sami autoři LXQT! Jsou proto stále rizika možných komplikací a potom i zklamání.
      Teď jsem překvapivě zjistil, a příklad, že v LXQT mně digiKam (také z rodiny Qt) nestáhne z foťáku fotky i když z úložiště USB ano, googlením jsem zjistil že prý digiKam nemá rád openbox ale ono to nefachčí ani pod tím z KDE kwin_x11, tudíž je další názor že prý LXQT ty foťáky obecně mountuje jinam než předpokládá digiKam.
      Když jsem (Qt) digiKam rouboval dříve do (GTKx) Xfce pod Mintem (Cinnamon a další) tak tyto problémy jsem tam ale neměl! Byly zase ty, že sice jsem mohl stahovat fotky z foťáků ale nikoli toho právě mého hlavního, jako na potvoru, ten obsloužil tehdá jen ten digiKam.
      Na fotky z foťáku (a naštěstí) se dostanu v LXQT alespoň skrze souborového manažera pro LQXT tj. skrze PCManFM, ale to by pro třeba 77 letou tetu nebylo! Ta potřebuje onu dvojičku digiKam a showFoto a souborový manažer Dolphin s provázáním na Gwenview (oba programy umí navíc i náhledy na adresáře).
      To je příklad, jak v LXQT je stále dost velké riziko že zde není konektivita na takové to okolí a ve standardních bodech.
      Bude se to lepšit ale bude to trvat. Když jsem asi před ¾ rokem zkoušel LXQT pod Manjaro a s kwin místo standard openbox, tak to skončilo až čistou novou instalací systému! Teď jsem a pod ROSA Linux pod LXQT s kwin dělal asi půl dne, bez komplikací, ovšem měl jsem také v KDE Setting nastaveno to téma právě od ROSA Linux! … a dál jsem raději už neexperimentoval 🙂
      Když jsem jel LXQT s kwin, tak (téměř a rychlost stranou) vizuálně těžko poznat že nejedu pod KDE5 ale v LXQT. Rozdíl viditelný je v tom volání programů, které autoři LXQT (doplňků) mohou dál rozšířit. Někdy.

      • takyradějianonymně říká:

        jak na problém připojení foťáku v digiKam v tomto LXQT a výše bod 4 tj. když budou problémy a pro toho kdo to bude po mně zkoušet:
        a) možná nepodara (u mne foťák USB PTP) se vyskytuje zjištěno různě a napříč distribucemi a desktopy, třeba dle hlášky byla v konkurenčně .deb balíčkovacím Ubuntu už v roce 2011 a použitý desktop nebyl tehdy v diskuzi uveden, to ještě ono LXQT nebylo ani počato, no a já jsem se setkal tady s tím vůbec poprvé,
        b) nejjednodušší je po připojení foťáku v souborovém manažeru PCManFM foťák odpojit (odmountovat) a následně startit digiKam který si to tentokrát přebere správně už sám, není to řešení jak to opravit ale jak to přijatelně obejít.
        Toto je nutný ještě doplněk pro toho koho to zajímá, ten koho nezajímá ať to nečte a nerozčiluje se.

        • takyradějianonymně říká:

          vygooglil jsem a ihned odzkoušel asi nejlepší a nejčistší řešení tj. jak s připojením foťáku v LXQT pomocí digiKam:
          c) v souborovém manažeru PCManFM trvale zrušit automatické mountování těchto a podobných zařízení, potom postačí připojit foťák a spustit digiKam.

          *** K dnešnímu dni a co se týče distribuce ROSA Linux:
          – v desktopu KDE5 už jedu jako hlavní operační systém a zatím je spokojenost,
          – v desktopu LXQT mám pořešené hlavní vychytávky a stav je takový, že bych se nebál nasadit systém k 77 leté tetě když zavelí, tj. že opravdu ta dosavadní WXP už přestávají být tam únosná.

          *** Varování! Kritické místo v poinstalačním doladění je přechod na proprietární ovladač grafiky, v mém případě to byla a je nVidia.
          Je na to klikátko, teoreticky žádný problém. Nutno však v samém závěru trpělivě(!) počkat na hlášku ve smyslu, že je opravdu hotovo a zda-li restartovat systém nebo ještě ne.
          Může se totiž mylně zdát, z chování počítače, že je hotovo ale ono ještě není. Vypne nebo resetuje se počítač předčasně.
          Východiskem je potom až další nová instalace systému!

      • takyradějianonymně říká:

        s odstupem opravdu už několika týdnů průběžného zkoušení a co se týče samotného LXQT. Tak musím žel napsat, není to záležitost ROSA Linux ale vlastního LXQT a tedy autorů tohoto desktopu! Že desktop LXQT není jeho autory pořád potřebně doladěný a použití sebou nese přespříliš problémů, jak se objevují postupně:

        a) známkou toho je také sem a tam podivná reakce na kliknutí myší (třeba pro start programu) na ikonu v panelu. Ale i jindy a jinde. Obecně mnou nastaven je jednoklik.
        Všiml jsem si toho už dříve a v jiných distribucích. Právě u LXQT. Jako by „systém“ občas to kliknutí tady nezachytil a nutno proto kliknutí opakovat. Je to otravné! Seniorovi nemohu LXQT v tomto stavu a už jen proto předložit. Pokusy s přenastavováním citlivosti myši byly neúčinné,

        b) kouzlo LXQT a teoreticky a pro mne má být v tom, že na slabším(!) hardware(!) bych mohl i nadále jet s mými oblíbenými Qt aplikacemi a psanými pro prioritně náročnější KDE. A které zde bylo dříve!
        Nebo obráceně, uživatel „nuceně“ protože omezením vyrostlý na LXQT tak, s pořízením už nového PC, si bezproblémově vychutná sice náročnější ale více rozmazlující KDE: přitom s týmiž programy které už zná a bez problémů.
        Tato teorie se a žel velmi rozchází (zatím?) s praxí. Nepomůže ani podstatou doinstalování komplet KDE do LXQT a také potom podstatou duplicitní nastavování systému, tj. jak pro LXQT a tak pro KDE. Těch nabalených potíží je prostě příliš moc!

        Proti tomu zaintegrovat Qt aplikace z KDE do podstatou konkurenčního GTK desktopu a kterým je vylehčené Xfce (naposledy Mint Xfce 18.2) … je procházka růžovým sadem … a přes drobná škobrtání a výtky … je výsledkem radost!

        Tady jsem ještě, nutno dodat a možná i předem varovat, odzkoušel Qt aplikace z KDE zaintegrovat do jiného GTK tj. také do vylehčeného desktopu MATE: ROSA Linux ho nabízí v předchozí a k dnešku označeno že doporučením stabilní generaci systému R8.
        Zde ale je a už na samém počátku nemožnost dodatečného, slušného počeštění MATE: googlením lze zjistit, že to je obecně pro MATE známý problém a dokud ROSA Linux neumožní instalaci systému přímo v češtině, tak s počeštěním je smůla.

        V ROSA Linux lze pochopitelně také (třeba do toho KDE) doinstalovat Xfce, ale to Xfce tady není podporované! Zájemce má tak výsledkem jeho echt syrovou, těžko použitelnou podobu. Ta ho asi spolehlivě odradí.
        Třeba tím, že widget v panelu a jehož prostřednictvím se startují aplikace není těmi aplikaceni a jak je jinde obvyklé (odvolávkami) naplněn … a je proto prázdný!
        Ano, řešením je ho si sám naplnit, ale ztrácet na tom čas? 🙁

        Takovým závěrem: odzkoušenou radost jsem měl a mám tady v ROSA Linux z KDE5, to mohu doporučit.
        V těch ostatních případech jiných desktopů nutno čekat komplikace. Které začínají už tím samotným dodatečným počeštěním.

  16. takyradějianonymně říká:

    Opraveno doplněno omlouvám se:
    „… Byly zase ty, že sice jsem mohl stahovat fotky z foťáků (tam nabízenými GTKx programy) ale nikoli z toho právě mého hlavního, jako na potvoru, ten obsloužil tehdá jen ten digiKam. …“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.